MF využije nové odhady vývoje ekonomiky při přípravě novely státního rozpočtu na letošní rok. Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je 320 miliard korun a nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů MF snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun.
Schodek vzroste nad 400 miliard, varuje Zamrazilová. Schillerová to nevylučuje |
Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) měla být stanovena koncem února či počátkem března. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové stoupne schodek minimálně na 400 miliard korun, ministryně to přitom v neděli nevyloučila.
„Černé scénáře, které pod tíhou vypjatých jarních či podzimních dnů predikovaly až dvouciferné propady, se nenaplnily. Konzervativní přístup ministerstva financí, které citlivě pracuje s daty a pečlivě vyhodnocuje dostupné informace, se potvrzuje jako správný,“ uvedla ve středu Schillerová. Listopadovou prognózu s odkazem ne velkou míru nejistoty kvůli dopadům pandemie MF nevypracovalo. Úřad za to někteří ekonomové kritizovali.
Růst bude pozvolný, i při dobrém vývoji pandemie
„Rok 2021 by měl být ve znamení oživení globální ekonomické aktivity. Ve většině zemí však patrně nebude dostatečně silné na to, aby vykompenzovalo propad roku 2020. Nejistoty, kterými je prognóza na tento rok zatížena, jsou obrovské a rizika jsou jednoznačně vychýlena směrem dolů,“ uvádí prognóza. Mezi největší rizika řadí globální vývoj pandemie s možností dalšího omezování ekonomických aktivit, zpoždění v procesu očkování obyvatelstva nebo i riziko finanční nestability.
V roce 2022 by podle výhledu MF měla ekonomika růst o 3,4 procenta a v roce 2023 o 2,1 procenta.
Inflace na cíli ČNB, nezaměstnanost poroste
Odhad inflace MF v nové prognóze pro letošní rok ponechalo na 1,9 procenta. „V letošním roce by s výjimkou ceny ropy měly chybět podstatnější proinflační faktory a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit,“ uvádí materiál.
Zároveň úřad letos počítá s růstem nezaměstnanosti. Letos by měla stoupnout na 3,3 procenta z loňských 2,6 procenta. „Vyšší růst nezaměstnanosti brzdí pokračování vládních programů, ale i stále vysoká poptávka po práci, která je zřetelná z počtu volných pracovních míst a zaměstnaných cizinců,“ uvádí prognóza.
Čeká nás nejrychlejší růst ekonomiky v historii, věří Michl z ČNB |
ČNB v listopadové prognóze počítá letos s růstem ekonomiky o 1,7 procenta a s poklesem o 7,2 procenta loni. ČNB novu prognózu zveřejní na 4. února. O dva dny dříve zveřejní Český statistický úřad první předběžný odhad vývoje ekonomiky za loňský rok.
Finance za rok 2020 mají 5,8 procenta HDP
Veřejné finance skončí za loňský rok kvůli dopadům pandemie ve schodku 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letošní rok se deficit veřejných financí prohloubí na 6,6 procenta kvůli pokračující epidemii a dalším podpůrným opatřením. Vyplývá to z odhadů zveřejněných dnes ministerstvem financí. Předloni veřejné finance skončily v přebytku 0,3 procenta HDP a celkový veřejný dluh činil 30,2 procenta HDP.
Úřad loni kvůli dopadům pandemie zvýšil schodek rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun. Nakonec hospodaření státu loni skončilo ve schodku 367,4 miliardy korun.
Celkový veřejný dluh by pak měl stoupnout za loňský rok na 38,3 procenta HDP a letos na 43,3 procenta HDP.
Podle pravidel EU za standardní situace by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP. „Jsem přesvědčena, že Česká republika zůstane i v letošním roce mezi zeměmi s vůbec nejnižším zadlužením v Evropě,“ uvedla ve středu ministryně financí Alena Schillerová.
