Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tvTrať, o kterou se dnes zajímáme, je vlastně spojkou dvou železnic. Už v lednu 1855 zprovoznila německá Wilhelmsbahn dráhu z Ratiboře do Leobschütz, dnešních Głubczyc. Na rakouské straně pak o 17 let později vznikla pod taktovkou Moravsko-slezské centrální dráhy trať z Olomouce přes Krnov do Opavy.
A protože Głubczyce leží od Krnova vzdušnou čarou pouhých 15 kilometrů, rozhodla se Hornoslezská dráha (nástupce Wilhelmsbahn) německou a rakouskou trať spojit. První vlaky se po 18 kilometrů dlouhé dráze projely 25. září 1873.
Dopravu zajišťovaly pruské dráhy, osobní vlaky zajížděly z Krnova až do Ratiboře. Nic na to nezměnil ani rok 1918. Za druhé světové války trať spadala pod Říšské dráhy, frekvence spojů byla možná největší v její historii. Jenže pak přišel zlom.
Boje na konci války trať sice poškodily, ale ne fatálně. Podle zápisu v krnovské staniční kronice z jara 1945 část dráhy do Polska opravila Ruská armáda, jenže mezi Krnovem a Głubczycemi jezdily jen vojenské transporty. Přestože ČSD jednaly v říjnu téhož roku s polskou stranou o obnovení provozu, trať už zůstala navždy přerušená.
Na české straně se jezdilo téměř až ke státní hranici, do cihelny a dřevoskladu. Dráha už byla ovšem zařazena jen mezi vlečky. Poláci v roce 1946 obnovili na svých kolejích pravidelný osobní provoz až do Pietrowic Głubczyckich, poslední zastávky před hranicemi. Provoz na trati skončil s jízdním řádem 1969/1970. Po 13 letech došlo ke kuriózní situaci, s jízdním řádem 1983/1984 byla osobní doprava opět obnovena, podle všeho na pouhé čtyři měsíce, a to od května do srpna. O rok později už byl jízdní řád zase prázdný.
Spojnice rakouského a německého Slezska
Naše pátrání po zaniklé trati jsme začali netradičně v Polsku, na nádraží v Głubczycích. Kdysi honosná stanice s 18 kolejemi, krytým nástupištěm, podchodem a výtopnou pro osm lokomotiv je v neutěšeném stavu. Poslední mimořádné vlaky sem dojely zhruba v roce 2006, od té doby si areál nádraží bere zpátky příroda.
Monumentální nádražní budova má tvar parní lokomotivy, věžička na západní straně (směrem ke Krnovu) připomíná její komín. Teď jí ovšem hrozí zřícení, má propadlé střechy, zvenku je ohrazena plotem, aby se k ní raději nikdo nepřibližoval.
Podívali jsme se také na rozvětvení tratí, kde se od sebe oddělovaly dráhy do Racławic Śląskych a do Krnova. Ze vzduchu jsme prozkoumali i dlouhý rovný úsek směrem k českým hranicím.
Vydali jsme se samozřejmě i do terénu. V hlubokém zářezu před někdejší zastávkou Zopowy Równe jsme objevili zapomenutý železobetonový most přes trať. Pod ním jsou dokonce dodnes složené betonové pražce. Co kdyby se náhodou provoz obnovoval?
V reportáži vám ukážeme i krásný kamenný most, který přes trať převáděl císařskou silnici. Podíváme se i na někdejší stanici Mokre Głubczyckie a zastávku Pietrowice Głubczyckie.
Vydáme se také k hraničnímu propustku a budeme pátrat po zbytcích trati v areálu bývalého dřevoskladu. Nesmíme vynechat ani poslední provozovaný úsek ke krnovskému nádraží, kde jsme samozřejmě objevili nejvíce památek.
Prozradíme vám, jak obyvatelé Krnova přejmenovali ocelový železniční most přes říčku Opavici a můžete se také podívat na unikátní snímky z jeho likvidace v lednu 2009.
Železniční most přes Opavici v Krnově
A na konec nás čeká jedna rarita. Víte, že těsně před vjezdem do stanice Krnov naše dráha kdysi úrovňově křížila ještě jednu zaniklou trať? Ne? Tak se rozhodně na 68. díl seriálu Zaniklé tratě podívejte.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz |