Stát chce šetřit, ve hře je i státní podpora na stavební spoření. Už se rýsuje, k jaké změně může dojít?
Konkrétní návrh zatím nebyl oficiálně předložen ani do jednání vládní koalice a podle vystoupení jednotlivých členů vlády v médiích dosud není ani shoda na finálním návrhu. Ve veřejných diskusích se dnes objevují jen návrhy Národní ekonomické rady vlády a Ministerstva financí snížit státní podporu pro existující i nové smlouvy o stavebním spoření nebo od roku 2024 i úplně zrušit státní podporu pro nové smlouvy.
O co se tyto návrhy opírají?
V první řadě používají argument, že stavební spoření je neúčelové spoření „na cokoliv“. Stavební spoření ale je vždy účelové, protože všechny takto uložené peníze jsou spořitelnami směrované výhradně do úvěrů na bydlení. Jiný účel úvěrů zákon o stavebním spoření vůbec neumožňuje.
Dnes je objem úvěrů od stavebních spořitelen na bydlení dokonce vyšší než objem vkladů klientů na stavebních spořeních. Stavební spořitelny tak na tyto úvěry použily už více než 100 % objemu finančních prostředků vložených klienty a státem do stavebního spoření.
Dalším argumentem je, že jde o podporu lidí s vyššími příjmy, kteří ji nepotřebují. Realita je ale jiná – naši klienti bydlí výrazně víc než bankovní klienti v menších městech a obcích. Když se podívám na mapu České republiky, jsme nejsilněji zastoupeni mimo velká centra. Ještě důležitější je ale to, že příjmy lidí, které úvěrujeme, jsou průměrné až podprůměrné.
Pavel Čejka
|
Na co dnes lidé využívají úvěry ze stavebního spoření?
Tyto úvěry jsou v současné době využívány zejména na rekonstrukce, energetické úspory, družstevní bydlení a zpřístupňují tak všechny tyto oblasti i lidem, kteří by běžně nedosáhli na hypotéku nebo by pro ně byl spotřebitelský úvěr moc drahý.
V letošním roce tvoří tyto úvěry téměř 90 % z celkového počtu úvěrů poskytnutých Raiffeisen stavební spořitelnou. Omezením podpory stavebního spoření tedy vláda zkomplikuje běžným lidem možnost takový úvěr získat. Ve hře je především dostupnější a levné financování energetických úspor a bydlení pro lidi s průměrnými a podprůměrnými příjmy velmi často bydlících mimo velká města.
Když lidé nedosáhnou na úvěr ze stavebního spoření, mohou si vzít běžný úvěr.
Stavební spořitelny jsou jediné finanční instituce, které mohou na družstevní bydlení, financování energetických úspor nebo rekonstrukce poskytovat úvěry se splatností až 25 let. Průměrná úroková sazba námi poskytovaných nezajištěných úvěrů se pohybuje kolem 7 % ročně. Neúčelové spotřebitelské úvěry mají oproti tomu výrazně vyšší úrokové sazby a kratší doby splatnosti.
Výsledkem toho je, že lidé mají u úvěrů od stavebních spořitelen zhruba poloviční splátky než u běžných nezajištěných úvěrů. Splácení je rozloženo v čase a nedochází k tak výrazné zátěži na rodinný rozpočet, jako je tomu u spotřebitelských úvěrů. Současně pro tyto lidi často nejsou dostupné hypotéky.
Samostatnou kapitolou jsou pak úvěry ze stavebního spoření poskytované našim klientů, kteří u nás už minimálně dva roky spoří. Úrokové sazby těchto úvěrů jsou dnes kolem 3,5 % až 4 % p. a. a v letošním roce u nás tvoří přibližně 20 % nově poskytnutých úvěrů. Srovnání se průměrnou sazbou hypoték kolem 6 % p. a. napoví, proč je o ně takový zájem.
Všechny tyto výhodné úvěry jsou možné právě jen díky státní podpoře stavebního spoření, která motivuje klienty dlouhodobě spořit. Bez této podpory nebudou mít stavební spořitelny dostatek vkladů na poskytnutí těchto úvěrů a řada lidí s průměrným příjmem proto přijde o nástroj na financování bydlení nebo jeho vylepšení. Dostupnost bydlení se totiž netýká jenom jeho pořízení, ale i jeho kvality a nákladů, zejména na energie.
Stát ale potřebuje šetřit a státní podpora na stavební spoření představuje poměrně velký výdaj. Loni to bylo přes 4,3 miliardy korun. Jak to vnímáte?
Strukturální deficit státního rozpočtu ve výši zhruba 200 miliard korun je závažný problém, ale omezením státní podpory se opravdu nevyřeší. Stát by ušetřil jednotky miliard korun na podpoře spoření lidí, ale současně bude muset vyplácet stále vyšší příspěvek na bydlení a nebude mít zdroje na financování energetické transformace bydlení, ke které se zavázal v rámci EU.
Nikdo nebude schopen občanům v dostatečné míře zajistit podporu energetických úspor a dostupné bydlení včetně například financování vkladů do bytových družstev. Ve výsledku nebude úspora ve státním rozpočtu žádná, naopak náklady státu narostou.
Příspěvek na stavební spoření je neefektivní, myslí si Bartoš. Chce změnu |
Zájem o hypotéky kvůli vysokým úrokovým sazbám letos výrazně klesl, jak je tomu letos u úvěrů ze stavebního spoření včetně překlenovacích úvěrů?
