Možná vás překvapí, že jsme opomenuli Velký Blaník. Tuto největší turistickou atrakci kraje dnes záměrně vynecháme, i když ti zdatní si mohou trasu o výstup na tuto horu klidně prodloužit (o výletu na Velký Blaník jsme psali v článku "Poslední záchrana pro Česko přijde z Blaníku. Výlet na bájnou horu").
Náš dnešní podblanický okruh, dlouhý 15 km, vede po pěších turistických trasách a zvládnete ho i s dětmi. A pokud vám nebude přát počasí, můžete navštívit třeba zámeček v Louňovicích pod Blaníkem.
Ve stínu většího bratra
Start volíme v obci Louňovice pod Blaníkem, kde najdeme zázemí v podobě restaurace a také tu můžeme bez problémů a zdarma parkovat. V Louňovicích se m.j. narodil hudební skladatel Jan Dismas Zelenka a najdeme tu také barokně přestavený zámek s expozicí věnovanou Louňovicím, Blaníku a archeologickému výzkumu bývalého kláštera premonstrátek.
První půlkilometr jdeme po silnici, která vystoupá k malému zpoplatněnému parkovišti na okraji lesa, ležícímu přesně mezi vrcholy Velkého a Malého Blaníka. Odtud po červené značce vystupuje naprostá většina návštěvníků na Velký Blaník. Pokud máme čas, můžeme se na vrchol s rozhlednou také podívat, cesta tam a zpět včetně výstupu na rozhlednu zabere přibližně 1,5 až 2 hodiny.
Ale my dnes máme v plánu výšlap na menší ze dvou Blaníků, na jehož zalesněný vrchol vede rovněž červená značka. Cesta strmě stoupá smrkovým lesem a jak se blížíme k vrcholu, objevují se první staleté buky.
Vrchol Malého Blaníku pokrývá rezervace s přirozenou bučinou, kde můžeme například zahlédnout holuba doupňáka, výra nebo jestřába. Na samém vrcholu pak ve stínu stromů stojí zřícenina kaple sv. Máří Magdaleny z 18. století, uprostřed které roste obrovský smrk. Od dob, kdy se sem podnikaly poutě, uplynula již staletí, a tak tu oproti Velkému Blaníku s živým návštěvnickým ruchem najdeme klid a můžeme se zaposlouchat do zvuků lesa.
Vrchol malého Blaníku
Na vrcholu Malého Blaníku - ruiny kaple sv. Máří Magdaleny z 18. století
Louky plné vstavačů
Z vrcholu pokračujeme dále po červené značce, která sestupuje k loukám u Býkovic. Z okraje lesa se otevírá nádherný pohled k jihu a na Býkovický rybník. Podle pověsti o blanických rytířích právě u vesnice Býkovice pod Blaníkem dojde k osudové bitvě Čechů s nepřáteli, která bude tak krutá a dlouhá, až se Býkovický rybník naplní krví. A to bude ten den, kdy z hory Blaník vystoupí rytíři, aby nepřátele zahnali a potrestali.
Nad Býkovickým rybníkem objevujeme na podmáčených loukách stovky kvetoucích vstavačů, které spolu se suchopýry a dalšími květinami podtrhují výjimečnost této přírodní lokality pod oběma Blaníky.
Kvetoucí vstavačové louky u Býkovic
Na Malém i Velkém Blaníku najdeme zachovalé bukové lesy.
Červená značka nás odtud vede přes Býkovice a dále po polní cestě na Hrajovice a do Kamberka. Jdeme otevřeným terénem s výhledy na krajinu Blanické brázdy a pomalu klesáme k řece Blanici. Tu přejdeme v obci Kamberk (dříve Zlaté Hory), těsně pod hrází Zlatohorského rybníka. Horní tok Blanice vlašimské patří mezi zachovalé a čisté toky, řeka tu meandruje loukami směrem ke Smršťovu a dále k Louňovicím.
V Kamberku jsme přibližně v půlce trasy a můžeme tedy využít místní restaurace k doplnění energie nebo tekutin.
Pohled na Býkovice a Býkovický rybník
Opuštěný zlatodůl
Z Kamberka musíme jít asi 1,5 km po silnici po zelené značce do Předbořic, kde odbočíme na polní cestu a stoupáme k zalesněnému vrchu u Roudného. Tady byla loni otevřena zrekonstruovaná naučná stezka vedená po bývalém areálu zlatodolu.
Roudný býval v minulosti významnou zlatonosnou lokalitou a na počátku 20. století byl dokonce nejvýznamnějším zlatodolem ve střední Evropě. Odhaduje se, že v Roudném bylo celkem vytěženo více než sedm tun zlata. Dnes tu najdeme už jen pozůstatky staveb, ale podle dobových fotografií si lze představit, jak obrovský zásah do přírody zdejší těžba zlata louhováním v kyanidu a rtuti představovala. Dodnes, po téměř 70 letech od ukončení těžby, rostou na náspech kontaminovaného písku jen břízy a borovice.
Naučná stezka zlatodolu v Roudném
Řeka Blanice
Trasa naučné stezky má celkem 15 zastavení, kde s pomocí velkých tabulí pronikáme do způsobu těžby zlata. Postupně nás zelený pruh provádí lesem, přes opuštěné odkalovací nádrže nebo kolem pozůstatků těžebních věží.
U deváté zastávky se napojujeme na žlutou turistickou značku, po které se stáčíme zpět do našeho výchozího bodu v Louňovicích. Cesta vede střídavě lesem a po loukách, odkud se otevírají nejhezčí pohledy na oba dva Blaníky současně vedle sebe. Poté, co mineme Strašický Mlýn, napojujeme se na červenou značku, která nás přivede zpět do Louňovic. A pokud si na závěr výletu chcete dopřát něco dobrého na zub, stavte se v nedaleké Kondraci v restauraci U Matoušků. Jejich řízek se salátem nemá konkurenci široko daleko.
Může se hodit
|
