Jak vás to vůbec napadlo, vyrobit pytlík na chleba?
Darja: Původně to vlastně ani neměl být pytlík, a dokonce ani na chleba. Já jsem svému synovi šila do školy obal na svačinu, ale byl to spíše skládací ubrousek. Našla jsem i vhodnou textilii se zátěrem, aby svačinka vydržela čerstvá a nezašpinila aktovku. No a do toho se vložila moje sestra, začala mluvit o tom, že to je skvělý nápad, protože jí vadí, když se používá tolik igelitových sáčků.
Lea: Ještě víc mě rozčilovalo, že nám chleba doma plesnivěl, a když se člověk zamyslí, kolik tun jídla se vyhodí, tak mě napadlo, jestli by něco podobného nebylo vhodné i pro pečivo, možnost jak ho zabalit a uchovat.
A bylo?
Darja: Šlo o to najít textilii, která dýchá, aby se pečivo nezapařilo a neplesnivělo, ale na druhé straně aby vlhkost propouštěla pomalu, aby pečivo nezačalo příliš rychle okorávat. Dnes je na trhu několik textilií se speciálním zátěrem, ale bylo těžké najít tu správnou. Navíc řešíte i to, aby se celý obal dal prát. Objednala jsem několik druhů speciálních látek, našila pytlíky, rozdala po rodině a kamarádkách. A začalo se testovat.
Jak testy dopadly?
Darja: Po několika měsících jsme našli to pravé, co nám vyhovovalo. Látku, ve které pečivo neplesnivělo ani rychle neosychalo.
Lea: Jenže narazili jsme na další problém. U látky, která se osvědčila, jsme musely získat atest, že je vhodná i pro potraviny. Ale to se naštěstí také povedlo.
Ušít pytlík pak už asi nebyl problém?
Lea: To jsme si taky nejdřív myslely, ale jednoduché to nebylo. Chtěly jsme, aby byl pytlík i pěkný, aby se líbil, takže kombinujeme vnitřní a vnější bavlněnou látku. Každá se ale chová jinak, každá se například jinak sráží. Musely jsme najít fintu jak látky sešít, aby se po prvním vyprání pytlík nezdeformoval.
Darja: Nechci se chlubit, ale nakonec jsem na to i na svém starém šicím stroji přišla. Dnes máme na náš výrobek i patentovou ochranu.
Lea: Mimochodem, my jsme daly pytlíkům na chleba i módní aspekt. Já byla přesvědčená, že vystačíme se dvěma vzory, dnes už jich máme dvacet. Nezbylo nám, než vyslyšet přání zákazníků, kteří chtěli, aby jim pytlík ladil s kuchyní.
Darja Blahutová (53 let)
 |
O svém výrobku mluvíte hezky česky jako o pytlíku na pečivo, pro firmu jste ale zvolily obchodní jméno Wrap Up.
Darja: Přemýšlely jsme i nad českým názvem, ale Pytlík s.r.o., Pytlíkárna, Pytlíkov, to už existuje. Taky je naší ambicí prodávat do zahraničí, právě například testujeme, jak si náš obal poradí třeba s francouzskou bagetou.
Lea: Navíc nechceme zůstat jen u pytlíků. Zpočátku jsme o něm ani neuvažovaly, spíš jsme plánovaly plachetku, jako když si Honza balil buchty a šel s nimi do světa. Wrap Up znamená něco zabalit, takže to náš výrobek plně vystihuje.
Darja: Ale k počeštění už došlo, naši zákazníci začali používat název Wrapáčci a ujalo se to.
Prodáváte v e-shopu, dodáváte do obchodů. Nedávno jste ve Frýdku - Místku otevřely kamennou prodejnu. Nejsou to zbytečné náklady navíc?
Darja: E-shop zažil zatěžkávací zkoušku letos v lednu, kdy se na internetu objevily výsledky prvních testů našich pytlíků. Zkouškou tehdy prošla i celá rodina, která nám pomáhala nápor objednávek zvládnout.
Lea: Sídlo ve Frýdlantě nad Ostravicí pak už pro nás bylo malé. Potřebujeme kanceláře, místo pro kompletaci výrobků, expedici i e-shop. A když se naskytla možnost získat prostory bývalé galerie, neváhaly jsme a investovaly rodinné úspory do koupě části nemovitosti i do zařízení. A byla by škoda tady neotevřít prodejnu. Místo si o to v podstatě samo říká, nejen pěknou otevřenou dispozicí, ale i díky poloze. Jsme blízko náměstí a přímo naproti zámeckého parku.
Lea Pajurková Duží (49 let)
 |
Obě jste jednatelky. Jste vždy zajedno, co se týče chodu firmy?
Lea: Ale jo. (smích) Co potřebujeme a co je pro nás důležité, na tom se vždycky shodneme. Vlastně jsme se ještě nepohádaly.
Darja: Taky máme rozdělené úkoly. Šijí pro nás švadlenky z okolí a dvě chráněné dílny, takže já jim rozvážím nastříhaný materiál a kontroluji hotové výrobky. Kromě toho dělám sklady a účetnictví.
Lea: No a já mám na starosti obchod. Ze začátku to bylo hlavně o e- shopu, dnes dodáváme i do kamenných obchodů. Taky nabízíme pytlíky jako originální firemní dárky, takže zajišťuji speciální potisky a výšivky podle přání zákazníků.
Kde vidíte firmu za pět, za deset, za dvacet let?
Darja: My už nejsme tak mladé. (smích) Máme za sebou teprve rok intenzivního podnikání, mě těší spokojení zákazníci i fakt, že jde o český výrobek. Všechno je české, látky, nitě, tkaničky i švadleny. A jako účetní mě samozřejmě těší, že jsme v černých číslech. (smích)
Lea: Už teď víme, že samotný pytlík stačit nebude, sortiment chceme rozšířit o ošatky, doplňky na stůl a pytlíky pro bezobalové nakupování.
Darja: V tom jsme měly ohromné štěstí i na kreativní zaměstnance, kteří s nadšením vymýšlejí a tvoří společně s námi. Jsme ve fázi – jak to říct – prototypů? Vymýšlíme, šijeme, zkoušíme.
Lea: Nová generace obalů má určitě potenciál v mnoha segmentech, kuchyň je začátek.
