„Jde o převratný nález, který vybízí k přehodnocení časové osy toho, jak se na Zemi vyvíjel život,“ vysvětlil geolog Steeve Bonneville ze Svobodné univerzity v Bruselu, který vedl výzkumný tým. Výsledky zkoumání publikovali v časopise Science Advances. Píšou v nich i o tom, že právě houby jsou klíčovými hráči v evoluci, bez kterých by rostliny nedokázaly osídlit pevninu.
Rekordmanku mezi houbami našli ve skalách, které pocházejí z oblasti u města Mbuji-Mayi v Demokratické republice Kongo. Zachovala se jako fosilie a vědci ji datují až 810 milionů let do minulosti. Houba, která se dosud považovala za nejstarší dochovanou, je přitom o celých 350 milionů let mladší než aktuální nález.
Tentokrát je opravdová
Zkamenělé zbytky houbového mycelia, tedy rozsáhlé podzemní sítě kořenových vláken, byly objeveny ve skalách, které jsou nyní ve sbírkách Afrického muzea v belgickém městě Tervuren. Podle výzkumníků houba rostla na pomezí pevniny a oceánu – v laguně, nebo pobřežním jezeru.
Bonneville a jeho kolegové fosilie detailně prozkoumali s pomocí nejnovějších skenovacích zařízení, s jejichž pomocí se dá složení daného materiálu identifikovat na úrovni molekul.
Je to zásadní posun oproti dřívějším výzkumům, kdy se zkamenělé houby identifikovaly pouze podle tvaru organických pozůstatků, které se z kamene „vytáhly“ s pomocí žíraviny. „Poškozovalo to však jejich chemické složení a výsledky pak byly nepřesné. Snadno tak mohlo dojít k záměně s jinými organismy, “ uvedl Bonneville.
„My jsme v rámci našeho výzkumu porovnali chemickou a mikrospektroskopickou analýzu a prokázali tak, že jsou tyto struktury opravdu zbytky prastaré houby,“ vysvětlila spoluautorka studie, geochemička Lianne Benningová. Ve fosilii našli mimo jiné stopy chitinu, odolného polysacharidu, který je součástí buněčné stěny hub. To, že šlo o eukaryotu, tedy živý organismus, určili také podle toho, že buňky byly komplexní a měly diferenciované jádro.
Bez hub bychom tu nebyli
Vzácný nález podle vědců nahrává teorii, že mikroskopické houby byly klíčovým pomocníkem k tomu, aby zemský povrch mohly kolonizovat první rostliny, později pak i živočichové. Jejich migrace z oceánu patrně probíhala v raných prvohorách, před nějakými 450 až 500 miliony let.
Než mohly komplexní formy života pevninu osídlit, musely být v půdě živiny, které by jim život na ní umožnily. To se povedlo právě díky houbám, které odstartovaly procesy hnití a následného formování půdy do podoby, v jaké ji známe dnes. Znamená to, že primitivní houby, jako je právě ta zatím nejstarší nalezená, v evoluci sehrály naprosto zásadní roli.
Houby jsou skupina živých organismů, která se dříve řadila k rostlinám. Dnes už v odborné klasifikaci tvoří samostatnou říši. Taxonomové zatím popsali kolem sto dvaceti tisíc druhů hub, ale obecně se říše může chlubit obrovskou biodiverzitou a je ještě velmi málo probádaná. Podle odhadu z roku 2017 může na světě existovat 2,2 až 3,8 milionu různých druhů hub, uvádí britský The Daily Mail.
