Jaké byly začátky vašeho podnikání? Co bylo impulsem pro to, abyste opustili původní práci a zařídili se takzvaně pro sebe?
Martin: První zkušenosti jsem získal jako OSVČ - pojišťovací agent, hodně mě naučila také práce prodejce reklamy v rádiu, ale ke zcela samostatnému podnikání nás přivedlo docela banální hledání nové kabelky.
Jana: Cizí jazyky neovládáme, tak jsem kabelku hledala na českých internetových stránkách, ale pořád se mi nedařilo najít takovou, která by nebyla fádní, konzervativní. Chtěla jsem, aby byla zajímavá a nemusela jsem na ni půl roku šetřit. Nemohla jsem ji ale najít. A tak mi Martin poradil, ať se podívám na polské weby. Tam jsem objevila stránky s opravdu neobvyklými a velmi zajímavými koženými kabelkami.
A co bylo pak?
Jana: Zaujaly nás natolik, že jsme se rozhodli prodávat je u nás v Česku. Manufakturu v Polsku jsme navštívili, slovo dalo slovo a v únoru 2011 přišla na svět naše značka Kabelkový Slon.
Jana Gučová (41 let)
|
To bylo tak jednoduché? Co obnášely začátky podnikání?
Martin: Často slýcháme, jak těžké jsou začátky v podnikání, jak třeba mladá maminka drží v jedné ruce právě narozené dítě, zatímco tou druhou modeluje vázičky, kolují i příběhy, jak tvůrce po několikadenní nepřetržité práci skončil ze samého vyčerpání na jednotce intenzivní péče, nebo jak začínající podnikatel zadlužil celou rodinu, včetně tetičky z Austrálie. Náš začátek však nijak strastiplný nebyl, a i když jsme nadšení prodavači a své práci věnujeme téměř veškerý čas a energii, rozjezd byl v našem případě pozvolný a klidný. To platí jak pro e-shop, tak pro kamennou prodejnu.
Jana: Mnohem větší zátěží je pro nás udržovat firmu v chodu a dále ji rozvíjet. Tu zátěž, ale ve chvíli, kdy probíhá, nevnímáme. Je to asi tím nadšením. Až zpětně si uvědomujeme, jaká to byla dřina. Ale když vás to baví, tak i ta únava je tak nějak příjemnější.
Na kolik vás vyšly vstupní investice?
Jana: Největší investicí byla změna myšlení. Museli jsme se přepnout z modu zaměstnanec, který má jen částečnou zodpovědnost, na modus majitel, který ve firmě zodpovídá úplně za všechno. Díky pozvolnému začátku jsme nepotřebovali na rozjezd e-shopu příliš mnoho peněz.
Bylo to přibližně osmdesát tisíc korun.
Martin Guča (47 let)
|
Martin: Když jsme otevírali kamennou prodejnu, zaplatili jsme tři nájmy předem, pořídili vybavení, které bylo většinou z druhé ruky, a mohli jsme začít prodávat. A protože jsme už měli slušnou zásobu zboží z e-shopu, rozjezd provozu prodejny nás vyšel na dalších asi osmdesát tisíc korun. Půjčkám, pokud nejsou cenově atraktivní, se snažíme vyhýbat, tak jsme vše platili z toho, co jsme vydělali dříve.
Bylo těžké sehnat adekvátní prostory v centru Ostravy?
Jana: Sehnat v Ostravě adekvátní prostory nebylo a není žádný problém. Už delší dobu pozorujeme, že je v centru Ostravy mnoho volných prodejních prostor. To oku příliš nelahodí a docela nás to mrzí. Můžeme se ale jen domnívat, kde je chyba. Možná jsou příliš vysoké nájmy, nebo mají podnikatelé příliš vysoká očekávání, možná za to může vedení města. Ať už je příčina jakákoli, je to špatně a pro Ostravu to není dobrá vizitka.
Nemůže to být i o tom, že jsou vysoké nájmy v centru města?
