Poslední záchrana pro Česko přijde z Blaníku. Výlet na bájnou horu

Pokud máte pocit, že náš národ je na tom hodně špatně, tak není. Zatím se totiž nezazelenal suchý dub na vrcholu Blaník a nepřetekla studánka pod ním. Takhle přesně by měla podle pověsti začít záchrana našeho národa rytíři, kteří spí ukrytí i se svatým Václavem uvnitř této hory poblíž Vlašimi.

Zveme vás na hezký výlet na Velký Blaník, který je dominantou krajiny kolem Louňovic pod Blaníkem, asi deset kilometrů jižně od Vlašimi. A není to jen tak obyčejná hora. Má totiž velmi významnou vazbu k české historii, podobně jako třeba Říp. A v případě krize snad ještě důležitější.

Úbočí Velkého Blaníku je přírodní rezervací a najdete tu velmi pěknou naučnou stezku, vhodně doplněnou řadou infopanelů. Stezka má 14 zastavení a ještě dalších 17, řešených zábavnou formou pro děti.

Velký Blaník nepřehlédnete, se svými 638 metry nad mořem je dominantou okolní krajiny a také rozhledna na jeho vrcholu je zdaleka viditelná. Nejlépe se sem dostanete z Louňovic pod Blaníkem, dojedete sem snadno například z Vlašimi. Z Louňovic pak pokračujte jen asi 1,5 kilometru na východ po silnici č.150 směrem na Načeradec. Při přípravě na cestu se nemusíte zdržovat přípravou občerstvení, protože na rozhledně funguje i malý kiosek.

Po pravé straně na okraji lesa leží pohodlné a neplacené odstavné parkoviště. Na protější straně silnice pak najdete rozcestí značených turistických tras a první infopanely naučné stezky. Výstup můžete zahájit přímo k vrcholu, což je docela dost do kopce, a pokud si změříte svůj čas výstupu, můžete se pak nahoře dočíst vyhodnocení svého výkonu a jakému odpovídá věku.

Pohodlnější cesta oklikou

Pravděpodobně lepší variantou je ale nejít přímo na vrchol, ale projít se po cestách, které se kolem vrcholu obtáčí. Cesta je sice o poznání delší, ale méně strmá a pohodlnější. Cestou se navíc můžete zastavit například u buku svatého Františka z Assisi, kde si můžete přečíst (dnes bohužel ne zrovna dobře čitelný) text jeho slavné Písně tvorstva.

Dále se pak cestou na vrchol můžete zastavit na Veřejové skále, odkud by mělo v případě nouze vyrazit na pomoc zemím českým vojsko vedené svatým Václavem. Sice z ní není žádný výhled do krajiny, protože v okolí jsou vysoké stromy, ale za to je tu pěkný les a také samotná skála rozhodně stojí za vidění. Nejbystřejší z vás pak mohou na jedné z mnoha dalších skal pod vrcholem odhalit čistě přírodní výtvor, který z profilu připomíná lidskou tvář, která je prý velmi podobná Janu Očkovi z Vlašimi.

Hlava jednoho z bájných rytířů. Probudí se někdy k životu?

Veřejová skála

Panoramatické výhledy z rozhledny

Na samotném vrcholu vás pak po překonání 107 dřevěných schodů už čeká odměna v podobě krásného panoramatického výhledu z rozhledny. Ta původní pocházela z roku 1895 a vydržela do roku 1936, kdy se zřítila. V letech 1939 až 1941 tu však Klub českých turistů vystavěl novou, také dřevěnou rozhlednu, která stojí dodnes.

Třicet metrů vysoká a velmi pěkná rozhledna byla postavená ve tvaru husitské hlásky a má dvě další sestřičky. Podle stejného projektu se postavily i rozhledna Rozálka u Žamberka a také Hýlačka u Tábora, která ale  bohužel 1. ledna 2012 shořela (KČT už však zahájil sbírku na její obnovu).

Pokud byste chtěli například se svými ratolestmi navštívit i nějaké muzeum, vydejte se do méně známého Muzea včelařství Podblanicka, které je jedním z mála svého druhu v Česku. Přečtěte si: Pod horou Blaník jsou včelaři už osmdesát let.

Výhled z rozhledny na hoře Blaník

Rozhledna na hoře Blaník

Neporazitelné vojsko

K Blaníku se váže celá řada pověstí, legend, ale i zajímavých historických faktů. Nejznámější je určitě legenda o blanických rytířích, kteří spí uvnitř hory a velí jim sám svatý Václav. Jeden den uvnitř hory je pak prý roven jednomu roku na povrchu. Až bude našemu národu nejhůř, tak se pak zazelená suchý dub na vrcholu hory, přeteče voda ve studánce pod dubem a otevře se Veřejová skála, z níž vojsko vyjede na pomoc naší vlasti.

Tato pověst má základy v keltské mytologii, ale také v historické události z 15. století, kdy bylo v nedalekých Býkovicích překvapivě poraženo mnohem silnější nepřátelské vojsko. Už kolem roku 1470 kázal o vojsku svatého Václava Mikuláš z Vlásenice a časem pak řada dalších.

Bájnou horu navštívil i prezident Václav Klaus. Tradiční český lidový humor tuto stopu nezanechal bez odezvy.

Nejznámější je ale verze Aloise Jiráska, kterou si můžete přečíst ve Starých pověstech českých. Velký Blaník inspiroval i řadu dalších význačných českých velikánů, jmenujme například Bedřicha Smetanu, Zdeňka Fibicha, Mikoláše Alše, Josefa Kajetána Tyla, Karla Jaromíra Erbena, Jaroslava Vrchlického, Julia Mařáka, Václava Klimenta Klicperu a v neposlední řadě i Divadlo Járy Cimrmana, které hraje svoji satirickou hru Blaník.

Roku 1868 byl také na Blaníku vylomen základní kámen Národního divadla, tedy respektive kameny dva. První nevyhovoval svými rozměry, a tak byl použit do stavby Louňovického pivovaru. Pivo se zde již sice nevaří, ale stavba stále stojí a kámen najdete v pravé horní části průčelí. Druhý pokus se už vydařil a kámen byl odvezen do Prahy.

Může se hodit

Info o rozhledně: www.lounovicepodblanikem.cz/rozhledna/

Souřadnice parkoviště u Louňovic: 49.6368917N, 14.8625172E
K dispozici je bezplatné parkování, na rozhledně funguje občerstvení.

Výstup je nenáročný, vhodný i pro děti. Přímá cesta na vrchol z parkoviště zabere maximálně půlhodinku, okružní trasa přibližně hodinku nebo víc, podle trasy. Na své si zde přijdou i příznivci geocachingu.