Vyráběl medovinu pro přátele, teď sklízí ocenění až za oceánem

aktualizováno 
Medovina, která získala zlatou medaili na Mazer Cupu, každoroční prestižní soutěži v americkém Coloradu, pochází ze středočeských Ptic. Když ji její výrobce Jiří Bartoš do soutěže hlásil, nečekal, že sklidí takový úspěch. Nápoj totiž původně vyráběl v domácích podmínkách pro přátele a pro sebe.

Jiří Bartoš vyrábí nejen med, ale i medovinu. | foto: archiv Jiřího Bartoše

Jak medovina z malé vesničky v Pticích získá titul nejlepší medovina světa?
Náhodou. Medovinu jsem vyráběl a stále ještě vlastně vyrábím hlavně pro sebe a pro kamarády. A právě kamarádi mě přesvědčili, že dělám fakt dobrou a neobvyklou medovinu, a tak trošku mě do soutěže namotivovali. Řekl jsem si, proč to nezkusit, a poslal jsem pár svých vzorků rovnou do nejprestižnější soutěže - Mazer Cupu, který se koná v Americe. Výsledky, které mi přišly e-mailem, byly velkým a milým překvapením.

Proč jste se vlastně do soutěže přihlásil? 
Chtěl jsem si ověřit kvalitu svých produktů. A jak jinak to udělat, než vystavit medovinu chuťovým pohárkům největších znalců a lidem, kteří výrobě medoviny opravdu rozumí. Mazer Cup nemá co se soutěží týče konkurenci. Jako jediný se zaměřuje opravdu jen na medoviny a přichází tam tisíce vzorků z celého světa.

Existuje v ČR nějaká podobná soutěž? 
Spíš ne, respektive jsou tu soutěže, které hodnotí vína, kam je možné medovinu jako kvasný produkt také přihlásit. Na těchto soutěžích se ale nedělá škála toho, která medovina je nejlepší. Someliéři zde hodnotí podle obecně nastavených standardů, které by medovina měla splňovat.

Mazer Cup jste vyhrál v loňském roce, přišly potom i další úspěchy? 
I tento rok jsem se do Mazer Cupu hlásil, ale bohužel se nám lahve s medovinou zdržely na celnici. Neodradilo mě to a zkusil jsem další soutěž, tentokrát Sunset International Wine Competition. Teprve před několika dny jsem se dozvěděl radostnou zprávu, že naše medoviny opět chutnaly. V konkurenci víc než 2 600 vzorků, si ty naše dva přihlášené přivezly ocenění. Naše Keltská medovina zlatou medaili a navíc ocenění pro nejlepší medovinu v soutěži. Ořechová medovina pak dostala stříbrnou medaili.

Fotogalerie

Jak jste se dostal k výrobě medoviny? 
Na Vysoké škole chemicko - technologické jsem, stejně jako všichni studenti, experimentoval s výrobou alkoholu. Medovina mě natolik okouzlila, že se to stalo mým koníčkem. Baví mě zdokonalovat chutě, kombinovat různé koření nebo ovoce, díky nimž mají moje medoviny netradiční chuť a některé nejsou ani tak sladké, jak by od medoviny člověk očekával.

Jaké druhy medoviny vyrábíte?
Aktuálně mám v nabídce tři druhy, které jsou už podle mých představ. Keltská, Ořechová a Vánoční. Keltská medovina obsahuje velmi netradiční pozdně podzimní ovoce, proto má ovocné tóny a není tak sladká. Je taková trošku drsnější, možná i proto si ji lidé zamilovali. Zelený vlašský ořech a směs koření vykreslují příchuť medoviny a podtrhují charakteristickou chuť vlašských ořechů. Tato medovina je preferována zejména muži. Hřebíček, skořice, vanilka a směs koření se dokonale doplňují a vytvářejí vyváženou chuť. Inspirací pro tuto speciální edici se stala vánoční pohoda a svařené víno.

Dá se říct, která je nejoblíbenější?
Tam záleží hodně na vkusu. Keltská je hodně rozdílná tím, že je méně sladká s ovocnými tóny, je díky tomu lehce natrpklá až nahořklá, ale s medem jdou tyhle chutě krásně dohromady. Vánoční medovina je tradičně jednou z nejoblíbenějších hlavně v období adventu, spoustě lidem navozuje tu správnou atmosféru a je sladší. Obecně si myslím, že přes to léto a přes rok jsou oblíbenější ty méně sladké a pak s příchodem zimy jsou to naopak ty sladší.

