Firmy budou mít problémy s cash-flow, varuje například předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Situaci ale kritizují všechny tři hlavní oborové organizace.
Podle Asociace soukromého zemědělství se sice vědělo už od léta, že zálohy nebudou, její předseda Jaroslav Šebek ale dodává, že sedláci nevěděli, že nedostanou do konce roku většinu peněz, které se v minulých letech vyplácely. „Reálně se peníze k zemědělcům mohou dostat až po roce od podání Jednotné žádosti. Nyní musí zemědělci hledat náhradní zdroje financování, což vytváří atmosféru nejistoty,“ vysvětlil. Žádost o dotace se podává v květnu.
VIDEO: Jak vypadá první traktor bez řidiče? Robot je k dostání za osm milionů |
Asociace žádá, aby se peníze dostaly k zemědělcům naopak co nejrychleji, a je jedno, jestli plnou platbou nebo v podobě záloh. „Odpovědné zemědělství se dělá nejlépe tehdy, když zemědělec ví, na čem je a s čím může za splnění svých náročných povinností, které mu vyplývaly z legislativy v daném roce vůči státu a celé společnosti, počítat,“ sdělil Šebek.
Méně peněz i z prodeje komodit a z dotací
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je také problémem to, že se zpožďuje zpracování i jiných dotací, než jenom platby na hektary, ve které se celkem má vyplatit přes 6 miliard korun. Podle prezidenta i předsedy Pýchy se navíc propadají příjmy zemědělců kvůli klesajícím cenám obilovin, olejnin a mléka. „Zpoždění a krácení plateb je pak v současné době s to negativně dopadnout na cash flow a dostat zemědělce do platební neschopností vůči dodavatelům pohonných hmot, osiv, vlastníkům půdy či v krajním případě vůči zaměstnancům,“ dodal prezident komory.
Podle mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Evy Češpivy se fond ke zrušení záloh rozhodl na základě „zralého“ uvážení už na začátku roku po konzultaci s ministerstvem. Platba dotací podle ní začne od letošního prosince.
„Důvodem nevyplácení záloh je vysoká náročnost na implementaci nové Společné zemědělské politiky, včetně zavádění změny v procesu administrace podpor IACS (Integrovaný administrativní a kontrolní systém) jehož součástí je nově i povinné zavedení monitorovacího systému AMS (Area monitoring systém, tedy kontroly pomocí družic). Jedná se o projekt robustní technicky i administrativně, jehož implementace je v roce 2023 povinná pro všechny členské země v souladu s nařízením EU pro čerpání evropských dotací,“ řekla iDNES.cz mluvčí.
Družicový dotační „semafor“ nefunguje. Farmářům hlásí červenou, kdy nemá |
Podle Pýchy se tak mělo přistoupit k návrhům od zemědělské veřejnosti, tedy k odsunutí ostrého startu systému o rok. To ale podle dřívějších vyjádření ústředního ředitele SZIF Petra Dlouhého nebylo možné.
„Současně je třeba říci, že problémy s výplatou unijních podpor přicházejí nedlouho po škrtu národních dotací pro chovatele dojeného skotu a výrazné redukci státních podpor v souvislosti s tzv. konsolidačním balíčkem. To se přirozeně podepíše na konkurenceschopnosti českých zemědělců v rámci Evropy a jen těžko přispěje k udržení produkce a nízkých cen potravin do budoucna,“ doplnil prezident komory Doležal.
Dotace se škrtají, obor byl v zisku
Pro příští rok se počítá se snížením národních dotací do zemědělství o 200 milionů korun na 2,5 miliardy, jde ale o několikátý škrt v řadě, ještě loni činily pět miliard korun, letos pak 2,7 miliardy Kč.
Podle šetření Zemědělského svazu ČR došlo loni k navýšení meziročně o 142 procent na 22 miliard Kč. Podle dat Českého statistického úřad, který ale hodnotí podnikatelský důchod, pak dokonce na 27,9 miliardy Kč. Svaz však avizoval, že za letošní rok zisk kvůli nákladům enormně klesne.
