Zima extrémů: my máme teplo, nad hlavou nám rekordně mrzne

aktualizováno 
Teploty vzduchu vysoko nad Arktidou jsou letos rekordně nízké, klesají až k -90 stupňům Celsia. Nezvyklá událost vede k rychlejšímu ničení ozónu a tedy zvýšení množství dopadajícího UV záření. Není ho ovšem o tolik více, aby hrozila zdravotní rizika.

Teplota ve stratosféře (ilustrační foto) | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Zatímco my prožíváme letošní zimu jako netradičně teplou, vysoko nad námi je naopak velmi zajímavě chladná. V jejímu průběhu se totiž ve stratosféře nad oblastí severního pólu vytvořila oblast velmi chladného vzduchu. Teploty v ní klesaly na počátku zimy až k -90 °C. To je zhruba deset stupňů pod dlouhodobý průměr a zhruba dva stupně hlouběji, než kolik činil dosavadní teplotní rekord pro toto roční období.

Ochlazení stratosféry nad Arktidou není v zimě vůbec nic neobvyklého, ba naopak. Je to spojeno se zesílením ohromného vzdušného víru, který se každou zimu ve vysokých vrstvách točí proti směru hodinových ručiček (tzv. arktický cirkumpolární vír). Obvykle ovšem nebývá tak výrazný a silný. Oblast chladného vzduchu tak zasáhla třeba i nad naše území; třetího a čtvrtého února naměřili i čeští meteorologové ve výškách zhruba od 20 do 24 kilometrů nezvykle nízké teploty od -80 do -85 °C.

Polární stratosférická oblaka (česky také perleťová oblaka) nad jižním Norskem...

Polární stratosférická oblaka (česky také perleťová oblaka) nad jižním Norskem (2014)

Pokles teploty s sebou nese i změny ve složení stratosféry a tím vznik nových úkazů. Při teplotách pod -80 °C se ve stratosféře vytváří tzv. polární stratosférická oblačnost. To jsou z pohledu laika velmi „rozfoukaná“ a hlavně se západem Slunce velmi zajímavě nasvícená mračna vysoko na obloze, která vznikají z ledu a sloučenin kyseliny dusičné (hlavně přirozeně vzniklé).

Co z toho bude?

Vliv těchto mračen na stratosféru je však i v tom, že v důsledku přispívá jejich existence k rychlejšímu ničení ozónu ve stratosféře - a tedy k oslabování „štítu“, které chrání život na Zemi před velkou částí UV záření nebezpečných vlnových délek. Jeho množství je přirozeně v rovnováze: UV záření některých vlnových délek rozbíjí molekuly kyslíku na dva volné atomy. Ty mohou reagovat s jinými molekulami O2 a vzniká netradiční „trojka“ (za vzniku tepla, které stratosféru přihřívá). Postupně se rozštěpí nebo se setká s volným atomem kyslíku a zanikne.

Stratosférická mračna sice sama o sobě žádný vliv na množství ozónu nemají, ale hrají v něm roli zprostředkovaně. Na jejich částečkách totiž může dobře docházet k „vyštípnutí“ atomů chlóru z nám všem dobře známých freonových molekul, které se dnes už sice nepoužívají, ale v atmosféře jich je stále poměrně dost. Setkání s volným atomem chlóru má pro ozónovou molekulu stejný důsledek jako setkání s volným kyslíkem - končí jejím rozpadem. V důsledku tedy platí, že čím nižší je teplota ve stratosféře, tím více je v ní mraků, tím kratší dobu v ní vydrží ozón a jeho množství tedy začne klesat.

Výkyvy v množství ozonu nejsou nic výjimečného, jeho množství kolísá v průběhu roku o desítky procent. Letošní zima se ale velmi pravděpodobně zařadí mezi pamětihodné: v půlce února klesne celkové množství ozónu v stratosféře nad Arktidou zhruba o čtvrtinu a pokles bude zřejmě pokračovat i nadále. „Dnes nedokážeme chování cirkumpolárního víru předpovídat na dlouhou dopředu, ale zdá se, že celý zbytek února bude velmi stabilní a silný,“ říká Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu. Pokud se předpovědi naplní, letošní jaro bude možná ozónově nejchudší vůbec v dějinách měření. Více než duben 2011, kdy bylo ozónu o zhruba 25 až 30 procent méně než činí průměr, a tak Slunce opalovalo téměř jako na vrcholu léta.

