Pro banku, kde člověk žádá o půjčku, je pravidelně vyplácená mzda velmi silným příslibem, že potenciální dlužník bude splácet. Pokud je ale na jeho zaměstnavatele podán návrh na insolvenci, přichází problém. Kvůli insolvenčnímu řízení firmy jsou totiž banky opatrnější. Zajímá je totiž nejen původ, ale i udržitelnost příjmů žadatele.
„Od zájemců o hypotéku požadujeme potvrzení o příjmu. V rámci toho je uvedené IČO jeho zaměstnavatele a během schvalování se ze systému dozvíme, zda je firma v insolvenci. V takovém případě není schopna vyplácet mzdy a pro žadatele to bohužel znamená, že mu hypotéku nemůžeme nabídnout,“ uvedla za banku Moneta její mluvčí Lucie Leixnerová.
„Pakliže zjistíme, že společnost, z níž má klient příjem, je v insolvenci, je to pro nás důvodem k zamítnutí žádosti o hypoteční úvěr, bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance nebo vlastníka firmy. Banka s ohledem na povinnost řádného hospodáře musí přihlížet při poskytování úvěru na to, zda je a bude příjem žadatele stabilní,“ přidává se Marie Mocková z Hypoteční banky.
Dluh 170 tisíc? Další půjčka není problém, řekly dvě ze tří úvěrových firem |
Je to pochopitelné. Bance jde o to, aby měla zajištěnou návratnost půjčených peněz. Požadavky na prověřování takzvané bonity klientů se navíc s novým zákonem o spotřebitelském úvěru zpřísnily.
V některých případech ale za insolvenci firmy nemohou, protože jde o šikanózní insolvenční návrhy, které proti nim podá nekalý konkurent nebo někdo jiný, kdo je chce poškodit. „Bance nepřísluší rozhodovat o tom, zda návrh na insolvenci je či není oprávněný, neboť toto rozhodování náleží soudům,“ je nekompromisní Mocková.
Řešením pro zájemce o půjčku, pokud mu banka kvůli insolvenci vystaví na financování „stopku“, může být spolužadatel. Ovšem jen za podmínky, že jeho příjmy stačí na splácení dluhu.
S vymyšlenými dluhy bojuje už tři roky například společnost Trevos z Turnova. Zisková firma čelila insolvenci několikrát, v závěru loňského roku vyhrála u Vrchního soudu spor o insolvenci. Jen pár dní poté ale zahájil soud insolvenční řízení znovu. Popáté! U Trevosu tak svítí opět v obchodním rejstříku informace, že běží insolvenční řízení a firma musí vysvětlovat svým obchodním partnerům, že nic nedluží. A její zaměstnanci v bance při snaze zajistit si vlastní bydlení nebo nějaké spotřební zboží na dluh narazí.
V podobné situaci jsou i pracovníci státního distributora pohonných hmot Čepro, proti kterému byl podán insolvenční návrh už v roce 2011. Firma ho ale označuje za bezdůvodný a pohledávku za smyšlenou.
„Mohu potvrdit, že jsme některým zaměstnancům pomáhali se získáním těchto půjček, a to s ohledem na probíhající šikanózní insolvenční řízení,“ potvrdila iDNES.cz finanční ředitelka Čepra Helena Hostková. „Vzhledem k tomu, že jsme se všemi bankami v pravidelném kontaktu a o stavu insolvenčního jednání je pravidelně průběžně informujeme, byly dostatečné podklady, které jsme bance předkládali při informování o stavu a důvodech insolvenčního řízení včetně aktuální finanční situace naší společnosti,“ doplnila.
Je třeba se ptát na více místech
Některé banky ale k takovým případům přistupují individuálně. „Případ insolvence u jinak bezproblémové firmy by nebyl kritériem pro zamítnutí ani důvodem pro zvýšení ceny úvěrů,“ informovala mluvčí Equa bank Markéta Dvořáčková.
Smířlivěji se tváří například i Česká spořitelna. „Snažíme se posoudit relevantnost dané insolvence a navíc přihlížet i k pozici daného zaměstnance ve firmě včetně výše příjmů. Navíc sledujeme i možnou zaměstnavatelnost v případě skutečných problémů zaměstnavatele,“ sdělila Pavla Kozáková z tiskového oddělení banky.
„V zásadě je pro nás rozhodující šikanózní insolvenční návrhy rozpoznat. Zpravidla rozhodnutí o poskytnutí hypotečního úvěru není závislé na rozhodnutí soudu o insolvenci. To znamená, že na tato rozhodnutí zpravidla nečekáme, ale takové případy jsou vždy vyhodnoceny individuálně s přihlédnutím k dalším parametrům hypotečního obchodu,“ doplnila.
Pomoci by měla novela insolvenčního zákona
Šikanózní insolvenční návrhy jsou v Česku stále běžné. Alespoň částečnou ochranu by firmám měla poskytnout novela insolvenčního zákona, která má být účinná od letošního července. Přináší totiž institut předběžného posouzení insolvenčního návrhu. Pokud má insolvenční soud v předběžném posouzení pochybnosti o důvodnosti návrhu, může rozhodnout, že se návrh v insolvenčním rejstříku nezveřejní.
„Na posouzení budou mít soudci sedm dní. Tím se hned v prvotní fázi předejde poškození účelově podaným insolvenčním návrhem, což je tím nejúčinnějším trestem,“ řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
