Zbavíme vás stresu snadno a rychle. Stačí si objednat speciální přípravek za pár tisícovek a efekt se dostaví do týdne. Záruka vrácení peněz. Kdo je v práci pod neustálým tlakem termínů a doma na něj čekají neúnavné děti, asi podobným receptům neuvěří. Proti stresu se dá bojovat, ale aby byl účinek trvalý, vyžaduje to soustředění a trpělivost. Zkuste následující postup:
1. Poznejte, co vás tíží
Stres je velmi užívané slovo, ne každý však zná jeho pravý význam. „Není to pocení rukou, nervozita nebo žaludeční potíže. Stres je naopak to, co na organismus dopadá, tedy třeba nějaká událost, příhoda. Česky by se dal stres přeložit jako zátěž,“ říká brněnská psycholožka Zdeňka Židková.
Při události, kterou i nevědomě vnímáme jako zátěžovou, se tělo připravuje na útok nebo útěk. Z jater se uvolňuje cukr k rychlému získání energie, napnou se svaly, zvýší se krevní tlak. Protože na množství pracovních úkolů nemůžeme odpovídat fyzickou aktivitou, hromadí se v nás napětí, přicházejí stavy úzkosti a deprese.
Dlouhodobé „přehřívání“ organismu připraveného k akci zvyšuje riziko infarktu a dalších kardiovaskulárních chorob, nervových poruch a snižuje imunitu. Stres přesto není vždycky nebezpečný. Naopak. „Kdyby člověk vůbec neměl stresovou reakci na zátěž, nemohl by přežít,“ říká Zdeňka Židková. Stresová reakce ho varuje před nebezpečím a umožňuje, aby se mu vyhnul.
Pozitivní stres, který motivuje k překonávání překážek, je v běžném životě nutný – vede nás k tomu, abychom se připravili na pohovor či proslov před lidmi, abychom plnili úkoly včas, nezanedbávali práci a další povinnosti. „Existuje takzvaný eustres, pozitivní stres, který vzniká například při rychlé jízdě na motorce,“ poznamenává Židková. Pomáhá překonávat vlastní možnosti, podobně jako třeba zátěž při skoku padákem či na horolezecké výpravě.
Kde je hranice mezi prospěšným a nebezpečným stresem?
Škodí taková zátěž, se kterou se nedokážeme snadno vypořádat. Zatímco zátěže při skoku padákem se zbavíme úspěšným přistáním, po kterém se dostaví pocit uspokojení, zvládání pracovního stresu není tak jednoduché a je třeba se mu naučit.
Míru, kdy je stres ještě prospěšný a kdy už škodí, má každý jinde. „Představte si těžký pytel brambor, který má nést štíhlá dívka. Neunese ho. Silný muž s tím naopak nemá problém. Stejné je to se stresem,“ popisuje Židková. Pracovnímu stresu se začněte aktivně bránit v momentě, kdy zjistíte, že „pytel brambor“ je na vás natolik těžký, že vás netáhne k cíli, ale k zemi.
2. Menší zátěži se braňte sami
Pokud vás přehnaná reakce na zátěž úplně nevyřazuje z běžného života, začněte jí vzdorovat sami. „Řada lidí se dostane do stresu tím, že nedokáže odmítnout množství úkolů,“ říká pražský psycholog Jan Gruber. Radí proto jednoduchou metodu: „Řekněte nadřízenému, že už toho máte hodně. Proti stresu lze mnohdy bojovat asertivitou.“
Pro jiné případy se hodí takzvané regulační metody. Učí lépe ovládat tělesnou reakci. „Základem je klidné, pravidelné dýchání,“ doporučuje psycholožka Hana Kyrianová. Vědomý dech uvolňuje svalové napětí a dodá vám pocit, že činnost svého těla celkově kontrolujete. Podobný účinek mají relaxační cvičení. Základem je udělat si na ně během dne čas a z plánu neustoupit.
K uvolnění se hodí pravidelný denní režim, stresující události můžete „zpracovat“ tím, že si budete vést deník. Zklidňuje také cukr, několik kostek má uklidňující účinek během krátké chvíle. Podobně působí tryptofan, který obsahuje čokoláda.
3. Hledejte odbornou pomoc
Po kolapsu a v situaci, kdy si neumíte pomoci sami, je vhodné vyhledat psychologa či psychoterapeuta. Ti nejčastěji používají takzvané kognitivně-behaviorální metody. „Vycházejí z toho, že nejprve poznáte, co se ve vás vlastně děje, a pak se naučíte stres odklonit, udělat jakýsi manévr,“ říká Jan Gruber.
Pokud vás například stresuje vystupování před lidmi, v rámci terapie si tuto situaci nacvičíte „nanečisto“. „Jeden den třeba mluvíte před známým, další den před cizím člověkem a třetí den už před davem. Situaci nacvičíte krok po kroku, až vám zevšední,“ popisuje psycholožka Zdeňka Židková.
Jestliže vás stresuje, že chodíte pozdě na pracovní schůzky, psychoterapeut vám například navrhne, abyste si přeřídili hodinky o 10 minut napřed. „Vytvoříte si program ve všech věcech, které vás stresují. Vedete si deník a zkoušíte, jak manévr zafungoval, jaké jste měli pocity. Pak vyhodnotíte, zda se vám podařilo zátěž snížit,“ říká Jan Gruber. Protože je třeba znát přesné postupy, není vhodné tyto metody zkoušet bez odborného vedení.
Rada MF DNES
Alkoholem stres nesnížíte - alkohol ovlivňuje nervový systém. Přestože vám krátkodobě od stresu uleví, dlouhodobě sníží schopnost organismu přizpůsobovat se zátěži. I menší podnět pak snadno vyvolá přehnanou reakci.
 |
ODBORY: víte, jaké výhody a služby poskytují svým členům? |
