Zatímco herbicid glyfosát, reprezentovaný přípravkem roundup, na sebe strhl pozornost jako potenciální karcinogen, chlorpyrifos je méně známá látka. Její plošný zákaz v EU však hrozí dřív, už v příštím roce.
„Chlorpyrifos je symbol toxických látek, které se aplikují. Čas od času ho najdeme v potravinách, jablkách, cereáliích a tak podobně,“ řekla iDNES.cz Jana Hajšlová, profesorka z Vysoké školy chemicko-technologické. Dlouhodobá expozice podle ní může vést k řadě poruch, souvisejících s rozvojem intelektu.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal v srpnu doporučení neprodloužit povolení k užívání chlorpyrifosu, které končí v lednu 2020. Rozhodující slovo však bude mít Evropská komise, která zatím sdělila, že k okamžitému zákazu se nechystá.
Úřad vyjádřil obavy v souvislosti s možnými genotoxickými a neurologickými účinky během vývoje člověka. Opírá se i o poznatky epidemiologů, podle nichž může být látka nebezpečná pro děti. „Pro tuto látku nelze stanovit bezpečnou úroveň expozice ani referenční hodnotu,“ uvedl úřad. Znamenalo by to nulovou toleranci.
„Je to neurotoxická látka, která je zrovna na indexu. Když jsou exponovány maminky, látka retarduje rozvoj inteligence dítěte a ohrožuje plod,“ dodala Hajšlová. Podle ní se strukturou tato látka podobá bojovým látkám, používaným například v Sýrii, ale molekula není tak akutně toxická a lze ji používat v zemědělství.
Podle ní nejspíš na základě doporučení EFSA k zákazu dojde, ačkoliv Evropská komise vždy zohledňuje i ekonomické dopady takového kroku.
Nejčastěji se stříkají jablka
Česká Státní zemědělská a potravinářská inspekce hlídá, aby hladina této látky u potravin nepřekročila 0,1 miligramů na kilogram u ovoce a zeleniny a 0,1 miligramů u čaje.
Podle inspekce došlo k překročení stanovené hladiny od roku 2016 v celkem osmnácti případech. Z nálezů je také vidět, že zemědělci nejčastěji stříkají jablka. V polovině případů byl limit překročen právě u tohoto ovoce, ať už to byla odrůda Gala, Šampión nebo Prince. Zbytky postřiků byly i na kapustě, máku, hroznech, zelí a v černém čaji. V sedmi případech šlo o dovozy z Polska, přičemž se jednalo o šest záchytů jablek a jeden kapusty. Ve čtyřech případech šlo o českou produkci kapusty, jablek a zelí.
S nulovou tolerancí by potenciálně nebezpečných potravin bylo pochopitelně mnohem víc. Testy v evropských zemích z roku 2016, prováděné úřadem EFSA, prokázaly přítomnost látek chlorpyrifos a chlorpyrifos-methyl v 5,5 procentech vzorků z celkem 76 200. A u 847 z nich se vyskytovaly v nadlimitních hodnotách.
Kdyby došlo k zákazu, nešlo by o první podobný případ. Například loni už Evropská unie zakázala neonikotinoidy, jeden z globálně nejrozšířenějších insekticidů na světě. Regulace přišla i kvůli hromadným úhynům včel.
Nejpoužívanější insekticid
Debata o rizikách látky chlorpyrifos se vede už delší dobu. Některé země EU už ji v minulosti zakázaly nebo vůbec nepovolily. Patří k nim Dánsko, Finsko, Německo, Irsko, Litva, Lotyšsko, Slovensko a Švédsko.
V Česku se používat může. Přípravky s účinnou látkou zde distribuuje například firma Dow AgroSciences, spadající pod společnost Corteva Agriscience, jednoho z největších globálních hráčů ve výrobě zemědělské chemie.
„Používání látky je velmi časté, je to nejprodávanější insekticid v Česku,“ říká jednatel firmy Dow AgroSciences Petr Portych. Podle něj má široké využití od obilniny, řepky až po některé druhy zeleniny. „Na zákaz samozřejmě máme svůj komerční pohled, ale ten není tak důležitý jako pohled objektivní a vědecký,“ dodal.
Podle Portycha se o zákazu debatuje už zhruba dvacet let a v posledních deseti letech prodeje přípravku naopak rostou. „Neexistuje chemická látka, u které by EU jásala, že je vynikající. Je to takzvaně menší zlo. Chceme potraviny, a tak musíme chemii používat,“ řekl.
Horší než roundup
Horkým tématem je zákaz tohoto insekticidu také v USA. Americká vládní agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) je pod velkým tlakem ekologů, vědců a části zemědělců na to, aby stopla používání látky a čelí dokonce žalobě. EPA však zatím odmítla vydat zákaz s vysvětlením, že vliv látky na zdraví člověka je zatím z pohledu vědy neuzavřenou věcí.
Kalifornští úředníci pro ochranu životního prostředí však v polovině srpna rozeslali žadatelům o registraci nových produktů s obsahem této látky oznámení, že se proces registrace bude zrušen kvůli obavám z ohrožení veřejného zdraví široce užívanou látkou. Nutno dodat, že spor o zákaz chlorpyrifosu se v USA táhne už více než deset let.
Thomas Backhaus, profesor ekotoxikologie a ekologie na Univerzitě ve švédském Göteborgu, si myslí, že chlorpyrifos dlouho a neoprávněně unikal pozornosti. „Když mluvíme o herbicidech jako je glyfosát, které hubí plevel, lidé se s nimi dokáží vyrovnat, protože nemáme chlorofyl a nebudeme přímo zasaženi. Pokud se bavíme o insekticidech, je tu problém, protože ovlivňují všechna zvířata ve vývinu včetně lidí,“ řekl. Podle Hajšlové není srovnání s glyfosáty na místě, protože každá látka má zcela jiné účinky.
Zákaz glyfosátu
Také herbicid glyfosát, zastoupený v přípravku roundup, je ostře sledován kvůli potenciálním rizikům. V USA se vedou spory o to, zda vyvolal rakovinu. Soudy začaly rozhodovat v neprospěch firmy Bayer, která herbicid vyrábí a jde o obrovské peníze, protože firma čelí tisícům žalob. Názory různých institucí, zda je látka rakovinotvorná, se však liší.
V Evropské unii by měl glyfosát být zakázán od roku 2022. Některé země však látku s předstihem zakázaly. Česká republika nejdříve dala najevo, že se k nim přidá, pak nicméně trochu couvla. Tento herbicid se v Česku nesmí používat pro předsklizňovou úpravu u plodin pro potravinářské účely.
