Opatření se týkalo stovek tisíc bytů v bytových domech, kde se do té doby rozpočítávala spotřeba tepla či vody podle metrů čtverečních podlahové plochy nebo počtu obyvatel. To podle zastánců nové vyhlášky vedlo k tomu, že lidé teplem plýtvali. Neměli příliš šanci svým chováním ovlivnit spotřebu ostatních.
SVJ odmítá instalovat měřiče tepla na radiátory. Porušuje zákon? |
Stát však zapomněl, že v řadě případů je instalace měřáků příliš drahá a náklady na ni a další provoz převýší skutečné úspory.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si nechalo u ČVUT vypracovat analýzu, která měla investice do měřáků zdůvodnit. Materiál stát dlouho tajil, nakonec ho kritici vyhlášky získali po několika rozkladech. Studie totiž nepotvrdila, že by měřáky vedly ke snížení spotřeby tepla.
Snížení spotřeby je spíš subjektivní
Zkušenosti lidí i odborníků z oboru jsou různé. Čísla o spotřebě za první rok „měřákové vyhlášky“ jsou navíc zkreslená tím, že byla velmi teplá zima. „Dlouholetí odpírači měření si najednou během roku vyměnili dřevěná okna za plastová. Spotřeba celého domu klesla o třicet procent,“ popisuje zkušenost předseda jednoho z pražských společenství vlastníků. „K nějakému snížení spotřeby tepla dochází, ale často je to spíše subjektivní záležitost,“ říká Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev.
Společnost I.RTN, která patří k velkým firmám na rozúčtování topných nákladů, porovnávala spotřebu v několika bytových domech postavených ve stejném roce ve stejné ulici na pražském sídlišti Lužiny. Část domů měřáky měla déle, část až od roku 2015. Zatímco u těch neměřených byla spotřeba dlouhodobě výrazně vyšší, v roce 2015 se srovnala. Podle Dušana Balaji z I.RTN je problém v tom, jak se evropská směrnice převedla do českého práva.
Evropská směrnice mluví i o tom, že použití měřičů musí být ekonomicky efektivní. „Lidé v nových malých bytech s jedním či dvěma radiátory zaplatí za měření víc, než na teple ušetří,“ připouští Balaja.
Problém se týká například novějších domů s takzvaným horizontálním rozvodem tepla - napříč patry v bytech neprocházejí trubky s teplou vodou. Ty musí mít podle vyhlášky kalorimetry, které jsou dražší než indikátory. Stejně tak mají problém domy, které investovaly do zateplení a rozdíly ve spotřebě jsou už výrazně menší.
Chystá se změna
Podle Jana Blažíčka z odborného portálu tzb-info.cz mělo být hlavním cílem zvyšování energetické účinnosti, což se neděje, protože jen snížení teploty v jednom bytě neznamená, že se začne šetřit. Kritici vyhlášky upozorňují navíc na to, že lidé kvůli šetření například méně větrají.
Přístroj na měření tepla.
Ministerstvo průmyslu a obchodu už chystá novelizaci vyhlášky. Nová vyhláška má reagovat především na závěry analýzy ČVUT, podle které v řadě případů není efektivní zavádět měření.
Ministerstvo také slibovalo, že problém s neefektivními měřáky bude řešit analýza od ČVUT, jenže nakonec tento bod v analýze vůbec neobjednalo, takže majitelé domů, kterých je v Česku přes deset tisíc, stále musí oficiálně měřáky mít. „Rok a půl se snažíme o jednání nad analýzou ČVUT, kterou nám poskytli až po opakovaných žádostech,“ říká Karel Polata, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD).
Státní energetická inspekce (SEI) do května loňského roku kontrolovala instalaci měřáků jen na základě podnětů, od té doby kontroluje sama z vlastní iniciativy. „V průběhu roku 2016 bylo provedeno celkem 114 kontrol plnění této povinnosti, přičemž pouze v devíti případech bylo zjištěno porušení zákona, tedy absence přístrojů registrujících dodávky tepla. Nyní je rozpracováno patnáct kontrol,“ řekl Michal Vokáč, ředitel sekce kontroly a správy SEI.
Ani zmíněná novelizace se zatím starších bytů, které mají problém s vysokými náklady na instalaci měřicích zařízení, nedotkne. Resort podle mluvčího Františka Kotrby problém začne řešit později. „Cílem novely je stanovení případů, kdy nemusí být povinnost instalace přístrojů registrujících dodávku tepla naplněna,“ uvedl Kotrba.
Půjde například o budovy, kde je podlahové, stropní či stěnové vytápění, nebo o nákupní centra, kde jednotlivé využívané prostory ne- jsou od sebe ani od společných prostor budovy vymezeny a uzavřeny pevnou stavební konstrukcí. Ministerstvo chce na seznam výjimek zařadit rovněž budovy, které jsou už energeticky úsporné, tam však naráží na záporné stanovisko Evropské komise.
Podle Balaji tuzemská legislativa navíc doposud opomíjí fenomén posledních několika let, a to jsou předávací bytové stanice na teplou vodu. „I když jsou vlastníci takto vybavených domů povinni vodu rozúčtovat, nemají podle čeho,“ říká Balaja. Podle něj by mělo ministerstvo zajistit povinné vybavení bytových předávacích stanic vodoměry na teplou vodu.
