Potvrzují vaše statistiky rekordní růst sjednaných hypoték?
Z aktuálních čísel víme, že za loňský rok jsme zprostředkovali nejvíce hypoték v historii Partners. Ještě více mne těší, že jsme toho dosáhli organickým růstem a ne akvizicí struktur či společností.
Čím si vysvětlujete, že zájem o hypotéky roste i v době ekonomického poklesu?
Přisuzuji to tomu, že spotřebitelé jednají pod heslem: „vezmu si hypotéku, dokud je to levné, a ještě mi ji někdo dá.“ Panuje tu tedy výprodejový efekt s vidinou omezené nabídky ze strany bank podle vývoje současné krize.
Chování spotřebitelů se ukázalo jako velmi neočekávatelné. Pokud situaci srovnáme s finanční krizí z roku 2009, tehdy hypotéky zdražily a dopady krize na trh práce byly tvrdší. Teď dochází k opačnému trendu, kdy se sice trochu zpřísnily podmínky poskytování hypoték, ale úrokové sazby klesají. Zároveň dopad na trh práce je díky státním podpůrným balíčkům pozvolný.
Souhlasíte s tím, že hypoteční trh je ovlivněn i růstem cen nemovitostí a s tím související výší hypoték?
Naprosto, růst hypotečního trhu je tažen primárně růstem průměrné výše úvěrů. Od roku 2016 počet poskytnutých úvěrů klesá. Za loňský rok je počet úvěrů oproti roku 2019 vyšší, ale rekordních čísel přesahující 100 tisíc poskytnutých hypoték, trh nedosáhl.
Jan Brejl
|
Jaký typ klienta si nejčastěji hypotéku sjednává a kolik peněz si lidé obvykle půjčují?
Vzhledem k našemu podílu na trhu odpovídá skladba klientů běžnému vzorku. V Partners se nesoustředíme na určitou skupinu klientů. Naše služba je vhodná pro všechny skupiny klientů a jejich potřeby.
V listopadu dosáhla průměrná výše hypotéky u našich klientů 2,84 milionu korun, což odpovídá průměrné výši hypotéky na trhu.
Podle expertů je cena nemovitostí v některých lokalitách nadhodnocena až o 25 procent, v průměru pak o nějakých 17 procent. Jaký na to máte názor vy?
Případné nadhodnocení ceny nemovitostí je dáno nedostatečnou nabídkou. Bohužel aktuálně nenasvědčuje nic tomu, že by se tato situace změnila. Výstavba nových bytů je velmi pomalá. Zaznívají názory, že by se v příštím roce mohly dostat na trh nemovitosti pořízené za účelem krátkodobého pronájmu ve velkých městech. Osobně si myslím, že nejde o nadhodnocené lokality, ale typy nemovitostí, jejichž stav neodpovídá jejich ceně. To je důsledek malé nabídky.
Nemůže se tak stát, že lidé, kteří si nyní kupují drahé nemovitosti na hypotéku, budou například za rok za dva splácet nemovitost, jejíž hodnota na trhu ale významně klesne?
„Drahé“ je relativní. Nemovitosti jsou dražší než dříve, ale stále nejsme na úrovni cen nemovitostí v západních zemích. Této situace bych se neobával. Může se to stát klientům, kteří si pořídili nadstandardní nemovitost. Ať už se jedná o ty luxusní nebo například domy, které si přizpůsobili k obrazu svému natolik, že se bude obtížně hledat případný zájemce o takovou stavbu. A i pokud bychom tuto tezi připustili, tak cena nemovitosti stále roste a případný pokles cen by jejich hodnotu vrátil k původní pořizovací hodnotě.
Zaznívá názor, že za rekordními hypotékami stojí i snaha bezpečně uložit peníze. Vidíte na trhu i jiné příležitosti, jak naložit s penězi a ochránit je do budoucna?
Správně zvolená nemovitost určitě patří mezi konzervativní investici s udržitelnou hodnotou, ale s nižší likviditou. Bohužel nemálo klientů si myslí, že koupí nemovitost, budou ji pronajímat, a to jim pokryje náklady spojené s úvěrem. Často však zapomínají, že nemovitost je nutné udržovat a že může dojít k tomu, že po nějakou dobu bude i nepronajatá. Dostávají se tak do zbytečných problémů.
Platí, že investice je nezbytné diverzifikovat. Nemovitost do portfolia určitě patří. Dalšími nástroji jsou standardní investice do dluhopisů a akcií, ať už formou jednorázových vkladů či pravidelných plateb. A nesmíme zapomínat na instrumenty podporované státem, tedy doplňkové penzijní spoření a stavební spoření.
