„V roce 1989 se na území dnešní ČR vyrobilo 1 251 milionů metrů krychlových pitné vody a v roce 2020 to bylo jen 589 milionů krychlových metrů,“ uvedl pro iDNES.cz ředitel a člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák. Podle něj činila spotřeba domácnosti v roce 1989 171 litrů na osobu a den, v roce 2018 pak již jen 88 litrů. Od té doby dochází k mírnému nárůstu spotřeby.
V letošním roce je spotřeba vody o několik litrů na osobu a den vyšší. „V současné době je průměrná hodnota spotřeby vody v námi zásobených domácnostech přibližně 90 litrů na osobu a den,“ uvedla mluvčí Vodáren Plzeň Dana Veselá.
Snahu šetřit vodou potvrzují také české domácnosti. „Spotřebu vody jsme snížili díky vlastnímu vrtu, k němu máme připojené WC i zavlažování zahrady. Na tu taky odchytáváme dešťovou vodu do dvousetlitrového sudu. Využíváme i vodu, která stéká z okapů, kanálkem ji vedeme k záhonům,“ popsala způsob šetření s vodou Jana Broukalová.
Vliv pandemie na spotřebu vody
Se spotřebou ve velkých městech zamávala pandemie koronaviru. Snížení odběru vody se projevilo zejména v místech se silným cestovním ruchem. Postižena byla podle Žáka ze SOVAKu například města Český Krumlov nebo Praha, což potvrdil zástupce společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK) Tomáš Mrázek.
Během pandemie klesla spotřeba vody, vodárnám budou příjmy chybět |
„Spotřeba vody v Praze klesla. Zastavil se cestovní ruch a téměř všechny služby, nefungovaly školy, studenti nebyli na kolejích a Středočeši nejezdili do Prahy za prací,“ popsal důvody snížení spotřeby mluvčí PVK Mrázek.
Ovlivněna byla také města s vysokoškolskými kampusy, kde mohlo dojít k poklesu odběrů i o více než 10 procent ve srovnání s obdobím před covidem.
„Nejvýznamněji se nižší spotřeba projevila ve školách, a to o 30 procent, následovaly sportoviště, bazény, kulturní objekty (27 procent). U hotelů a ubytovacích zařízení klesla meziročně spotřeba vody o 18 procent, shodně jako u obchodů a služeb,“ vyjmenovala mluvčí plzeňských vodáren Veselá.
Protože lidé zůstávali více doma, vzrostla spotřeba vody domácností. Podrobnou analýzu spotřeby za období lockdownu však SOVAK zatím nemá. „Lokality s vyšším vlivem cestovního ruchu, nebo například města s vysokoškolskými kampusy zaznamenávají propad ve vodném a stočném. Menší sídla, odkud většina obyvatel dojíždí za prací, naopak v daném období vykazují mírný nárůst spotřeby vody,“ zhodnotil Žák.
Nárůst cen vodného a stočného
Výraznější pokles odběru vody způsobí zvýšení cen vodného a stočného. „Tam, kde došlo k výraznějšímu poklesu odběru, je pravděpodobné, že navýšení cen bude nezbytné. Jestliže dojde z jakýchkoliv důvodů k propadu příjmů, a v důsledku toho nebude mít příslušná vodárna zdroje na plnění zákonných povinností, nemá jinou možnost, než vzniklý deficit uhradit zvýšením ceny vodného a stočného,“ avizoval ředitel SOVAKu Žák.
Dramatický propad spotřeby vody v Praze způsobil podle Mrázka nárůst vodného a stočného už od ledna 2021. Obyvatelé hlavního města platí v současnosti za tisíc litrů vodné a stočné celkem 101,59 korun . Ve srovnání s předchozím rokem tak cena vzrostla o 7,9 procenta.
Mluvčí pražských vodovodů vysvětlil, že cena vzrostla kvůli tomu, že náklady na údržbu sítě museli rozpočítat do menšího množství dodané vody. „Další vliv na nárůst ceny bude mít provoz úpravny vody v Podolí, která bude v roce 2021 po rekonstrukci opět připojena do sítě, aby byla zajištěna nepřetržitá dodávka pitné vody při neodkladné rekonstrukci přivaděčů ze zdrojů pro Prahu,“ dodal.
Covid stojí také za nárůstem cen Severočeské vodárenské společnosti, která působí v Ústeckém a Libereckém kraji. Od nového roku lidé platí o 5,9 procenta více.
| Krajské město | Vodné (v Kč) | Stočné (v Kč) |
|---|---|---|
| Brno | 44,39 | 40,82 |
| České Budějovice | 42,09 | 33,03 |
| Hradec Králové | 44,41 | 46,73 |
| Jihlava | 59,62 | 40,35 |
| Karlovy Vary | 41,91 | 32,41 |
| Liberec | 53,77 | 51,00 |
| Olomouc | 40,63 | 48,55 |
| Ostrava | 41,09 | 43,57 |
| Pardubice | 48,80 | 49,50 |
| Plzeň | 60,59 | 38,24 |
| Praha | 54,77 | 46,82 |
| Ústí nad Labem | 53,77 | 51,00 |
| Zlín | 45,62 | 44,85 |
Ceny vody se však liší napříč republikou. Vodohospodářskou strukturu totiž vlastní více než sedm tisíc subjektů, pro něž pracuje více než tři tisíce společností. Každá vodárna má jiné výchozí podmínky pro výrobu a distribuci vody.
V Česku se ročně ztrácí pitná voda za osm miliard. Kvůli haváriím |
Žádná z vodárenských společností ale podle SOVAKu nepřekračuje sociálně únosnou cenu pro vodné a stočné, kterou každoročně stanovuje Státní fond životního prostředí.
Sociálně únosnou cenou se rozumí cena za vodné a stočné, která představuje dvě procenta průměrných ročních čistých příjmů domácnosti se standardní spotřebou 88,7 litru na osobu a den.
Sociálně únosná cenaKraj - Sociálně únosná cena (v Kč/m3)
Zdroj: SOVAK, údaje platné ke dni 30. září 2020 |