Podle únorové bankovní statistiky byl objem úvěrů ze stavebního spoření ve výši 222 milionů korun. Oproti loňskému únoru je toto číslo pětinásobně vyšší. Zájem o tento typ úvěrů výrazně roste, a to díky nízkým úrokovým sazbám. Průměrná úroková sazba úvěrů ze stavebního spoření byla 3,66 % p. a., zatímco sazby hypoték se pohybují kolem šesti procent ročně.
Mít dneska stavební spoření se zkrátka vyplatí. Objem nezajištěných překlenovacích úvěrů zůstává u nás zhruba na úrovni minulého roku, zatímco zajištěné úvěry hypotečního typu se výrazně propadly.
Češi mají u stavebních spořitelen přes tři miliony aktivních smluv. Obliba stavebka z pohledu spoření ale padá. Nyní je až na čtvrté příčce obliby, předstihly ho spořicí účty, drahé kovy i penzijní spoření. Čím si to vysvětlujete?
Já těmto žebříčkům obliby moc nevěřím, v tomto případě hlavně proto, že srovnávají nesrovnatelné. Spořicí účet nebo zlato přece nejsou alternativy se stejným rizikem, časovým horizontem nebo cílem.
Rád bych ještě dodal, že ve druhé polovině letošního roku a zejména v roce příštím lze očekávat postupné snižování tržních úrokových sazeb, což nutně povede i ke snížení sazeb například na spořicích účtech. Oproti tomu sazby na stavebním spoření jsou pevné na dalších šest let. I v tomto ohledu jde o velmi bezpečné uložení peněz, které klientům po minimálně dvou letech spoření zajišťuje i úvěr za velmi výhodných podmínek.
Stavební spoření totiž není produkt, který slouží pouze pro spoření, jak si bohužel řada lidí myslí. Je to hlavně univerzální produkt, ve kterém můžete buďto spořit, nebo se i „připravovat“ na pořízení úvěru s garantovanou sazbou. Dopředu tak víte, že pokud si budete chtít vzít úvěr, tak za jakých úrokových podmínek. A jiný takový produkt na trhu není.
Státní příspěvek ke stavebnímu spoření politici snižovali už dvakrát. A to v roce 2004, kdy poklesl limit z částky 4 500 korun na 3 000 korun. K dalšímu snížení státního příspěvku na 2 000 korun pak došlo v roce 2011. Pokud nastane další snížení státní podpory, kdy k němu může dojít?
Ve veřejných diskusích, které ale dosud nebyly formálně předložené na jednání vlády, se objevují návrhy na snížení státní podpory od roku 2024. Protože se příspěvek vyplácí vždy až v následujícím roce, první možná úspora ve státním rozpočtu by byla až v roce 2025.
Může se krácení dotknout již uzavřených smluv?
Podle právních rozborů nemůže být státní podpora zrušena u smluv uzavřených do konce tohoto roku. Klienti, kteří letos smlouvu uzavřou podle stávajícího zákona, mají i za tento rok na podporu spoření nárok a v budoucích letech nemůže být snížena na nulu.
Již vyplacená státní podpora klientům zůstává a žádné krácení zpětně není možné (šlo by o retroaktivitu). I když to tak podle některých mediálních výstupů nevypadá, právě letos mají klienti příležitost bezpečného uložení peněz za sazby zaručené na dalších šest let.
Pokud se státní příspěvek na stavební spoření sníží, k jak masivnímu ukončování aktivních smluv může dojít a může to znamenat i konec stavebního spoření v Česku?
O budoucnosti státní podpory nebylo rozhodnuto a pevně věříme, že zvítězí zdravý rozum a podpora zůstane zachována. S ohledem na to, že se nejedná jen o spoření, ale i o možnost, jak si levněji vylepšit své bydlení nebo snížit energetickou náročnost domácnosti, bude mít stavební spoření stále místo na finančním trhu.
Alternativou jsou totiž dražší a na měsíční splátku náročnější spotřebitelské úvěry nebo hypotéky s nutností zástavy nemovitosti. Z toho všeho vždy úvěr od stavební spořitelny bude vycházet nejlépe.
Jaké řešení tedy podle vašeho názoru má smysl?
Jsem přesvědčen o tom, že nejlepším řešením je ponechat státní příspěvek ve stávající výši, protože jen tak dokážeme splnit naši roli. K rekonstrukci bytového fondu s cílem energetických úspor je potřeba zhruba 40 miliard korun ročně a my jako stavební spořitelny disponujeme potřebnou infrastrukturou, která je schopna tyto částky zajistit a dostat k lidem.
Pokud chce vláda pomoci středně a podprůměrně příjmovým domácnostem šetřit energie a zároveň splnit naše závazky uhlíkové neutrality, má dvě možnosti:
Buďto může platit klientům stavebních spořitelen nadále zhruba 4 miliardy korun ve formě státních příspěvků, čímž zaručí stabilitu 340 miliard korun, které dnes mají klienti u nás uloženy. Právě z těchto financí totiž stavební spořitelny mohou poskytnout účelové cílené financování, které mimo jiné povede k úsporám energií v souladu se závazky České republiky k uhlíkové neutralitě.
Nebo je samozřejmě možné začít shánět zdroje, úředníky, kanceláře a řešit software, to vše ale s řádově vyššími náklady a časovým horizontem několika let.
Za mne je volba jasná.
