„V případě, že odebíráte bavlnu z Číny, si nikdy nemůžete být jistí, že nevznikla přinucenou pracovní silou,“ vyjadřuje se k problematice Nathan Ruser, výzkumník pro Australian Strategic Policy Institute. „Porušování lidských práv a nucené práce jsou bohužel v sin-ťiangském bavlněném průmyslu velmi silně zakořeněné,“ dodává.
Na zneužívání pracovníků v Sin-ťiangu se zaměřil americký deník Wall Street Journal. Sledoval především dění v továrně patřící společnosti Huafu fashion, která se nachází v sin-ťiangském městě Aksu. Bavlna pocházející z této továrny byla často distribuována i do mezinárodních řetězců jako je H&M, Esprit nebo Adidas. Po četných obviněních, že v regionu dochází k neetickému jednání s lidmi, však zmiňované značky začaly bavlnu odebírat z čínského západu.
Najdou se však i takové značky, které se odběrem bavlny z Xinjiangu chlubí. Příkladem může být například i japonský řetězec Muji, který začátkem tohoto roku představil novou kolekci z sin-ťiangské bavlny. Tuto kolekci promoval mimo jiné i reklamním sdělením, že se jedná o produkty z „pečlivě ručně sbírané“ sin-ťiangské bavlny.
Další značkou, která se odběrem inkriminované bavlny netají, je Uniqlo. Sin-ťiangskou bavlnu ve svých reklamách na pánské košile označuje za „proslulou pro svou nevídanou kvalitu“. Tento výrok byl ale později z reklam odstraněn. „Vzhledem k závažnosti celé kauzy bylo vypuštění tohoto sdělení nejlepším řešením,“ řekl mluvčí Uniqla. Později uvedl pro BBC, že Uniqlo nemá v Sin-ťiangu žádné obchodní partnery. „Podle nám dostupných informací pochází bavlna, kterou používáme, z výrobny, která funguje v souladu s lidskými právy,“ dodal nakonec.
Značky končí s odběrem
Velké obchodní řetězce bavlnu ve většině případů odebíraly jen nepřímo, i tak však s továrnou Huafu nechtějí spolupracovat. Amy Lehrová, ředitelka Centra pro strategické a mezinárodní studie iniciativy lidských práv, říká, že ve většině případů západní módní značky neodebírají přímo z továren v Sin-ťiangu. „Produkty projdou po opuštění regionu mnohými změnami a úpravami a až poté jsou distribuovány na západ,“ říká Lehrová.
„I přesto, že nemáme s firmou Huafu Fashion smluvní závazek, tato obvinění bereme v potaz a snažíme se přijít na to, jaké poměry ve fabrice panují a všechny dodavatele našich materiálů jsme upozornili, že nechceme žádnou bavlnu z Hufau, dokud nebude vyšetřování u konce,“ uvedl Adidas pro BBC.
Firma Esprit, která také bavlnu z Sin-ťiangu nepřímo odebírá, podnikla určitá opatření již na začátku roku. „Bavlnu z Huafu se snažíme využívat jen minimálně. Všichni dodavatelé jsou seznámeni s tím, že v současné době nechceme odebírat žádnou bavlnu z Huafu,“ vyjádřil se Esprit.
H&M prý v současné době nemá žádný přímý ani nepřímý obchodní vztah s výrobnami v Sin-ťiangu . „Jsme nepřímo spojeni pouze s pobočkou firmy Huafu, která sídlí v Shanyu, tedy mimo region Sin-ťiang. Valná většina bavlny, kterou používáme k výrobě, pochází právě z této pobočky. Jelikož jsme sice nepřímo, ale stále spojeni s firmou Huafu, vyžádali jsme si přístup do jejich objektu v Aksu. Podle našich zdrojů tam k žádné nucené práci nedochází,“ říká na konto celé kauzy H&M.
Převýchovný tábor nebo útočiště?
V regionu Sin-ťiang žije početná komunita Ujgurů, tedy příslušníků turkického etnika vyznávajícího islám. Ti jsou podle OSN a skupin pro lidská práva drženi v zajateckých táborech, kde jsou nuceni učit se mandarínsky, přislíbit věrnost prezidentu Si Ťin-pchingovi a musí se zříct své víry. V zajetí jich je v současné době přes milion.
Podle předsedy skupiny za ujgurská práva Nuryho Turkela jsou Ujgurové v Sin-ťiangu drženi, mučeni a nuceni k nedobrovolné práci. „Nemůžeme dále ignorovat fakt, že velká většina oblečení pochází z bavlny, při jejíž výrobě byla porušena lidská práva a lidé byli k práci přinuceni,“ řekl Turkel před americkým kongresem.
Čínská vláda i nadále tvrdí, že se nejedná o zajatecké tábory, ale spíše útočiště, ve kterém etnické menšiny připravují na plnohodnotné zařazení do čínské společnosti, poskytují jim práci a celý koncept táborů je jakousi prevencí před možným terorismem.