Jak pít medovinu - teplou, nebo studenou? 
To je další věc, která je individuální. Obě možnosti jsou možné a obě jsou dobré. Zase bych tam trošku viděl souvislost právě s ročním obdobím.

A jak jste se dostal k vlastním včelám? 
Zpočátku jsem vyráběl medovinu z medu, který jsem vykoupil od kamarádů včelařů, když ale přišel slabší rok a medu bylo málo, rozhodl jsem se, že si na další roky alespoň část medu pojistím vlastním včelstvem. Přečetl jsem si nějakou literaturu, poradil se s kamarády, nakoupil oddělky (pozn. red.: neboli včely) a prostě to zkusil.

Kolik včelstev v tuto chvíli máte? 
Neřadím se mezi velké včelaře, mám desítky včelstev. Jedno mám přímo na zahradě, další pak u lesa.

Může se včelařem stát každý? 
To určitě může, ale není to tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Musíte počítat s tím, že si na svůj první med počkáte třeba až dva roky. Když se někdo rozhodne založit si včelstvo, čeká ho poměrně dost papírování. Klíčové je najít ochotného chovatele, který vám prodá pár svých oddělků. Každý úl je potřeba přihlásit na Českomoravský svaz chovatelů a existují také oznamovací povinnosti vůči obcím, na jejichž katastru včely člověk chová, a také u příslušné veterinární správy. Pokud se někdo rozhodne začít s včelařením, určitě mu může pomoci členství v Českém svazu včelařů.

Jak je na tom dnes včelařství, stále se potýká s nedostatkem včel? 
S úbytkem včel a hmyzu obecně stále bojujeme, i přesto ale dnes v Česku působí necelých 60 tisíc chovatelů včel. Patříme k zemím s vůbec nejvyšším počtem tohoto medonosného hmyzu.

Co úbytek včel zapříčiňuje? 
Těch příčin je určitě víc. Na úbytku se podepisují jak bezohlední zemědělci, tak vysoký věkový průměr včelařů a do třetice se včelaři potýkají s nepříjemnými nemocemi, které včelstva napadají.

Jaké komplikace mohou potkat včelaře? 
Jednou z nepříjemností, se kterou se bohužel setkáváme poměrně často, je nedodržování pravidel zemědělci při stříkání polí. Problém obvykle nebývá v chemikálii, kterou se pole stříká, ale v čase, ve kterém to zemědělec provádí. Existuje několik pravidel, kterými by se měli všichni řídit. Jak to probíhá v praxi, všichni vidíme. Kropení probíhá přes den, i když by mělo být v období květu prováděno pouze v noci. Včely si pak chemikálii zanáší do úlu společně s pylem. V důsledku toho může dojít až k úhynu celého včelstva, z čehož pak žádný včelař nemá radost.

Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, velkou komplikací je často sám člověk a jeho soužití se včelami. Spousta lidí má z včel obavy a nechtějí je mít ve svém okolí. Já mám právě jeden včelín na zahradě a zatím musím zaklepat, že mám štěstí a nikdo ze sousedů s tím zatím žádný problém nemá.

Jak je to s kvalitou medu v Čechách? 
Myslím, že kvalita medu českých včelařů je hodně vysoká. Ne vždy se však ten med v této kvalitě dostává ke koncovému spotřebiteli. Med je u nás jedním z nejvíce falšovaných výrobků. Výrobci jej nejčastěji falšují přidáváním cukrů či barviv, kterými přibarvují světlé medy. Pokud chcete mít jistotu kvalitního medu, vydejte se přímo za včelařem. Většina z nás jsou srdcaři, kteří by svůj med žádnými přídavky apod. nekazili. Musíte ale počítat s cenou vyšší, než jakou nabízí obchodní řetězce.

