Hanácké Benátky
V současné době je Litovel známá spíše v souvislosti se stejnojmenným pivem, což je škoda, protože město samo o sobě je výjimečné. Rozkládá se totiž na šesti ramenech řeky Moravy, což mu vysloužilo přezdívku "Hanácké Benátky“.
Kdo tady nikdy nebyl, asi bude příjemně překvapen. Tedy alespoň já jsem překvapen byl. Je pravdou, že srovnání s Benátkami poněkud pokulhává. Litovel je jiná, má svůj specifický ráz poklidného středověkého městečka, protkaného vodou. Některá její zákoutí připomínají spíše Amsterdam.
V uzoučké uličce za radnicí najdeme ústí Nečíze pod radniční věží
Od slovanské rybářské osady k baroku
K pochopení současné podoby města se musíme nejdříve přenést o několik století zpátky. V minulosti stávala v místech dnešního tzv. Starého města mezi rameny řeky slovanská rybářská osada.
Nedaleko odtud pak v polovině 13. století založil český král Přemysl Otakar II. Nové město. To se úspěšně rozvíjelo až do období husitských válek. Po nich ztratilo statut královského města a stalo se z něj poddanství. Počátkem 16. století jej Vladislav Jagellonský věnoval Boskovicům, pod jejichž vládou přišel další rozkvět.
Od 17. století však křivka přízně osudu začala opět klesat a svého dna dosáhla ke konci třicetileté války, kdy byla Litovel nejdříve vypleněna Švédy. Smolné období pak pokračovalo požáry a epidemií moru. Teprve někdy od poloviny století 18. přišla opět obnova a nová barokní výstavba.
Chrám svatého Marka byl postaven počátkem 14. století, prošel však renesanční přestavbou a barokními úpravami.
Zajímavá historie po sobě zanechala mnoho památek a zrcadlí se v litovelské architektuře i na hladině zdejších vodních kanálů.
Nejlepší způsob, jak poznat všechny zajímavosti města, je projít tři prohlídkové okruhy ("Historická Litovel“, „Hvězda“ - kvůli tvaru soutoku několika ramen Moravy a "Kolem litovelských rybníků"). Všechny naučné stezky na sebe téměř navazují a vzhledem k tomu, že město není nijak velké, dají se projít docela rychle. Záleží na tom, kolik času budete věnovat jednotlivým památkám.
Kde se pivo vaří, tam se dobře daří
Hned v úvodu bylo zmíněno litovelské pivo, jenž samo o sobě připomíná historii města. Vždyť privilegium k jeho výrobě udělil Václav II. Litovli již v roce 1291 a jednu dobu zde bylo dokonce 60 pravovárečných domů! Skutečné pivovary byly ovšem jen v některých z nich. Teprve v polovině 18. století byly staré pivovary zrušeny a sloučeny do jednoho. Některé z původních pravovárečných domů se však zachovaly dodnes.
Kaple sv. Jiří, nebo-li také Česká kaple, je po zbytcích hradeb nejstarší stojící stavební památkou ve městě. Byla postavena kolem roku 1500 a zachovala se v původní pozdně gotické podobě.
Budova dnešní městské knihovny má za sebou bohatou historii. Byla postavena v 16. století jako dům soukenického cechu, později sloužila asi 300 let jako lichtenštejnský špitál.
Náměstí dominuje morový sloup z roku 1724, postavený Václavem Renderem. Úplně vlevo je budova záložny, bývalý právovárečný dům.
Voda pod náměstím
Každé pořádné město musí mít náměstí. Nejinak je tomu i zde. Dnešní Náměstí Přemysla Otakara II., dříve Rynk, je však poněkud výjimečné. Původně tudy protékal mlýnský náhon zvaný Nečíz (od staroslovanského nečeti – téci). Ten byl postupně zaklenut a dnes z náměstí téměř není vidět. Říkám téměř – zatímco v Praze na Václaváku najdete vstupy do metra, na litovelském náměstí mají vstup k podzemnímu toku.
Schody vedou až k hladině, která na obou stranách mizí v podzemí. Jen škoda, že po ní neplují loďky pro místní dopravu…
Mlýnský náhon zvaný Nečíz protéká přímo pod náměstím a dá se k němu sestoupit po schodech před radnicí.
Vstup je hned před starobylou radnicí, zmiňovanou již v nejstarším zachovaném litovelském pergamenu z roku 1287. Dominuje jí vysoká štíhlá věž a koryto Nečízu vede přímo pod ní. Vodní hladinu náhonu je pak možno opět spatřit v úzké malebné uličce za radnicí, kam se dá z náměstí projít ještě užším průchodem.
Toulky po staré Litovli vás zavedou k vodě vícekrát. Ramena řeky městu poskytovala potravu i ochranu před nepřítelem, ale někdy přinášela také zkázu. Město trpělo při mnoha povodních, ačkoliv je zajímavé, ty nejstarší části byly zpravidla postiženy nejméně. Inu, naši předkové zkrátka nebyli b…, ehm, no prostě to byli inteligentní lidé.
Nejstarší moravský kamenný most
Jedna z nejvzácnějších litovelských památek ovšem byla vodou poničena mnohokrát. A není divu – jde o tzv. Svatojánský most. Jeho stavba začala někdy ke konci 16. století a dokončení se dočkala zřejmě před rokem 1592. Díky tomuto faktu je zdejší kamenný most třetím nejstarším v České republice a vůbec nejstarším na Moravě.
Svatojánský most ze 16. století je nejstarším na Moravě
Zhruba 60 metrová konstrukce na 6 pilířích je významnou technickou památkou. Nyní je v docela dobrém stavu, vždyť naposled byl rekonstruován po velkých povodních před 10 lety. Jeho obložení na horní části ovšem vypadá dosti novodobě, ono vlastně také novodobé je. Ta pravá historie je pod ním. Spodní část mostu a pilíře prozrazují tíhu staletí, která však mostu nijak neubrala na eleganci. Ba právě naopak…
Hradby proti času
Na stopy různých období historie narážíme v Litovli na každém kroku. Staré měšťanské domy, světské budovy i církevní stavby tu stojí v harmonii stvrzené časem a navozují příjemnou atmosféru. Tu dotváří rovněž několik dochovaných úseků původních hradeb, které byly původně vybudovány ve 14. století na příkaz krále Jana Lucemburského.Na některých místech se dochovaly souvislejší úseky městských hradeb…
Na některých místech se dochovaly souvislejší úseky městských hradeb
Šlo o soustavu využívající také vodních příkopů a zaplavovaných močálů. Protože je však již zmínění Švédi během třicetileté války pobořili (jak dnes připomíná tzv. Švédská deska), museli se měšťané opět pustit do práce. Opravy byly dokončeny v roce 1691, čehož je svědkem zazděný kámen s tímto letopočtem. Kromě jednoho delšího úseku lze místy spatřit i menší části hradeb, někdy poněkud zvláštně a osamoceně stojící.
...jinde se zachovaly jen zbytky hradeb
Jak se dostat do Litovle
Litovel leží v Olomouckém kraji, zhruba na půli cesty mezi Olomoucí a Mohelnicí. Dá se k ní odbočit z rychlostní silnice R35/E442. Vzhledem k rovinatému terénu je město a okolí vhodné i pro nenáročnou cykloturistiku.
Užitečné weby
www.litovel.eu
Litovel je zajímavým kusem historie a naštěstí se zdá, že si toho místní obyvatelé váží. Jen tak se podaří zachovat jeho ducha i pro další generace.
Text a foto: MICHAL HAMŠÍK
