Inflaci táhne bydlení a potravinyPodle údajů Daniela Prokopa mezi rokem 2005 a prvním kvartálem roku 2020 vzrostly v Česku ceny o 36 procent, což není znatelně výše než Evropský průměr. Ceny potravin však stouply o 51 procent, ceny léků a dalších výdajů v oblasti zdraví o 72 procent a ceny bydlení o 80 procent. |
U inflace v Česku není problém její výše, ale struktura, říká sociolog Daniel Prokop. V Česku totiž rostou především ceny potravin a bydlení. „Pokud se podíváme do dlouhodobých dat Eurostatu, jde o dlouhodobý trend. Pokud vezmeme v úvahu, o kolik se zvýšily ceny oproti roku 2005 za posledních 15 let, tak je inflace v Česku podobná evropskému průměru. Liší se více tím, že je tažená potravinami a bydlením,“ komentuje Daniel Prokop.
Inflace se počítá ze spotřebního koše, který tvoří zhruba 700 reprezentativních výrobků a služeb. Každá domácnost má spotřební koš jiný. V případě inflace nerostou ceny všech položek ve spotřebním koši. Důkazem toho jsou například klesající ceny elektroniky.
Další příčinou vyšší inflace byly ceny spojené s bydlením, zejména pak růst cen elektrické energie. Třetím nejdůležitějším faktorem byl růst cen alkoholických nápojů a tabákových výrobků z titulu zvýšení spotřební daně https://t.co/ORBO9ObsW3
„Potraviny samozřejmě kupujeme velice často, takže tam i ta naše pocitová inflace je pak vyšší. Neuvědomíme si, že například jednou za tři roky si kupujeme i elektroniku. Ceny elektroniky klesají, takže nám inflaci zase trochu snižují,“ vysvětluje Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Zároveň doplňuje, že pocitová inflace je hodně dána právě položkami, které kupujeme často, což jsou samozřejmě i potraviny.
Povinné výdaje, jako je bydlení a jídlo, však tvoří větší část rozpočtu nízkopříjmových domácností. „Pokud ceny těchto položek stoupají, poškozuje to více chudé domácnosti, protože za ně vydávají větší část rozpočtů. Menší část dávají například za cestování, kulturu a podobně,“ zmiňuje Daniel Prokop. Důsledkem je podle něj neviditelný nárůst nerovností.
Inflaci pociťovali především důchodciPrůměrné platy od roku 1989 do roku 2016 vzrostly o 65 procent, průměrné důchody pouze o 7 procent, píše Martin Potůček, vysokoškolský pedagog a analytik veřejné a sociální politiky ve své knize České důchody. |
Podle Prokopa inflace v minulosti poškozovala především důchodce. Valorizace důchodů vycházela z inflace a spotřebního koše pro celou populaci a nebrala ohled na rozdílnost spotřebního koše u důchodců. „Do té doby mohli být znevýhodněni, pokud růst ceny za věci, které jim tvoří větší část spotřebního koše, rostly rychleji. Což se dělo,“ upozorňuje Prokop.
Momentálně jsou na tom penzisté v boji s inflací lépe, zvyšování cen nyní pociťují především nízkopříjmové rodiny s dětmi. „Chudší rodiny s dětmi takto struktura inflace poškozovala teď i předtím – ale samozřejmě záleží na tom, jak rychle jim rostou platy,“ upřesňuje sociolog.
Ekonomové zůstávají klidní
I přesto, že průměrná inflace v roce 2020 byla nejvyšší za posledních osm let, ekonomové zůstávají klidní. Česká národní banka se od ledna 2010 snaží držet inflaci ve výši dvou procent. „Pokud udělám průměr z let 2010 až 2020, tak průměrná inflace byla 1,8, to znamená skutečně kolem dvou procent. Je to číslo hodně blízké tomu, co centrální banka cíluje,“ komentuje ekonom Jakub Seidler.
| Rok | Průměrná roční míra inflace |
|---|---|
| 2010 | 1,5 % |
| 2011 | 1,9 % |
| 2012 | 3,3 % |
| 2013 | 1,4 % |
| 2014 | 0,4 % |
| 2015 | 0,3 % |
| 2016 | 0,7 % |
| 2017 | 2,5 % |
| 2018 | 2,1 % |
| 2019 | 2,8 % |
| 2020 | 3,2 % |
Česká inflace patřila loni k těm vyšším i v porovnání se státy Evropské unie. Mezi další země s rychlejším růstem cenové hladiny patřilo také Maďarsko a Polsko. „V těchto zemích se pořád do jisté míry projevovalo přehřátí ekonomiky z doby před příchodem koronakrize,“ vysvětluje Seidler. Trh práce byl totiž přehřátý a rostly na něm výrazně mzdy. „Pokud rostou mzdy, znamená to pro firmy zvyšování nákladů, které musí nějak reflektovat v cenách zboží nebo služeb, které nabízejí,“ doplňuje Seidler.
Podle něj se na vyšší inflaci částečně podepsalo i oslabení měny, což znamená zdražení dováženého zboží.