Martin: Za nájem našeho pidi obchůdku, který má asi dvacet metrů čtverečních, platíme v současné době necelých deset tisíc korun. Pro někoho to může být směšná částka, ale pro začínajícího malého podnikatele, jako jsme byli my, to může být velká zátěž. Kdybychom neměli úspory z bývalého zaměstnání a internetového obchodu, nejspíše bychom se do toho nepustili.
Původně jste prodávali zboží od jiných tvůrců. Podle čeho jste jejich výrobky vybírali?
Jana: Velkou roli hrálo to, že jsme všechny dodavatele znali osobně. Také jsme sázeli na pestrobarevné oblečení a kabelky, někdy v šílených barevných kombinacích. A jak se ukázalo, nebyl to úplně špatný nápad. Zájem nebyl zrovna obrovský, ale pozornost se nám opravdu podařilo přitáhnout.
Kdy a proč přišel nápad nechat si vyrábět věci podle vlastních návrhů? Měli jste s tím nějaké zkušenosti?Martin: V životě už jsme potkali spoustu tvůrců, a pokud si dobře pamatujeme, tak všichni to měli tak, že nejdříve měli nápad, který vytvořili, a teprve potom řešili jeho prodej. U nás to bylo naopak. Nejdříve jsme prodávali a teprve na základě toho, co si přáli zákazníci, jsme začali tvořit vlastní návrhy. Hlavními tvůrci našich výrobků jsou vlastně naše zákaznice.
Jana: Měli jsme štěstí, že se nám podařilo najít ty správné lidi - odborníky na slovo vzaté.
Prodáváte i módu. Můžete říci něco bližšího o této komoditě?
Jana: Na různých prodejních akcích s alternativní módou pro nezávislé tvůrce jsme po ní pokukovali. A když jsme otevírali kamennou prodejnu, věděli jsme, že taková móda bude skvělým doplňkem pro naše ne zrovna obvyklé kabelky. Postupem času nás zákazníci zcela logicky přesvědčili, že kabelky jsou doplňkem, ale hlavní komoditou je dámská móda.
Co všechno navrhujete, s kolika firmami spolupracujete?
Jana: Momentálně nejvíce navrhujeme dámské oblečení. Je to pro náš prodej nejdůležitější. Většinu výrobků šijeme podle vlastních návrhů ve dvou dílničkách relativně blízko našeho obchůdku. Jedná se především o šaty, sukně, halenky, trička, mikiny, pleteme také svetry a doplňky, jako jsou šály a čepice.
Martin: Pokud jde o kožené výrobky, navrhujeme především batohy, kabelky a tašky, občas peněženky a opasky. Vyrábí je pro nás dvě dílny, shodou okolností obě z Krakova. Téměř každý návrh řešíme osobně nad stolem bez podrobných nákresů, detaily značíme přímo na kůži nebo na látku. Naši dodavatelé jsou u nás už na takový způsob tvoření zvyklí a prý jim vyhovuje.
Kdo a kde shání kůže a materiál obecně pro výrobu?
Martin: Ve všech dílnách, které pro nás vyrábí, pracují zkušení profesionálové a kompletní výrobu včetně shánění materiálu zvládají sami. Společně konzultujeme jen barvu a strukturu kůže, případně barevné kombinace.
Jana: Více se zapojujeme do shánění látek pro dámskou módu, protože sehnat zajímavou, kvalitní a cenově dostupnou látku není v Česku snadné. Míváme tolik objednávek, že jsou švadlenky zcela zahlceny a na výběr a nákup látek už jim nezbývá čas.
Čtěte takéV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. |
Říkáte si Individuality. Proč? Kdo vymyslel tento název?
Jana: Nejsme úplně kreativní, ale tento název se nabízel tak nějak sám. Hodně jsme se totiž bavili o individuálním přístupu on tak nějak sám vyplaval na povrch během diskuzí o našich plánech. Pod tímto názvem se prezentujeme na portálu Fler a také tak označujeme dámskou módu, kterou šijeme.
