Důchodce Zdeněk Nahodil z Třebíče „kamarádí“ s technikou a čísly. Správcuje vzorně vypulírovaný bytový dům v Demlově ulici s 61 byty, k němuž patří vlastní výměníková stanice napojená na teplovod a domácí počítač. V bytech jsou z dřívějška nainstalované termoregulační ventily. Dům je zateplený, má nová okna a dveře.
„Šetříme všude, na co se podíváte, náklady nám skokově klesly. Všechno denně sledujeme přes počítač, který mám i v bytě. A tak nám připadá úplně zcestný zákon, který nám ukládá navíc instalovat poměrové měřiče tepla za celkovou sumu na dům zhruba 100 tisíc korun plus minus 10 procent - záleží na nabídkách výrobců. Když má být jejich hlavním smyslem úspora energie,“ zdůrazňuje Nahodil.
K Nahodilovi se se stejnými argumenty přidal Miloslav Kadrnožka z bytového domu v třebíčské Benešově ulici. Dům je taky zateplený, navíc má vlastní plynovou kotelnu.
„Víme o naštvaných lidech z celé republiky, kterým zákon vadí ze stejných důvodů jako nám. Jsou například z Plzně, Prahy, Slatiňan, Českých Budějovic, Kladna. Považujeme to za zbytečné, nedemokratické vnucování něčeho, co u nás nemá opodstatnění. Vzniká vlna, která při dostatečné síle může přerůst až v soudní spor. Říkají nám, že bychom to měli hnát až do Štrasburku,“ říká Kadrnožka.
Konečná úspora neodpovídá vynaloženým nákladům
Nahodil trvá na tom, že úspora, která vznikne instalací měřáků, neodpovídá vynaloženým nákladům. „Notabene když je jejich životnost zhruba deset let, pak se musejí kupovat nové. A platí se taky za dálkové odečty hodnot jednou ročně, o jejichž přesnosti pochybujeme. Jen to nahrává zisku výrobců.“
Má srovnání se sousedním úplně stejným domem. Tam už měří a úspora oproti domu Zdeňka Nahodila je údajně nula.
Kadrnožka, Nahodil a další správcové bytovek v republice za poslední dva roky obeslali různá ministerstva, instituce, poslance, naposledy před pár dny napsali na Úřad vlády. Odpovědi buď nedostali, nebo s velkým zpožděním. Zpravidla takové, které je odkázaly na povinnost, která vyklíčila v Bruselu a Česko ji musí respektovat. Novelu zákona číslo 406/2000 Sb. stát prezentuje jako reakci na směrnici Evropské unie z roku 2012, která členským státům ukládá výrazně spořit energie.
Podle politiků má dojít zároveň ke spravedlivějšímu placení za energie v jednotlivých bytech. Někdo má rád „trenýrkovou“ teplotu, často větrá, ale topení při tom nevypíná. Jiný šetří a pak musí při zprůměrování spotřeby v bytovém domě platit za teplomilného souseda. Nový zákon má utnout hádky v bytových domech.
„Naopak, teď hádky teprve vypuknou. Vidíme to jinak,“ oponují odpůrci.
Měřáky budou kontrolovat hned tři různé úřady
Podmínky, jak jsou domy stavěné, podle Kadrnožky nejsou férové. Ti, co bydlí pod střechou nebo nad vchodem, mají smůlu.
„Když někdo na čas odjede, stáhne topení na nulu, těží z toho, že topí sousedi, kteří musejí přidat, protože jim prochládají stěny, a zaplatí to. Tak jaká spravedlnost,“ řekl. Měřiče, které by toto měly umět rozlišit a dávají se na stěnu, jsou mnohem dražší než ty na radiátor.
Ministerstvo průmyslu a obchodu plně stojí za novelou zákona, která ukládá povinnost instalovat do bytů měřiče tepla. „Odhaduje se, že celková úspora tepelné energie se pohybuje mezi 15 až 30 procenty,“ uvedl Miroslav Kynčl z tiskového oddělení.
Kdo bude kontrolovat, zda jsou roční odpočty správné? Energetický regulační úřad. Kdo to, zda mají lidé vůbec přístroje namontované? Státní energetická inspekce. A kvalitu namontování zase Česká obchodní inspekce. „Je to neskutečný, typicky český moloch,“ komentují to odpůrci.
Jak se na měřáky tepla dívají jiné země v EvropěKolik zemí, tolik řešení. Ani členské státy Evropské unie nepřistupují k měřákům tepla stejně. Nejvíc naklonění jsou jim v Dánsku. Rozdílný přístup volí v Rakousku. „Nejvyšší uplatnění těchto přístrojů v bytech je v takových členských státech, které mají zaveden podobný systém dodávky tepelné energie, jako je v Česku. Tedy dálkové vytápění nebo ústřední zdroj tepla pro budovu nebo více budov. To je příklad skandinávských zemí či Německa,“ říká Miroslav Kynčl z tiskového odboru Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Země Evropské unie si v roce 2007 stanovily cíl, že do roku 2020 sníží spotřebu energie o 20 procent. Měřáky k tomu mají přispět. Dánsko Povinnost individuálního měření spotřeby tepla zavedli v Dánsku už v roce 1999. Platným předpisem v této oblasti je vyhláška z loňska. „Směrnice Evropského parlamentu a Rady z roku 2012 o energetické účinnosti byla přijata v době dánského předsednictví. Její přijetí bylo pro Dánsko jedním z klíčových témat,“ říká český velvyslanec v Dánsku Jiří Brodský. Rakousko Tady neexistuje povinnost vybavovat byty měřicími zařízeními. Může o to požádat každý jednotlivý nájemník či vlastník bytu, ale musí prokázat, že nastane podstatná úspora energie. Namontování měřičů musí přinést alespoň deset procent úspory energie. Zákon umožňuje i obrácený proces, žadatel může se stejnými argumenty požádat o odinstalování měřičů. Německo V Německu platí povinnost pro zavádění měřičů tepla od prosince 2013. Již před tímto datem však měřiče ve většině domácností byly. Už se neodvádí paušály na zálohách na teplo, ale konkrétní částky podle každoročního vyúčtování. Finsko „Ve Finsku není povinná instalace měřičů tepla do jednotlivých bytů. Měření tepla je prováděno pro jednotlivé budovy,“ popsala praxi skandinávské země Lenka Holubová z české ambasády v Helsinkách. Polsko U našich severních sousedů platí zákon, podle něhož musí být vybaveny měřičem tepla všechny bytové jednotky zkolaudované po 1. lednu 2002. Připravuje se však novela legislativy, podle níž budou plošně zaváděny měřiče všude, kde to bude technicky možné. Chorvatsko „Chorvaté si také musí pořizovat měřiče tepla. Žádnou větší diskusi na toto téma jsme však nezaznamenali,“ popsal situaci v zemi u Jaderského moře velvyslanec České republiky v Chorvatsku Martin Košatka. Slovensko Na Slovensku mají povinnost zavést bytové měřiče tepla do konce roku 2016. O problému se hodně diskutuje, zejména z důvodu ztížení podmínek odpojení se od centrálního systému vytápění, které zákon rovněž upravuje. |
