Když ve Francii vstoupíte do obchodu s potravinami, na přední straně většiny balených potravin uvidíte zelené, žluté nebo červené označení: zelené „A“ znamená nejzdravější potraviny, červené „E“ pak značí ty nejméně výživné.
Na druhé straně zeměkoule v Chile značky používají na balených potravinách zase ikonu podobající se semaforu. Značka „stop“ například spotřebitele varuje, že potravina obsahuje velké množství cukru, soli, nasycených tuků anebo kalorií.
V současné době více než tucet zemí celého světa vyžaduje, aby společnosti zákazníky na přední stranu obalů potravin jasně informovaly štítky s uvedenými nutričními hodnotami. Ne tak v Americe. Tam se dosud na „schovaných“ etiketách označují pouze rizikové živiny, jako je cukr nebo sodík. Informaci přinesl deník The Guardian.
Kdo tomu rozumí?
Po většinu lidské historie bylo největším problémem potravinářského průmyslu zajistit dostatek výživných a bezpečně konzervovaných potravin pro celoroční výživu všech lidí. „Industrializace zásobování potravinami tento problém vyřešila pro většinu světa, a rozhodně pro většinu vyspělého světa,“ říká Amy Bentleyová, profesorka potravinářských studií na newyorské univerzitě.
V 70. letech 20. století začalo mnoho potravinářských společností dobrovolně tisknout na obaly údaje o výživových hodnotách. V roce 1993 je začal vyžadovat i sám Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Navzdory označování však počet onemocnění souvisejících se stravou nadále rostl.
Některé potraviny mohou být návykové, zjistili vědci. Prosazují jejich značení |
V současné době umírá v USA na nemoci související se stravou více než milion lidí ročně. V roce 2006 proto nezisková organizace zabývající se ochranou spotřebitelů a potravinářskou politikou Centrum pro vědu ve veřejném zájmu (Center for Science in the Public Interest, CSPI) podala u FDA občanskou petici. V ní žádala, aby úřad vyžadoval označování potravin na přední straně obalu. Současné označení výživových údajů na zadní straně obalu je podle ní nejasné a snadno se ignoruje. K jeho interpretaci je navíc zapotřebí vysoká úroveň matematických a nutričních znalostí.
„Lidé mají problém s interpretací procentuální denní hodnoty živin,“ potvrzuje Marissa G. Hallová, profesorka z univerzity v Severní Karolíně. Nové označení na přední straně obalu je podle ní obrovskou příležitostí, jak vyrovnat podmínky a zpřístupnit tyto informace lidem.
Jihoamerický vzor
Když počátkem jednadvacátého století v USA rostly tlaky na jasnější označování živin v potravinách, vyvíjeli zastánci výživy v Latinské Americe jiný systém označování. V roce 2016 zavedlo první varovné nutriční označení na světě Chile. Byl to černý štítek ve tvaru stopky. Ten společnosti musely na zboží přidávat, pokud potravina překročila dostatečně vysokou hranici cukru, soli, nasycených tuků nebo kalorií.
Výzkumníci v Jižní Americe totiž zjistili, že nejúčinnější jsou taková nutriční varování, která spotřebitelům interpretují informace (například uvádějí „vysoký obsah sodíku“ nebo „nadbytek sodíku“ namísto „570 mg sodíku“) a používají ikony. V rychlém sledu začaly po vzoru Chile podobné varovné etikety zavádět Peru, Uruguay, Mexiko, Argentina a Kolumbie.
Amerika se ale stále bránila. „Etikety by neměly ve spotřebitelích vyvolávat zbytečný strach prostřednictvím zdravotních varování a symbolů nebo jinak podporovat vyhýbání se složkám potravin nebo přídatným látkám, které byly potvrzeny jako bezpečné federálními regulačními orgány,“ napsaly v roce 2022 dvě mocné americké průmyslové skupiny: Asociace spotřebitelských značek a Asociace potravinářského průmyslu.
Strašáci v jídle. Jsme národ zmanipulovaný prodejci výživy, říká doktor Fořt |
Podle nich interpretační systémy, jako je semaforová symbolika pracující s červeným a zeleným světlem, vzbudí ve spotřebitelích zbytečný strach na základě jediné limitující živiny, aniž by poskytly smysluplné informace o tom, jak by daná potravina mohla zapadat do celkového vzorce zdravého stravování. Asociace poté doporučily, aby se úřady spíše zaměřily na vzdělávání spotřebitelů a vedly je k porozumění stávajícího systému značení.
Zastánci jasnějšího označování potravin však jejich přístup kritizují. „Potravinářský průmysl se ve velké míře opírá o stejné metody, které použil tabákový průmysl, když se bránil regulaci. A jednou z věcí, kterou rádi dělají, je navrhování samoregulace,“ říká Lindsey Smith Taillieová, profesorka výživy na univerzitě v Severní Karolíně. „Je to jejich způsob, jak ovládnout systém označování, aniž by to mělo nějaké smysluplné důsledky.“
Politika jsou peníze
FDA měl zveřejnit nová pravidla pro označování již v prosinci 2023. Nakonec posunul svůj vlastní termín na červen 2024. Pokud se tak stane, zašle podklady do Bílému domu, kde Úřad pro řízení a rozpočet rozhodne, zda je před jejich finalizací pošle k veřejnému připomínkování.
„To je opravdu kritická fáze, protože v té chvíli se potravinářský průmysl začne setkávat nejen s FDA, ale i s Bílým domem. Budou podotýkat, že by se vše mělo pozdržet a nic neměnit tak blízko voleb,“ podotkla Eva Greenthalová, vedoucí politická pracovnice Centra pro vědu ve veřejném zájmu.
Některé potraviny mohou být návykové, zjistili vědci. Prosazují jejich značení |
Výsledek voleb by mohl průběh označování amerických potravin výrazně změnit. Pokud zvítězí Trump, FDA pravděpodobně úsilí o změnu označování zmrazí. Pokud vyhraje Biden, bude FDA pravděpodobně nadále postupovat podle plánu. Vydá konečné stanovisko a poté stanoví velkým korporacím a malým podnikům lhůtu pro zahájení tisku etiket. To ale obvykle trvá dva až tři roky.
Až FDA vydá pravidlo, potravinářské společnosti a obchodní sdružení pravděpodobně zažalují úřad za porušení svých práv vyplývajících z prvního dodatku americké ústavy. To by mohlo zavedení nových etiket ještě více protáhnout.
„Bez ohledu na to, zda jsou v Bílém domě republikáni nebo demokraté nebo zda mají v rukou Senát či Sněmovnu reprezentantů, potravinářský průmysl se bude snažit proces zdržovat, popírat vědecké poznatky a ovlivňovat zákonodárce a regulační orgány,“ uzavřela pro The Guardian Greenthalová.
