„Meziroční zhoršení salda o 23,5 miliardy korun je výsledkem pokračujícího poklesu daňových příjmů prohloubeného změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů o 2,2 miliardy korun a převodem 12 miliard korun na financování sociálních služeb, které v loňském roce proběhlo až v únoru,“ uvedlo ministerstvo financí ve zprávě.
Od letošního roku se zvýšil podíl obcí a krajů na příjmech z takzvaných sdílených daní. Mezi ně patří například DPH nebo daně z příjmů právnických i fyzických osob.
Celkové příjmy rozpočtu v lednu meziročně klesly o čtyři miliardy na 120,1 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 5,6 miliardy na 104,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu v lednu pak meziročně stouply o 19,5 miliardy na 151,6 miliardy korun.
„V celé novodobé historii země vykázal státní rozpočet hned v lednu deficit dosud pouze třikrát, a to v letech 2002, 2003 a 2020. Nyní se však jedná o schodek suverénně nejhlubší, zhruba trojnásobný v porovnání s dosud nejhorším lednovým výsledkem státního rozpočtu, jímž byl zhruba desetimiliardový deficit v roce 2003,“ upozornil ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je 320 miliard korun a nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun.
Máme 1.měsíc roku za sebou a schodek státního rozpočtu je už na 1/10 schváleného deficitu. Tímto tempem se snadno přehoupneme přes -400 mld. Z -35 mld jen 6,5 mld připadá na přímou kovidovou pomoc státu. DPFO, pojistné, DPH, poplatky za odpady se přitom vybírájí lépe,než byl plán https://t.co/T3aRRUoDvt
Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové měla být známá koncem února či počátkem března. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové stoupne schodek minimálně na 400 miliard korun, ministryně to přitom už dříve nevyloučila.