Krásný příklad stratosférické oblačnosti z druhé zemské polokoule, z...

Krásný příklad stratosférické oblačnosti z druhé zemské polokoule, z Antarktidy. Zachycena byla nad americkou vědeckou stanicí McMurdo v roce 2009.

Stav nepředstavuje žádný zdravotní problém. „Katastrofický“ scénář podle meteorologů oslovených časopisem Science spočívá v tom, že lidé z extrémních severních šířek mohou dostávat při pobytu venku takové dávky UV záření jako obyvatelé subtropů. U nás bude vliv slabší.

Zatím se také rozhodně nezdá, že by to měl být začátek vzniku nějaké „ozonové díry“ nad Arktidou. Z dlouhodobého hlediska už zhruba od poloviny 90. let ozónu přibývá a trend by měl nadále pokračovat. Čas od času se nějaké „extrémní“ události mohou opakovat a možná jich může přibývat nebo mohou být silnější. Pokles teplot ve stratosféře totiž může souviset se zesílení skleníkového efektu v důsledku zvyšování koncentrace skleníkových plynů a z něj plynoucího vzestupu teplot nižších vrstev atmosféry. Teplo, které skleníkové plyny zachytí, nemůže od povrchu Země do stratosféry, a její teplota by tedy měla o něco klesnout. Zřejmě se tedy občas dočkáme vyšší poptávky po opalovacích krémech i mimo letní sezónu a zajímavých mračen na obloze.

Autor:
 

Nejčtenější

Soukromá kosmická loď pro lety s posádkou při zkoušce vybuchla

Elon Musk a vpravo záběr z jediného zatím dostupného neoficiálního videa, které...

Firma SpaceX během testů únikových raketových motorů přišla o jeden exemplář lodě Crew Dragon. Stroj, který za sebou...

„Převrat“ od Nikoly Tesly, který se v praxi nikdy neujal

Dobový snímek prototypu Teslovy turíbny s odhalenými disky rotoru.

Když se Nikoly Tesly na konci jeho života ptali, co považuje za svůj největší vynález, označil za něj údajně svou...

USA budují Vesmírné síly. Evropa ani Rusko nemají potřebné technologie

Nejsilnější raketou současnosti je Falcon Heavy od společností SpaceX. Motory...

K zahájení budování samostatných Vesmírných sil Spojených států zbývá už pouze jeden legislativní krůček. Základní...

Neuvěřitelné množství chyb! Jako zázrakem většina lidí havárii přežila

Pohled na kokpit, patrný je splasklý skluz. Boeing 707 společnosti BOAC...

Piloti letu BA712 společnosti BOAC udělali koncem šedesátých let jednu fatální chybu. Neaktivovali hasicí zařízení...

Neuvěřitelné výmluvy. Vyzkoušejte si, co o vás prozradí vaše klávesnice

Prediktivní klávesnici se učí, kdo jste a co píšete

Klávesnici na mobilním telefonu používáme každý den. Většina z nich se postupně učí, aby mohly lépe předvídat, jaké...

Další z rubriky

Očkování by rodiče měli probrat s lékařem, řekl vakcinolog v Rozstřelu

Vakcinolog Igor Kohl v diskusním pořadu Rozstřel. (9. dubna 2019)

Téma očkování je neustále živé především mezi rodiči. V poslední době ale tato debata nabývá na intenzitě. O vakcínách,...

Vědci částečně obnovili činnost zvířecích mozků několik hodin po smrti

Prase domácí

Vědcům se podařilo částečně obnovit činnost v mozku zvířat zabitých o několik hodin dříve. Speciální umělý oběh znovu...

Jak se fotí černá díra, a proč potřebujete teleskop velikosti Země

Černá díra v jádru galaxie M87

Na několika souběžně probíhajících tiskových konferencích po celém světě byl představen první snímek bezprostředního...

Najdete na iDNES.cz