Z hlívy ústřičné uděláte dršťkovou i řízek. Navíc vám posílí imunitu

Hlíva ústřičná má lahodnou chuť s příjemně jemným houbovým aroma a právě v tomto období ji můžete najít nejen v lese, ale i na špalících dřeva, které venku sušíte na otop. Dokonce ji lze pěstovat, případně ji čerstvou koupíte v supermarketu. A hned máte čerstvý zdroj vlákniny i imunoglukanů.

Hlíva ústřičná roste na starém dřevě, v lese ji najdete zhruba od října až do jara. Případně ji lze i pěstovat.

Hlíva ústřičná je bohatou zásobárnou celé řady živin, je zdrojem vitaminů B, C, D i vitaminu K, nezbytného pro dobrou krevní srážlivost. Obsahuje nenasycené mastné kyseliny i stopové prvky: selen, sodík, jód, měď, chrom a zinek. 

Hlíva je také vynikajícím zdrojem vlákniny, které máme v běžné stravě většinou nedostatek. Všechny obsažené látky jsou u ní navíc zastoupeny v ideálním poměru a vzájemně se doplňují a posilují ve svých účincích.

Její nejcennější složkou jsou ovšem glukany: látky, které podporují odolnost a schopnost čelit nežádoucím mikroorganismům. Jsou vhodné hlavně pro lidi s oslabenou imunitou, ale slouží i jako účinná prevence. 

Glukany blahodárně působí při srdečních a plicních potížích, astmatu, alergiích, různých chronických problémech, dokonce i při nádorových chorobách. Napomáhají tvorbě červených krvinek, působí jako silné antioxidanty a snižují škodlivý cholesterol.

Hlíva ústřičná se smetanou, tymiánem a špenátovou omáčkou

Spousta chutných receptů

Z této báječné houby připravíte celou řadu chutných pokrmů. Zpestřete si svůj podzimní jídelníček. Hlíva ústřičná má velmi jemnou, lahodnou chuť a příjemné houbové aroma. Můžete ji upravit na nespočet způsobů. Dá se vařit, smažit, péct či zapékat, lze ji podávat jako předkrm i hlavní chod. Uvidíte, že si pochutnáte a podzimní virózy si na vás nepřijdou.

Vyzkoušejte třeba karbanátky z hlívy podle Pohlreicha. Nebo salát:

24. října 2015

Hlíva je vynikající třeba do guláše, falešné dršťkové, jako přírodní řízek či špíz. Lze ji použít do rizota, salátu, jako přílohu k masu, případně jako náplň do slaných houbových palačinek. To už je na vás, fantazii se meze nekladou. Spoustu zajímavých receptů najdete na internetu.

Recept na rychlou a zdravou večeři

Pokud máte málo času a nechcete vytahovat zbytečně moc nádobí, máme pro vás tip na rychlou a chutnou večeři. Očištěné hlavičky hlívy položte na pečicí papír na pekáči, lupínky nahoru. Lehce je osolte a opepřete nebo použijte grilovací koření. Nakonec je zakápněte trochou oleje a dejte zapéct do trouby předehřáté na 180 °C asi na 15 minut. Můžete si je dát jen tak samotné nebo třeba s bramborami. Výtečná je i hlíva osmažená na másle s nasekaným česnekem a zázvorem. Tato směs nejlépe chutná na topince.

Hlívu si můžete i nasušit a používat ji jako jiné sušené houby. Případně ji rozemlít a přidávat po lžičkách do jídla jako ideální prostředek na posílaní imunity.

Jak se hlívou zásobit na zimu?

Pokud čerstvou hlívu nezvládnete zpracovat čerstvou, třeba v případě, že ji pěstujete doma ze substrátu a máte za sebou bohatou sklizeň, zkuste ji usušit. Z jednoho kilogramu houby budete mít přibližně 100 gramů sušených hub a máte skvělý lék na posílení imunity a proti chřipce. 

Dá se také zamrazit nebo zavařit. Klidně můžete použít sladkokyselý lák, který dáváte na okurky. Hlívu je možné vařit ve vlastní šťávě nebo blanšírovat, tedy krátce ponořit do vroucí vody a následně prudce ochladit. 

Pro vlastní sklizeň si naočkujte špalky či pařez

Kmínek vyříznutý z kmene zasunete zpět a připevníte hřebíčkem, bude držet podhoubí na svém místě.

Zhruba po čtyřech měsících podhoubí proroste dřevem a objeví se první plodnice.

Plodnice hlívy na kmeni pokáceného ořešáku

Ideální čas na očkování je na jaře, zhruba za čtyři měsíce se dočkáte první úrody.