Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) označil pozměňovací návrhy pro ministerstvo za přijatelné. Novinářům řekl, že ve Sněmovně podpoří jejich schválení. Novela má vstoupit v účinnost k letošnímu 1. červenci.
Měřidla mají sloužit především ke spravedlivému rozpočítání nákladů na teplo. Někteří senátoři ale poukazovali na to, že někde je technicky obtížné je namontovat a že měřidla mohou měřit s více než stoprocentní chybou.
Konec zmatků u energetických štítků?Novela přináší také několik změn do systému povinných energetických průkazu budov (PENB).
|
Podle kritiků jde zákon nad rámec unijní směrnice, podle níž se měřiče nemusí instalovat, pokud to není ekonomicky efektivní. Jde prý navíc o zásah do vlastnických práv a omezování svobody.
„Je to ukázka toho, jak z lidí děláme panáky a diktujeme jim, co mají dělat. Tato povinnost přináší přílišné náklady a bere lidem svobodu se domluvit. Vláda provedla implementaci této normy extenzivněji než bylo třeba. Je bruselštější než Brusel,“ řekl během rozpravy senátor Ivo Valenta.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek však návrh zákona v Senátu hájil. „Když zasahujeme do něčích soukromých práv, tak jen proto, abychom ochránili práva jiných,“ řekl Mládek.
Ministerstvo průmyslu si nyní podle Mládka nechá u Českého vysokého učení technického zpracovat analýzu, která zjistí, v jakých typech budov nemá smysl měřidla instalovat. Až bude studie hotová, bude muset Česko vysvětlit Evropské komisi, že ve vybraných typech budov nemá smysl spotřebu tepla měřit, popsal ministr.
„Ministerstvo poté, co bude mít k dispozici studii, do vyhlášky napíše, kdo nemusí instalovat měřicí přístroje na teplo, protože se mu to nevyplatí, nebo - odborně řečeno - je to nákladově neefektivní,“ řekl předseda senátního výboru pro územní rozvoj Miloš Vystrčil (ODS).
Vrací se i novela o účtování služebSenát ve čtvrtek vrátil Sněmovně také novelu zákona o poskytování služeb spojených s bydlením. Předloha měla od příštího roku zavést rozúčtování nákladů na spotřebu tepla v bytech na základě údajů zjištěných z měřidel tepla. Senátoři plošnou instalaci měřidel odmítají a chtějí zákon upravit tak, aby se náklady daly rozúčtovat i na základě dohody nájemců nebo vlastníků bytů. Účtování na základě dohody by mělo být možné v případech, kdy nebude nutné instalovat měřidla na teplo. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který na jednání Senátu zastoupil ministryni pro místní rozvoj, s pozměňovacím návrhem senátorů souhlasil. |
Jde o případy domů, kde by instalace měřidel stála mnohem víc než kolik tepla se v nich spotřebuje. Senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) řekla, že se na ni obrací řada občanů a na tyto potíže s instalací ji upozorňují.
Senátoři také do novely vložili ustanovení, které říká, že uživatelé bytů nebo jejich vlastníci budou povinni umožnit instalaci nebo kontrolu měřidel pouze na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků. To má podle senátorů zabránit kontrole a instalaci přístrojů v nevhodný čas a bez předchozího informování uživatele bytu.
Novela zákona o hospodaření energií především počítá s tím, že při prodeji nebo pronájmu staveb postavených před rokem 1947, u níž nebyla od té doby žádná větší změna, by vlastník po dohodě s druhou stranou nemusel předkládat průkaz energetické náročnosti, tzv. energetický štítek. Nyní musí mít průkaz energetické náročnosti všechny prodávané nebo pronajímané budovy. Změna má ulehčit prodej těchto budov.
Poslanci při předchozím projednávání ve Sněmovně omezili povinnost nechat pro budovy vypracovat energetický štítek. Štítky budou zapotřebí jen v případě prodeje nebo pronájmu budov. Povinnost vlastníků, stavebníků a společenství opatřovat domy štítky už nebude platit plošně.
Senátoři ve čtvrtek rovněž schválili novelu o investičních pobídkách. Ta umožní vznik speciálních ekonomických zón, v nichž by byla možná vyšší podpora na pracovní místo.
Jak se na měřiče tepla dívají jiné země v EvropěKolik zemí, tolik řešení. Ani členské státy Evropské unie nepřistupují k měřákům tepla stejně. Nejvíc naklonění jsou jim v Dánsku. Rozdílný přístup volí v Rakousku. „Nejvyšší uplatnění těchto přístrojů v bytech je v takových členských státech, které mají zaveden podobný systém dodávky tepelné energie, jako je v Česku. Tedy dálkové vytápění nebo ústřední zdroj tepla pro budovu nebo více budov. To je příklad skandinávských zemí či Německa,“ říká Miroslav Kynčl z tiskového odboru Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Země Evropské unie si v roce 2007 stanovily cíl, že do roku 2020 sníží spotřebu energie o 20 procent. Měřáky k tomu mají přispět. Dánsko Povinnost individuálního měření spotřeby tepla zavedli v Dánsku už v roce 1999. Platným předpisem v této oblasti je vyhláška z loňska. „Směrnice Evropského parlamentu a Rady z roku 2012 o energetické účinnosti byla přijata v době dánského předsednictví. Její přijetí bylo pro Dánsko jedním z klíčových témat,“ říká český velvyslanec v Dánsku Jiří Brodský. Rakousko Tady neexistuje povinnost vybavovat byty měřicími zařízeními. Může o to požádat každý jednotlivý nájemník či vlastník bytu, ale musí prokázat, že nastane podstatná úspora energie. Namontování měřičů musí přinést alespoň deset procent úspory energie. Zákon umožňuje i obrácený proces, žadatel může se stejnými argumenty požádat o odinstalování měřičů. Německo V Německu platí povinnost pro zavádění měřičů tepla od prosince 2013. Již před tímto datem však měřiče ve většině domácností byly. Už se neodvádí paušály na zálohách na teplo, ale konkrétní částky podle každoročního vyúčtování. Finsko „Ve Finsku není povinná instalace měřičů tepla do jednotlivých bytů. Měření tepla je prováděno pro jednotlivé budovy,“ popsala praxi skandinávské země Lenka Holubová z české ambasády v Helsinkách. Polsko U našich severních sousedů platí zákon, podle něhož musí být vybaveny měřičem tepla všechny bytové jednotky zkolaudované po 1. lednu 2002. Připravuje se však novela legislativy, podle níž budou plošně zaváděny měřiče všude, kde to bude technicky možné. Chorvatsko „Chorvaté si také musí pořizovat měřiče tepla. Žádnou větší diskusi na toto téma jsme však nezaznamenali,“ popsal situaci v zemi u Jaderského moře velvyslanec České republiky v Chorvatsku Martin Košatka. Slovensko Na Slovensku mají povinnost zavést bytové měřiče tepla do konce roku 2016. O problému se hodně diskutuje, zejména z důvodu ztížení podmínek odpojení se od centrálního systému vytápění, které zákon rovněž upravuje. Hana Jakubcová, MF DNES |
