Nespornou výhodou stavebka je státní podpora, vláda ale zvažuje, že ji omezí, co si o tom myslíte?
Stavební spořitelny potřebují k poskytování dostupných úvěrů na bydlení stabilní zdroje financování, a to jsou právě vklady drobných střadatelů. Aby své úspory svěřili stavebním spořitelnám, je nezbytné je finančně motivovat. Státní příspěvek je proto nedílnou součástí ekosystému stavebního spoření. Bez něj by se výrazně zhoršila dostupnost českých domácností výhodně financovat udržitelné rekonstrukce a zbytečně by se tak stále více Čechů propadalo do energetické chudoby.
Na pořízení nemovitosti či její rekonstrukci existuje hypotéka.
Hypotéka není vhodná pro všechny situace. Zpravidla má stanovenu nejnižší možnou částku (od 200 000 Kč), ale některé rekonstrukce tolik peněz nestojí. Vyžaduje zajištění nemovitostí, což není vždy možné nebo žádoucí.
Například na pořízení družstevního bydlení hypotéku využít nelze a kvůli menší rekonstrukci zase nechtějí lidé dávat svoji nemovitost do zástavy. Dotace jsou vypláceny zpětně a pokryjí pouze polovinu nákladů na rekonstrukci. V tom jsou právě účelové úvěry poskytované stavebními spořitelnami unikátní, protože jde o nezajištěné úvěry s garantovanou výší úrokové sazby a s dobou splatnosti až 20 let.
Podle vás má tedy stát stavební spoření podporovat?
Určitě. Situace na trhu s energiemi za poslední rok jasně ukázala zranitelnost domácností. Na příspěvku na bydlení kvůli drahým energiím stát vyplatí až 8 miliard ročně, 60 % českých domů je totiž energeticky neúčinných. Zbytečně nám uniká teplo, které ovšem draze platíme.
Využijte výhod stavebka, než se omezí státní podpora. Otestujte si znalosti |
Evropská směrnice o energetické náročnosti budov dokonce ukládá státům povinnost vytvářet podmínky pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Ukázkovým příkladem je právě spolupráce se stavebními spořitelnami. Nyní stát díky podpoře ovlivní, kam směřují pravidelné roční investice v objemu kolem 60 miliard korun od drobných střadatelů.
Všechny peníze, které si lidé uloží u stavebních spořitelen, jsou totiž použity k poskytování úvěrů účelově vázaných na bydlení. Zároveň je po ukončení vázací doby cca 60 % vkladů na stavebním spoření použito na bydlení. Většina peněz tedy slouží k podpoře bydlení dvakrát.
Pokud by k omezení státní podpory došlo, jaký to podle vás bude mít dopad?
Případné zrušení nebo snížení státní podpory by samozřejmě vedlo ke snížení atraktivity stavebního spoření i ochoty lidí spořit, ale především by to snížilo možnosti stavebních spořitelen poskytovat výhodné úvěry na bydlení. Jsou to dvě strany jedné mince.
Libor Vošický
|
Podle některých kritiků je stavební spoření neefektivní, neplní svou funkci a neslouží původnímu účelu. Jaký je váš názor? Je fakt, že po skončení šestileté vázací lhůty můžu naspořené peníze použít na cokoli, nejen na záležitosti týkající se bydlení. Tak možná mají kritikové pravdu?
To je bohužel velmi častý mýtus, který vychází z nepochopení stavebního spoření jako systému. Ročně lidé uloží u stavebních spořitelen 50 až 60 miliard korun a tyto vklady mohou být podle zákona o stavebním spoření použity ve formě úvěrů pouze na financování bydlení.
Všechny finance, které si u nás drobní střadatelé uloží, tedy slouží potřebám spojeným s bydlením. Z průzkumu, který pro Asociaci českých stavebních spořitelen provedla společnost Ipsos, víme, že i vyplacené vklady jsou z 60 % znovu využity k bydlení (koupě, stavba, rekonstrukce, vybavení). Většina peněz tedy slouží k financování lepšího bydlení Čechů dvakrát.
Asociace stavebních spořitelen se již vyjádřila proti omezení státní podpory. Není ale jejich hlavní motivací zisk? Spořitelny zpravidla účtují poplatky za vedení účtu, poplatky z cílové částky, atp….
Hlavní motivací stavebních spořitelen je poskytování finančních služeb spojených s bydlením. Stavební spořitelny jsou speciální banky a tvorba zisku je nedílnou součástí obchodního modelu každé společnosti, ve které je investován soukromý kapitál. Primárním zdrojem příjmů stavebních spořitelen ovšem není příjem z poplatků, jak se mnohdy mylně uvádí, ale úrokový výnos z poskytnutých úvěrů na bydlení.
Bylo by řešením zavedení účelovosti stavebka? Nebo jste pro jeho zachování v dosavadním rozsahu za stávajících podmínek?
Ve chvíli, kdy omezíte účelovost naspořených peněz pouze na bydlení, odpadne velká skupina spořících klientů (například seniorů, kteří spoří pro vnoučata nebo klientů, kteří si úvěr vzít ani nechtějí) a tím výrazně poklesne i objem výhodných úvěrů, které stavební spořitelny mohou poskytnout na bydlení. Stavební spoření nicméně určitě projde určitou evolucí, o jejíž podobě nyní jednáme na více úrovních.
