Dostatek světla především

Intenzita slunečního záření u nás také závisí na ročním období. Přitom spolu s teplotou do značné míry ovlivňuje vybarvení květů i olistění rostlin. Za přiměřené intenzity světla mají rostliny kompaktní vzrůst a listy jsou sytě zelené a pevné.
Nízká intenzita světla způsobuje při vyšších teplotách blednutí a zesvětlení. Proto má v zimě řada rostlin světle zelené listy - trpí nedostatkem světla. Kvůli nedostatku světla mohou také rostlinám opadávat poupata, jako například u ibišku. Nedostatek světla také způsobuje vytáhlý růst, listy jsou měkké a jemné.

S vodou opatrně a s citem
Když začnou rostlině vadnout a žloutnout listy, může to mít dvě příčiny. Nedostatek, nebo nadbytek vody. Správnou možnost zjistíte jednoduchým testem – zapíchněte prst do zeminy květináče alespoň do centimetrové hloubky a hned zjistíte, zda je zemina suchá, nebo ne.
Říká se, že sedmdesát procent pokojových rostlin zahyne vlivem přílišné péče, tedy přesněji přílišné zálivky. Řiďte se pravidlem, že zemina v květináči by měla být po zalití pouze vlhká, nikoliv přemokřená. A před další zálivkou jí dejte čas, aby mohla mírně proschnout.
Pokud je rostlina přemokřená, okamžitě vylijte přebytečnou vodu z květináče i z podmisky. Rostlinu vytáhněte z květináče, odstraňte uhnilé kořeny a rostlinu přesaďte. (Pokud ale zemina s kořeny zapáchá, je už šance na záchranu minimální.) Po přesazení novou zeminu udržujte jen mírně vlhkou. Zato rostlinu hodně roste, abyste zvýšili její příjem vody plochou listů, než vyžene nové kořeny.
Problémy způsobuje i nepravidelná zálivka, kdy rostlinu necháme i několik týdnů vyschnout a pak ji vydatně zalijeme. Například oblíbený ibišek na nepravidelnou zálivku reaguje žloutnutím a opadáváním listů.
Kromě intenzity a frekvence zálivky může růst rostlin ovlivnit i kvalita a teplota vody. Vlivem nízké teploty zálivkové vody mohou rostlinám opadávat listy. Na zálivku je optimální voda pokud možno odstátá, s teplotou kolem 22 °C.
Vliv pokojové teploty
Teplotní požadavky jednotlivých pokojových rostlin jsou velmi rozdílné, což může způsobovat řadu problémů. Optimální teploty jsou přitom při vyšší světelné intenzitě vyšší než na stinném místě.
Mnohé pokojové rostliny, pocházející především ze subtropů, potřebují proto během naší zimy většinou nižší teploty. Citrusy, bramboříky, pokojové azalky či kamélie vám v přetopených bytech dlouho nevydrží. Listy začnou hnědnout a opadávat, stejně jako květy. Takové rostliny je lepší umístit v chladnějších ložnicích nebo chodbách.
V zimě musíte dávat pozor při větrání. Pokud otevřete okno třeba jen na chvilku, když je venku pod nulou, pokojové rostliny na to velmi citlivě zareagují. Například listy fíkusu vystavené chladnému proudění vzduchu zaručeně zežloutnou a opadají. V létě je ale naopak potřeba rostlinám větrat, aby se nepřehřívaly.
Stejně tak musíme dávat pozor na ústřední topení, které většina rostlin špatně snáší. Rostliny umístěné nad radiátorem trpí nedostatkem vzdušné vlhkosti a přílišným teplem stoupajícím vzhůru. Většině z nich pak hnědnou listy, až postupně celá rostlina uschne.
Výživa
Zásadní význam mají pro prospívání pokojovek živiny. Rostlinám bychom měli v době vegetačního růstu, tedy na jaře a v létě, zajistit dostatek živin dodáním hnojiva rozpustného ve vodě, a to minimálně jednou za týden. V nabídce květinářství najdete celou řadu hnojiv vhodných pro pokojové rostliny. V zimě se hnojí daleko méně, stačí jednou za měsíc.
Zemina
Řada rostlin, které koupíte v obchodě, byla přivezena z Holandska. Aby se dosáhlo nízké hmotnosti, je jsou zasazeny do lehkého rašelinového substrátu, který rychle vysychá. Takové rostliny by se měly co nejdřív přesadit do kvalitního substrátu pro pokojové rostliny, který je v zahradnických obchodech běžně k dostání.
Cenné rady na závěr
Když si koupíte jakoukoliv rostlinu, napište si hned její název. Na internetu nebo v knize si pak zjistěte, jaké podmínky ke svému životu potřebuje.
Pokud chcete, aby zakoupená rostlina vydržela téměř vše (kromě přílišné zálivky, tu nevydrží žádná), vybírejte z následujících rostlin: tlustice (Crassula), tchýnin jazyk (Sansevieria trifasciata), šplhavník (Scindapsus), voděnka (Tradescantia), fíkus (Ficus), dracena (Draceana), monstera (Monstera deliciosa), pandán (Pandanus), zelenec (Chlorophytum), orchidej kůrovec (Phalaenopsis), difenbachie (Dieffenbachia), syngonium (Syngonium) nebo například lopatkovec(Spathiphyllum).
Jednoduché znaky řeči rostlin:
|