Prezentujete se také jako Individuality by Kabelkový Slon. Proč Kabelkový slon?
Martin: Název vznikl, když jsme zakládali kamenný obchůdek. Byli jsme přesvědčeni, že by se neměl jmenovat stejně jako náš e-shop. Název Kabelkový Slon je vlastně volný překlad názvu našeho prvního dodavatele z Polska, chtěli jsme ale také, aby naše zboží bylo nepřehlédnutelné, takže stejně jako nepřehlédnete slona, neměli byste přehlédnout naše kabelky.
Jaký je o vaše výrobky zájem? Kolik kabelek, batohů jste už prodali?
Martin: Zájem je velký, největší obrat tvoří prodej v kamenné prodejně. O některé modely je zájem enormní, ale naší filozofií je, že většinu modelů nechceme vyrábět sériově, to by ztrácelo smysl. Pokud jde o počet prodaných kusů, to číslo samotné není příliš důležité, co však pro nás důležité je, je číslo prodaných kusů ve srovnání s předchozími roky. A to stále roste.
Na jaké zákazníky cílíte?
Jana: Původně jsme měli představu, že budeme prodávat spíše mladým slečnám a dámám, které touží po něčem jiném, než je masově nabízeno, ale ukázalo se, že po tom touží spíše dámy od 45 let výše.
Je nějaký výrobek, na který jste obzvlášť pyšní?
Martin: Já jsem byl opravdu hodně pyšný na šaty, které jsem před časem, vůbec poprvé, sám navrhl. Prodaly se krátce poté, co jsme je vystavili. Byly jedny jediné a ani nevím, zda bych ještě našel jejich fotku. A opravdu vydařený kousek je kožený batoh, pracovně mu říkáme „09“, který máme v různých provedeních v prodeji od roku 2017. Aktuálně připravujeme jeho inovovanou variantu s novými luxusnějšími přezkami.
Jak vás živí tato práce?
Jana: Práce, která vás hodně baví, může být důležitější než peníze. Oba dobře víme, že mít hodně peněz vůbec neznamená více štěstí. Takže když to shrneme, práce nás živí dobře, ale miliardáři v dohledné době nebudeme.
Jak bojujete s byrokracií?
Martin: S velkou nechutí. Co se týká kontaktů s úřady, přesněji s úředníky, tak větší výhrady nemáme. Nejen my si ale myslíme, že té byrokracie je už příliš a bohužel ji stále přibývá. To, že nám to potvrzují sami úředníci, je fakt a docela rádi bychom na to poukázali.
Co je podle vás v dnešní době brzda pro podnikatele?
Martin: Určitě je to ta zmíněná byrokracie a s ní spojená finanční zátěž, ale často je tou největší brzdou podnikatel sám. V Ostravě vidíme na každém kroku, jak rychle vznikají a zanikají nové obchody, kavárny, restaurace. Některé nevydrží ani rok. Příčiny mohou být různé, ale pokud nemá podnikatel způsob, jak vytvořit vztah se zákazníky, bude mít asi smůlu. U nás trvalo asi tři roky, než si k nám zákazníci našli cestu.
Vzpomenete si na nějakou zajímavou příhodu spojenou s vaším podnikáním?
Jana: Jedna ze zákaznic se nám v obchůdku rozplakala. Nejprve jsem si myslela, že se paní něco stalo, tak jsem se zeptala, jestli ji není špatně, že ji podám třeba sklenici vody, venku bylo totiž docela horko. Paní ale řekla, že je vše v pořádku, jen že ji dojalo to, jak jsem se o ni postarala. Že celé dny chodila po supermarketech, a že se jí tam nikdo nevěnoval, nic si tam nevybrala a u nás si za pár minut koupila hned dvoje šaty. Pro mě to byl opravdu krásný zážitek. To jsou ty chvilky, díky kterým nás ta práce tolik baví.
