Broumovské stěny představují v rámci České republiky neopakovatelnou a jedinečnou krajinnou oblast. Tvoří je protáhlý, zhruba 13 km dlouhý pískovcový hřbet, který odděluje Broumovský výběžek na severovýchodě Čech od českého vnitrozemí.
Zatímco na severovýchod směrem k Broumovu spadají Broumovské stěny velmi strmými srázy, na opačnou stranu k Polici nad Metují se svažují povlovně a nenápadně.
Příčinou tohoto jevu jsou prohnuté, mírně ukloněné pískovcové vrstvy způsobující v terénu charakteristický asymetrický tvar, kterému se odborně říká kuesta.
Vrcholové partie neobvyklého krajinného útvaru brázdí pískovcové rokle, průrvy a stěny, na četných místech vytvořily erozní přírodní síly roztodivná skalní uskupení, jež u nás nemají nikde jinde obdoby.
K nejtypičtějším skalním tvarům Broumovských stěn patří skalní hřiby.
Skalní hřiby nad Slavným
Hvězda - turistické srdce Broumovských stěn
Z velké části zalesněný hřbet Broumovských stěn se táhne zhruba ve směru severozápad - jihovýchod, od hranice k hranici, jež obklopuje Broumovský výběžek.
Na obě strany směrem do Polska hřbet pokračuje, přičemž na jihovýchodě tvoří hned za státní hranicí vyhledávanou oblast Národního parku Góry Stolowe.
Turistickým srdcem naší části hřbetu, tedy Broumovských stěn, je oblíbené výletní místo Hvězda. Jmenuje se podle kaple Panny Marie Sněžné postavené roku 1855 o půdorysu hvězdy na strmě spadajícím skalním bloku.
V jejím těsném sousedství stojí vyhledávaná turistická chata s vyhlášenou restaurací. Odtud je možné se vydat k nejznámějším partiím Broumovských stěn - ke Kovářově rokli lemované Martinskou stěnou, do Hájkovy, Hruškovy nebo Zaječí rokle.
Hustá síť krátkých a nenáročných turistických stezek vás dovede také k vyhlídkové skále Supí koš a roztodivným skalním útvarům - například k Mušli, Ležícímu mnichovi, Bumbrlíčkovi či Skalnímu divadlu.V okolí Hvězdy bývá živo prakticky celoročně, jelikož až téměř ke kapli lze dojet autem.
Podstatně méně navštěvované a neméně poutavé partie objevíte v jihovýchodním cípu Broumovských stěn, kde se nachází i nejvyšší vrchol Božanovský Špičák (773 m).
Typická kuesta Božanovského Špičáku, nejvyššího vrcholu české části Broumovských stěn (773 m)
Kamenný zvěřinec na Božanovském Špičáku
Božanovský Špičák představuje jedno z nejkrásnějších míst celých Broumovských stěn. Má podobně jako většina vrchů v této oblasti tvar ukloněné kuesty či "desky", jejíž svahy lemují ze tří stran strmé skalní srázy.
Ve vrcholových partiích, částečně i na svazích tohoto neobvyklého vrchu se vytvořilo rozpadem pískovcového masivu menší skalní město. Lidská fantazie přiřadila mnohým útvarům jména, na něž vás upozorní turistické směrovky.
Vzhledem k tomu, že převažují názvy z říše zvířat, říká se skalnímu uskupení na Božanovském Špičáku také někdy "kamenný zvěřinec" nebo "kamenná zoo". Při prohlídce spatříte Ještěrku, Veverku, Velblouda, Varana, Kočku, Želvu i Kačenku.
Poněkud "slabší" je miniaturní vrcholová, zábradlím opatřená skalní vyhlídka, od níž by člověk čekal víc. Zvláště při pohledu od západu (například z protilehlé Junácké vyhlídky), odkud se Božanovský Špičák jeví jako mohutný skalní masiv.
Nicméně pohled z vyhlídky na protilehlé zarovnané vrchy polských Stolových hor je překrásný.
Vrcholovou partií Božanovského Špičáku kolem skalních útvarů a zábradlím opatřené vyhlídky vás provede okružní žlutě značená trasa v délce necelých dvou kilometrů.
Hřeben Broumovských stěn, v pozadí Javoří hory
Opomíjený kout Broumovských stěn
Pokud máte rádi daleké a velkolepé pohledy do krajiny, pak z Božanovského Špičáku zamiřte na hřbet sousední Koruny (769 m), která patří vzhledem ke své odlehlosti k nejméně navštěvovaným partiím Broumovských stěn.
Žlutě značená slepá odbočka na vrchol svou délkou 800 metrů navíc mnohé z nečetných návštěvníků odradí. Pokud se na ni vydáte, nebudete určitě litovat, neboť značka se proplétá skalními rozsedlinami a místy se otevírají i nečekané vzdušné pohledy na sever a východ.
Spatříte odtud pásmo Javořích hor nad Broumovem, masiv Sovích a Stolových hor v Polsku, za dobré dohlednosti dokonce i Rychlebské hory a Králický Sněžník z opačné strany, než jsme zvyklí.
Výlet na Korunu neopomeňte rozhodně spojit s prohlídkou dva kilometry vzdálené Kamenné brány v masivu sousední Velké kupy (708 m), která patří vedle výše zmíněných skalních hřibů k hlavním skalním symbolům Broumovských stěn.
Je tvořená mohutným obloukovitým kamenem, který je opřený svými úzkými konci o dva skalní sloupy. Brána je 5 metrů široká, 5 metrů vysoká a tři metry hluboká. Od její paty se otevírá překrásný pohled na město Broumov a pásmo pohraničních Javořích hor. Pozor však na značky - odbočku k ní lze snadno přehlédnout!
Junácká vyhlídka a vrchol Božanovského Špičáku
Skalní hřiby
Skalní hřiby vznikly v Broumovských stěnách jako důsledek nestejnoměrné odolnosti pískovcových vrstev.
Jejich vrcholovou část (tedy klobouk) tvoří tvrdší vrstva, zatímco dolní část (noha nebo - chcete-li - třeň) je tvořena měkčí vrstvou odlišného složení, která snáze podléhá destrukčnímu působení přírodní eroze.
Rozpad a postupné zužování skalního hřibu odspodu bývá navíc umocněno zvýšenou přízemní vlhkostí, jež se hlavně při kolísání teplot okolo bodu mrazu projevuje jako velmi silný destrukční činitel.
Skalní hřiby Broumovských stěn mají tedy jinou příčinu vzniku než obdobně vypadající skalní útvary z pouštních oblastí, kde se na jejich formování podílí především nárazy větrem unášeného písku.
Nejdokonalejší skalní hřiby v Broumovských stěnách objevíte nad obcí Slavný, kde na ně upozorňují i směrovky červené turistické trasy. Nejkrásnější exempláře se však ukrývají mimo značky a je nutné je, podobně jako opravdové pravé hřiby, poctivě hledat v lese nebo na pasekách.
Může se hodit
Mapa Návrhy túr 2) Suchý Důl - rozc. Nad Slavným (zelená) - skalní hřiby (červená) - Liščí rokle (červená) - Supí koš (červená) - Hvězda (červená) - Kovářova rokle (červená) - Hlavňov (červená) - Suchý Důl (neznačeno). Více informací na www.broumovskesteny.cz nebo |
