Zdravotní problémy by z ukrajinské zemědělské produkce být neměly, shodli se na středečním zasedání sněmovního zemědělského výboru prakticky všichni řečníci ze stran státu, zemědělců a potravinářů.
„Dovozy se zvýšily o 200 tun měsíčně na celkem 600 tun, což není úplně málo. Poškozuje to všechny producenty bez ohledu na velikost,“ řekla Večeřová.
Podle ní můžou ukrajinští chovatelé například zkrmovat zvířaty masokostní moučku nebo geneticky modifikované plodiny. „To jsou věci u nás zakázané. Když se bavíme o vejcích, my budeme mít za chvíli zakázané obohacené klece a na Ukrajině je můžou mít neobohacené,“ dodala prezidentka komory. Podle poslance Petra Bendla (ODS) je ale stále dovoz do ČR v jednotkách procent české produkce.
Obilí z Ukrajiny české rohlíky hned nezlevní. Problém přijde se sklizní |
Pak také upozornila, že v ČR je spíš tlak na používání hybridů pomalu rostoucích brojlerů. „Ale pustíme sem dovozy ze zemí, které to vůbec mít nemusí,“ doplnila. Problematický je podle ní o dozor polských veterinářů, kteří nefungují tak dobře, jako v ČR.
Diskuse se ale většinou točila kolem obilovin z Ukrajiny, které se do ČR prakticky nevozí. Na český trh podle zemědělců působí spíš tak, že čeští zemědělci mají horší podmínky pro vývoz, protože jsou plné skladovací kapacity v zahraničí, kde toto obilí je, zejména v Polsku. Také jsou omezené transportní kapacity tamní železnice.
Zemědělci chtějí radši podporu exportu
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na jednání zopakoval, že zemědělci chtějí, aby koridory solidarity fungovaly řádně a aby zboží z Ukrajiny končilo nikoliv na polském a dalších východoevropských trzích, ale aby zamířilo do severní Afriky. „Je těžké vysvětlovat, proč nemůžou používat tento přípravek, proč musí nechávat část půdy ladem a přitom bezcelně dovážet produkty, kde se to dělat nemusí. Je důležité dostat to obilí do finálních destinací a na druhou stranu pomoci ukrajinským zemědělcům,“ podotkl.
Dotace 100 milionů eur, které slíbila EU zemědělcům z pěti státům sousedícím s Ukrajinou, které zakázaly dovoz agrárního zboží z napadeného státu, situaci podle Doležala nevyřeší. Více by se mělo tlačit na podporu exportu. Místopředseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Jan Štefl uvedl, že i ASZ podporuje podporu odbytu obilovin do států mimo EU.
Nemáme prakticky co testovat, uklidňuje ohledně obilí z Ukrajiny ministr |
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula dále uvedl, že dotace bude podmíněná tím, že státy jednostranné zákazy dovozu zruší. Dalších 250 milionů eur by se pak mělo přerozdělit mezi jiné evropské státy, které právě řeší až sekundární dopady ukrajinské produkce na evropském trhu, tedy například logistické problémy a problémy s odbytem. Zatím podle ministra není jasné, jak se peníze přerozdělí, ani podle jakých podmínek.
Na výboru také vystoupil předseda představenstva Ukrajinskočeské obchodní komory a zemědělec Petr Krogman. Ten řekl, že by ukrajinské zboží na českém trhu vadit nemělo. Průměrná velikost polí je na Ukrajině podle něj nikoliv desítky tisíc, ale 70 hektarů. V ČR několik let platí omezení pro monokultury maximálně na 30 hektarech.
Ukrajinské obilí podle něj není levné, protože se do koncové ceny musí připočítat zhruba 3 000 korun za tunu, které stojí přeprava. „Kdyby tady byla záplava obilí, tak by nebylo za 4 000 až 5 000 korun, ale za 2 000, to je zřejmé,“ doplnil. Jedním z jeho hlavních argumentů pak bylo, že koridory solidarity nebyly podmíněné tím, že by se zboží z Ukrajiny muselo vyvézt mimo státy EU. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula na to reagoval, že to sice nebylo podmíněné, ale byla to jedna z informací od Evropské komise.
Všechny kontrolní orgány se nyní zaměřují na potravinářské zboží z Ukrajiny, žádné závadné zboží však nenalezly.