Sheperdsonová, která by se dala označit za veteránku v oblasti maloobchodního prodeje, je přesvědčena, že šatník některých lidí může sloužit jako docela slušný zdroj příjmů. Jako předsedkyně začínající půjčovny s módou My Wardrobe HQ doufá, že půjčování oblečení bude jednou ve Velké Británii populárnější než jeho nákup.
Shepherdsonová, která v oděvním odvětví strávila 35 let a je jí připisována zásluha za integraci Topshopu mezi globální značky, považuje pronájem značkového oblečení za příležitost pro všechny, kteří touží po krásném a módním oblečení, které si však nemohou dovolit. O jejím podnikání na svém serveru napsala britská televizní stanice BBC.
Jako příklad Shepherdsonová uvedla klientku, která si půjčila šaty a luxusní boty od módního návrháře Jimmyho Chooa za 60 liber (1798 Kč) na svatbu. Kdyby si je koupila, zaplatila by několik set liber. Službu však považuje také za způsob, jak mohou lidé, kteří si koupili drahé oděvy, vydělat nějaké peníze tím, že je v sezoně několikrát pronajmou.
„Všechno, co můžeme udělat pro zpomalení hromadného nakupování oblečení, je častější sdílení každého kusu. Je to něco jako pokus o odměnu za svědomitější způsob nakupování. Nemyslím si, že to rychle vyřeší problém v módním průmyslu, ale doufám, že z dlouhodobého hlediska se začne chování lidí pomalu měnit,“ řekla Shepherdsonová BBC.
Skrytý potenciál
Je to potenciálně lukrativní sektor. Americký rival Rent the Runway, který prohlašuje, že v roce 2009 propagoval koncept pronájmu módy, byl nedávno oceněn na 1 miliardu dolarů. Má předplatitelskou základnu o velikosti 100 tisíc lidí, kteří za neomezené nájemné platí měsíční poplatek 160 dolarů (3 707 Kč).
Na to, aby si lidé mohli dovolit takový životní styl, že si budou pravidelně půjčovat outfit za 60 liber jako v My Wardrobe HQ, budou potřebovat přiměřené množství disponibilního příjmu. Zdá se proto nepravděpodobné, že pronájem oblečení na této úrovni přitáhne generaci Z a mladší mileniály, kteří nakupují šaty online za 5 liber (116 Kč).
Shepherdsonová uznává, že to bude chvíli trvat, než budou britští spotřebitelé připraveni utratit tolik peněz za oblečení, které jim nezůstane.
K udržitelné módě se přiklonila i čtyřiadvacetiletá blogerka Emila Broughtonová. V červenci 2018 řekla BBC, že přestala nakupovat rychlou módu a raději nakupuje buď použité oblečení pro designery z vintage a charitativních obchodů, nebo si pronajímá oděvy z řady platforem, jako je Ratation nebo Hirestreet. „Ráda si půjčuji oblečení, protože mohu získat vysoce kvalitní kousky a vyzkoušet nový vzhled,“ sdělila Broughtonová.
V průměru si Broughtonová půjčuje jeden outfit měsíčně. Za oblečení utratí celkem asi 200 liber (5993 Kč). Ne všechny outfity jsou podle ní drahé. Povedlo se jí prý i pronajmout si oblečení na tři dny za pouhých 10 liber (300 Kč).
Móda k pronájmu
Myšlenka pronajímání oblečení není sama o sobě nová. Lidé si často půjčují například svatební šaty, obleky nebo společenské šaty na různé příležitosti. Pronájem dámských oděvů běžného nošení ovšem nebyl nikdy populární, protože spotřebitelky dávají přednost vlastnímu oblečení, ať už zcela novému nebo použitému.
Jak uvedl server Market Research News, s pronájmem oblečení již koketují i populární americké značky, jako jsou American Eagle, Urban Outfitters a Ann Taylor. V Evropě pronájem oblečení zkouší hlavní maloobchodník s rychlou módou H&M. Nedávno službu začal nabízet ve svém vlajkovém obchodě ve švédském Stockholmu. H&M kromě půjčovny oblečení nabízí také službu osobního stylisty.
Podle odbornice na maloobchod Natalie Bergové jsou budoucností maloobchodu produkty, které se stanou službami, protože pomáhají maloobchodníkům udržet si loajalitu zákazníků a zůstat v kurzu. Uvádí několik příkladů, jako je například zapůjčení nábytku Ikea, pronájem elektronických spotřebičů od AO či sportovní značka Adidas, která žádá spotřebitele, aby přinesli své staré opotřebované boty a vyměnili je za nový model. „Je to o spotřebitelích, kteří upřednostňují přístup před vlastnictvím,“ vysvětluje Bergová.
A ačkoli si zákazníci stále více uvědomují důležitost životní prostředí, Bergová si nemyslí, že by rychlá móda někdy opravdu zmizela, protože levné oblečení budou zákazníci vždy vyžadovat. „Móda je pozoruhodně plýtvající průmysl. Naší zbraní je jen rostoucí povědomí o problematice, které musíme jako společnost více propagovat, abychom mohli lépe nakládat s odpadem,“ uzavřela Bergová.
