Podobné účinky by podle nich mohly mít i podobné látky v lilkovitých rostlinách. Například lilek může pomoci v boji proti rakovině jater tím, že zastaví její množení, podobné účinky by mohly mít i výtažky z rajčat.
Klíčem by měly být glykoalkaloidy, přirozeně se vyskytující chemické látky, které se nacházejí také v paprikách, obecně jsou známé jako solanin. Vědci se domnívají, že bioaktivní sloučeniny v zelenině mohou také pomoci pacientům vyhnout se brutálním vedlejším účinkům stávající léčby, jako po chemoterapii.
Je to proto, že léky vedle rakovinných buněk neúmyslně zabíjejí i zdravé buňky v jiných částech těla. Studii vědci zveřejnili v časopise Frontiers.
Magdalena Winkielová z Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani a její kolegové uvedli, že kvůli tomu stojí za to znovu prozkoumat vlastnosti léčivých rostlin.
Její tým přezkoumal důkazy o glykoalkaloidech. Sloučeninách hojně se vyskytujících v rostlinách z čeledi lilkovitých, kam patří brambory, rajčata a lilek. Ve správných dávkách mohou být tyto chemické látky „mocným klinickým nástrojem“, uvedl tým Winkielové.
Zaměřili se na pět glykoalkaloidů – solanin, chakonin, solasonin, solamargin a tomatin, které by podle Winkielové mohly být v budoucnu využity k vývoji léčiv. V závěrech se podrobně uvádí, že solanin prokazatelně brání potenciálně karcinogenním chemickým látkám – těm, o nichž je známo, že způsobují rakovinu – v tom, aby se v těle přeměnily na karcinogeny.
Studie na jednom konkrétním typu leukemických buněk také ukázaly, že v malých dávkách je solanin zabíjí.
Chakonin má protizánětlivé vlastnosti s potenciálem léčit sepsi. Výzkum naznačil, že třeba solamargin může zastavit množení buněk rakoviny jater. Podle vědců by mohl být zásadním doplňkem léčby, protože se zaměřuje na rakovinné kmenové buňky, o nichž se předpokládá, že hrají významnou roli v odolnosti rakoviny vůči lékům.
Předpokládá se, že podobným způsobem funguje i solasonin. Tomatin podle výsledků výzkumu zase podporuje regulaci buněčných cyklů v těle, čímž pomáhá organismu zabíjet rakovinné buňky.
Zatím však nebyl proveden žádný výzkum toho, jak tyto chemické látky mohou bojovat proti rakovině v lidských buňkách, což by mělo být jednou z prvních fází výzkumu. Winkielová uvedla, že tyto testy jsou nezbytné pro potvrzení toho, které glykoalkaloidy jsou „dostatečně bezpečné a slibné pro testování na lidech“.
„Vědci na celém světě stále hledají léky, které by byly smrtelné pro rakovinné buňky, ale zároveň bezpečné pro zdravé buňky. Není to snadné navzdory pokroku v medicíně a mohutnému rozvoji moderních léčebných technik. Proto by možná stálo za to vrátit se k léčivým rostlinám, které se před lety s úspěchem používaly při léčbě různých onemocnění,“ tvrdí ve studii tým.
Podle Winkielové je možné, že pokud chemické látky nedokážou kopírovat protinádorové léky, které se používají v dnešní době, možná kombinovaná léčba zvýší účinnost léčby.
Rostliny se v boji proti rakovině používají již desítky let, například chemoterapeutický lék Taxol, který se vyrábí z kůry stromů. Neexistuje však žádný výzkum, který by říkal, že pouhé snědení zabije rakovinné buňky, i když zdravá strava může v první řadě pomoci nádorům předcházet. Nenahrazují léčbu rakoviny, jako je chemoterapie, radioterapie a chirurgický zákrok, které mohou lidi z nemoci vyléčit, pokud jsou zachyceny dostatečně brzy.
S tím souhlasí například Charles Evans, manažer pro informace o výzkumu ve společnosti Cancer Research UK, která se zabývá výzkumem rakoviny.
„Rostliny produkují obrovskou a rozmanitou škálu zajímavých a nedostatečně prozkoumaných chemických látek. Některé z těchto chemických látek mají při laboratorním testování protirakovinné účinky a některé, jako například taxol, se dokonce staly léky, které se dnes používají při léčbě rakoviny. Je však důležité zdůraznit, že mnohé z těchto sloučenin nebudou vhodné jako léky, ať už proto, že nejsou dostatečně účinné, nebo proto, že nejsou dostatečně bezpečné pro podávání lidem.,“ upozorňuje.
Je však podle něj nezbytné, abychom prozkoumali všechny možné cesty k objevení nových léčebných postupů, a proto je velmi důležité, aby vědci tyto chemické látky zkoumali a zjistili, zda mají potenciál stát se novými léky.
