Proč ho tehdejší velmožové postavili zrovna tady? Odborné vysvětlení neexistuje. Některé pověsti naznačují, že právě na tomto místě býval bájný Velehrad, někdy také zvaný Veligrad, sídlo knížat Veliké Moravy a místo hrobu svatého Metoděje.
Kopec, který své okolí převyšuje o 58 metrů a z něhož je výhled po velké části Dolnomoravského úvalu, skrývá obrovskou dutinu, kde byly velké zásoby vody. Po protržení severního svahu vznikla propast, v jejíž místech mělo být podle některých teorií právě ztracené město s nedobytnými hradbami.
Už v padesátých letech minulého století zde našli odborníci hrob avarské princezny, která měla být ženou franského kupce Sáma, prvního známého knížete Slovanů.
Představte si opevněný hrad i celé město umístěné pod zemí, které je obklopeno výrony plynů a petroleje. Tyto výrony uhlovodíků měly podle autora teorie Jana Galatíka působit na návštěvníky, například arabské kupce, fascinujícím dojmem.
Mimochodem, právě Galatík objevil při leteckém snímkování vrchu místo, kde jasné obrysy ve vegetaci naznačují existenci obrovské katedrály.
Přesné místo Veligradu je nejčastěji spojováno se Starým Městem u Uherského Hradiště a Valy u Mikulčic, Jan Galatík tyto teorie zpochybňuje.
„Mikulčice ani Staré město neodpovídají stářím, velikostí, hradbou ani vzhledem zprávám soudobých kronikářů,“ píše Galatík ve svém článku o Veligradu. „Velehrad, sídlo Rostislava, popisovali letopisci jako velké město, větší než Nitra. Ta podle archeologického výzkumu měla více než 50 ha mohutnou hradbou opevněné plochy, tisíce hrobů, množství keramických pecí a známek výrobních objektů. Byla to skutečně aglomerace městského typu. Vedle toho je pouhých 8,5 ha Valů u Mikulčic příliš málo na město. Také Staré Město se svými 40 ha nebyla významnější lokalita než Nitra,“ uvádí Galatík.
Galatík zpochybňuje také datování těchto dvou lokalit. „Písemné prameny popisují Velehrad v první polovině devátého století jako velmi staré, doslova antické město. Zatímco Nitra má prokázanou kontinuitu od počátku slovanského osídlení, zejména bohatou keramikou pražského typu, Valy u Mikulčic i Staré Město jsou mladší. Písemné prameny informují také o tom, že sídlo Rostislava mělo výjimečný vzhled. Bylo prý nepodobné všem ostatním i nejstarším, od doby antiky známým. Obě navrhované lokality nemají žádnou zvláštní podobu,“ vysvětluje Galatík, proč se kloní k tomu, že se Veligrad nacházel právě na Náklu.
V okolí Nákla jsou dodnes zbytky bahenních sopek a vyznavači mýtických Keltů tu pravidelně na jaře zapalují hranici pro takzvaný keltský telegraf. Dnes je na 265 metrů vysokém vrchu porostlém vinicemi dřevěný kříž ve tvaru lilie a pískovcová socha Sáma, prvního známého knížete Slovanů.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