Za kolik prodáváte svůj med vy? 
Když prodávám med tzv. „ze dvora“, obvykle se kilo medu pohybuje mezi 165 až 230 korunami. Což je cena, která pokryje lahvování, přípravu a i samotnou starost o včelstvo. Když prodávají včelaři med za 110 korun za kilo, tak tak jim to pokryje základní náklady, nemají v tom ani započítanou svojí práci nebo investice, takže nemohou rozvíjet a stavět nové včelíny nebo pořizovat novější technologie.

Je u nás byznys s medem dobře nastaven? 
Spousta včelařů je nucena prodávat svůj med dost pod cenou. Prodejní cena za kilo medu se v Česku pohybuje mezi 115 až 400 korunami v závislosti na prodejci i místě prodeje. Velkoobchodníci ale tlačí cenu medu dolů, takže může klesnout až na 55 korun za kilo. Tam ale nevěřím, že se jedná o čistý med bez příměsí. Jsou určité limity, za které se dá koupit med. Nejlevnější, co jsem viděl, stál 40 korun za kilo z Ukrajiny, tam jsou ale bohužel povolena léčiva na bázi antibiotik, která jsou v EU zakázána. A když vezmu, že se sem musí přivézt, proclít, zaplatit DPH, musí se rozehřát a zabalit, myslím, že ani stovka na to nestačí, takže bych o kvalitě takového medu hodně polemizoval.

Je včelařství v ČR dostatečně podporované? 
Upřímně si myslím, že ne. Když si vezmete, že včely jsou jedním z nejdůležitějších živočichů, kteří se podílejí na procesu opylování, je tomuto oboru obecně věnováno poměrně málo pozornosti. Zkrátka a dobře, bez včel a opylování by prostě nebyl možný život tak, jak jej známe dnes. Přinejmenším by došlo k poklesu produkce různých plodin, což může mít poměrně velký dopad na zemědělství.Pokud bychom se vrátili trošku do minulosti, určitě zde mnohem lépe fungovala spolupráce mezi včelaři a zemědělci. Tehdy totiž platilo, že každý zemědělec, který měl pole a něco pěstoval, musel spolupracovat se včelařem. Tehdy si totiž uvědomovali, že jim včely dostatečným opylením zvyšují výnosy. Například u dnes velmi „populární“ řepky to může být až 20 procent, a to není úplně zanedbatelné.

Když už jste zmínil řepku, je řepkový med méně kvalitní? 
To si určitě nemyslím. Ani chuť toho medu není špatná. Jedná se o hodně světlý med, ale to určitě není žádná vada. U té řepky je spíš větší riziko, že vám z ní včely do úlu přinesou nějakou chemikálii.

Kdy se koníček stal podnikáním? 
Ačkoliv mi včelaření a výroba medu a medoviny zabere spoustu času, stále to pro mě není práce na plný úvazek. Spíš je to takový dost finančně i časově náročný koníček.

Kdo vám s výrobou pomáhá? 
Co se výroby týče, je to v podstatě taková one man show. Kamarád a jeho manželka mi pomáhají s administrativou a třeba polepováním etiket, balením a distribucí, ale jinak vše, co se týká výrobního procesu, dělám sám.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Rád bych se s výrobou medoviny posunul zase o krok dál, tak abych ji mohl distribuovat a dostat blíže k zákazníkům, což v tuhle chvíli není možné z důvodu náročnosti na skladování. Zařízení, na kterém aktuálně filtrujeme, není schopné odfiltrovat všechny kvasinky, takže pokud není medovina skladovaná v temnu a v teplotě do 12 stupňů Celsia, spouští se opět proces kvašení, což snižuje jak vizuální, tak chuťovou kvalitu.

Při odstranění kvasných kultur už lze medovinu bez obav skladovat v temnu i při běžné pokojové teplotě. Abychom kvasné kultury odstranili, je nutné pořídit nákladné kvalitní filtrační zařízení, na které se snažím vybrat finanční prostředky prostřednictvím crowdfundingové platfotmy HitHit. Navíc by nová filtrace měla zkrátit proces filtrování z desítek hodin na dvě až tři hodiny, což je pak také dost znát.

Crowdfundingová platforma – můžete čtenářům přiblížit, jak se v rámci takové kampaně prostředky získávají?
Crowfundingová platforma funguje tak, že se lidé společně skládají na cílovou částku. Není to ale obyčejná sbírka, protože si za svoje peníze rovnou vybírají odměny, které po úspěšném splnění kampaně obdrží. Takže si v podstatě předplácejí produkt, který má být výsledkem toho, proč to všechno děláme. Pokud se částka v časovém limitu nestihne vybrat, všichni dostanou svoje peníze zpět. Taková cesta se mi zdá ideální, protože mě podpoří přímo lidé, kterým chci svojí medovinu nabízet a nemusím se uvazovat do půjček nebo hledat investory a můžu tak nadále vyrábět medovinu poctivým způsobem a bez kompromisu.

Jaké jsou vaše další plány s medovinou?
Pokud se nám podaří pořídit nové filtrační zařízení, určitě je v plánu zvýšit produkci medovina až na nějakých třicet tisíc až čtyřicet tisíc litrů, což si myslím, že je strop.

Máte v plánu rozšiřovat i svoje včelstva? 
Nepatrně. Ono ve chvíli, kdy bych rozšiřoval obě činnosti, nemohl bych se jim věnovat tak naplno, jak si představuji. Raději budu vykupovat med od známých včelařů, u nichž vím, že mají kvalitní med a podporovat je, aby mohli rozšiřovat svá včelstva. Já chci spíš zůstat u výroby medoviny.

Autor:

24. - 25. 5. proběhnou volby do Evropského parlamentu v České republice.
Celkem kandiduje 39 uskupení. S výběrem vám může pomoci volební kalkulačka.
Inventura hlasování zjistí, ke kterému současnému poslanci máte nejblíže.

Nejčtenější

Barefootky mají úspěch. Trh na moje zboží čekal, říká mladá podnikatelka

Linda Dedeciusová

První sukni ušila, když jí bylo teprve pět let. Před rokem Linda Dedeciusová podle svého návrhu ušila prvních sto párů...

Je to triko 21. století a chceme, aby ho měl každý, říká podnikatel

Pavel Hrstka (zleva), Martin Burkoň a René Němeček z chrudimské firmy CityZen

Tři inženýři a tátové od rodin. Společně podnikat začali teprve vloni. Letos vyhráli celorepublikové kolo soutěže...

KOMENTÁŘ: Podílové fondy letí nahoru a „roztřesené ruce“ pláčou

ilustrační snímek

Roztřesené ruce jsou investoři, kteří se při výkyvech trhů vzdají své strategie a vrací peníze zpět do krabice od bot....

Úrokové sazby hypoték dál klesají, a to díky akčním nabídkám bank

Ilustrační snímek

Hypotéky dál zlevňují, a to už pátý měsíc. Průměrná úroková sazba poklesla z únorových 2,99 procent na červnových 2,76...

Odkládat hledání práce se nevyplácí. Absolventi, kteří nečekají, mají výhodu

Ilustrační snímek

Řada absolventů středních a vysokých škol si užívá prázdniny a odkládá hledání nového uplatnění. Personalisté však...

Další z rubriky

Barefootky mají úspěch. Trh na moje zboží čekal, říká mladá podnikatelka

Linda Dedeciusová

První sukni ušila, když jí bylo teprve pět let. Před rokem Linda Dedeciusová podle svého návrhu ušila prvních sto párů...

Jak si říct o vyšší plat či dovolenou navíc? Vyjednávejte jako generál

ilustrační snímek

I když se jim říká měkké dovednosti, neznamená to, že ten, kdo je ovládá, je „měkký“. Právě naopak. Pokud si je...

V letním období ulevte zaměstnancům, vzkazují odborníci

ilustrační snímek

Letní dovolené jsou v plném proudu. Toto období nebývá pro firmy ani pro samotné zaměstnance úplně jednoduché. Jak...

Zdravotní sestra zveřejnila rozpis směn. To byste nechtěli dělat

Zdravotní sestra zveřejnila rozpis směn. To byste nechtěli dělat

Kurzy.cz Těžko uvěřitelnou pracovní dobu mají některé zdravotní sestry. Na sociálních sítích jedna z nich zveřejnila svůj rozpis...

Advantage Consulting, s.r.o.
VEDOUCÍ SÍTĚ PRODEJEN

Advantage Consulting, s.r.o.
Praha
nabízený plat: 35 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz