„Expozice s názvem „Požár Svaté Hory 27. 4. 1978 a její rekonstrukce“ přiblíží jak průběh požáru, tak v kontextu dobových poměrů téměř neuvěřitelně rychlou rekonstrukci areálu,“ říká Jan Traxler ze svatohorského areálu. Podle bývalého velitele příbramských hasičů Jarmila Soukupa při příležitosti výročí vzniká také filmový dokument s výpověďmi pamětníků.
Sám Soukup si událost dobře vybavuje, byť se tehdy jako šestnáctiletý student na hašení přímo nepodílel. „Byl krásný jarní den. Vylezlo sluníčko, jel jsem na kole a najednou jsem viděl černý kouř,“ zavzpomínal na okamžiky, které předcházely rozsáhlému požáru. Protože měl poblíž Svaté Hory kamarády, zamířil rychle na místo a zásah sledoval zpovzdálí.
Oheň zničil střechu kláštera, proboštství a severní části ambitů včetně věže s hodinami, poškodil věže nad Mníšeckou a Plzeňskou kaplí i nástropní malby této části ambitů. Škody byly vyčísleny na pět milionů tehdejších korun, obnova vyšla na 16 milionů.
Větším škodám zabránilo vysoké nasazení hasičů, kteří se potýkali s nedostatkem vody. Podle Soukupa se požár po střeše natřené fermežovou barvou rychle šířil. Poukázal na to, že dnes je i díky nedávné kompletní rekonstrukci poutního místa zabezpečení areálu lepší než v minulosti, přibyly požární hlásiče a zdroje požární vody v ambitech alespoň pro prvotní zásah. Hasiči také disponují lepšími ochrannými a komunikačními prostředky.
Podle výsledků oficiálního vyšetřování byl příčinou oheň, který založila čtveřice dětí u horního konce svatohorských schodů. Od zastřešeného schodiště se plameny rozšířily dál. Někteří lidé to zpochybňují, hovoří se i o tom, že požár mohl být dílem někdejší komunistické tajné policie StB. Soukup ale dává za pravdu oficiálním závěrům. Poukázal mimo jiné na to, že při rekonstrukci všechny děti popsaly událost stejně.
Výstava ve svatohorském muzeu začne 26. dubna a potrvá do konce roku. O dva dny později na vernisáž naváže program v barokním areálu i okolí, součástí bude mše s žehnáním nového praporu a slavnostním ceremoniálem na svatohorském náměstí. Návštěvníci uvidí ukázky zásahu hasičů a budou si moci prohlédnout historickou i současnou techniku.
V rámci výstavy měl být distribuován i dokument s autentickými výpověďmi hasičů i civilistů, kteří požár a jeho likvidaci zažili. S postupujícím časem totiž pamětníků ubývá. Cílem je také vyvrátit některé mýty kolem události, třeba že hasiči na místo přijeli bez vody.
Požár na Svaté hoře u Příbrami v roce 1978- Oheň, který vypukl krátce mezi druhou a třetí hodinou odpoledne, zničil střechu kláštera, proboštství a severní části ambitů včetně věže s hodinami, poškodil věže nad Mníšeckou a Plzeňskou kaplí i nástropní malby této části ambitů. Větším škodám zabránilo vysoké nasazení hasičů, kteří se potýkali s nedostatkem vody i zhoršeným přístupem pro techniku. Celkem dorazilo na místo 330 hasičů ze 46 jednotek, profesionálních, dobrovolných i vojenských. Poslední odjeli až 2. května. - Do zásahu kolem požáru se zapojily stovky dalších lidí, ať už se jednalo o příslušníky veřejné bezpečnosti, zdravotníky, členy báňské záchranné služby nebo studenty průmyslovky, kteří pomáhali při stěhování vzácných svazků z klášterní knihovny. Ty později vystřídali vojáci. Škody po požáru byly vyčísleny pět milionů tehdejších korun, zachránit se ale podařilo majetek v třicetkrát vyšší hodnotě. Obnova poškozených částí poutního místa vyšla na 16 milionů. - Podle výsledků oficiálního vyšetřování byl příčinou požáru oheň, který založila čtveřice dětí ve věku devět až 16 let u horního konce tehdy zdevastovaných svatohorských schodů. Od tohoto 400 metrů dlouhého zastřešeného schodiště, které vede z centra Příbrami až na Svatou Horu, se oheň rozšířil dál. Řada pamětníků ovšem tuto verzi zpochybňuje, podle svědků se v okolí Svaté Hory pohybovaly už týden před požárem podezřelé osoby. Nepotvrzené podezření hovoří o tom, že požár mohl být dílem StB. - Tyto zprávy dodnes často zní z církevního prostředí. "Oheň se na střechy dostal tak, že prohořelo šestipatrové lešení, pokryté ztvrdlou cementovou krustou. Zdá se, že bez pomoci hořlavé látky by k požáru nemělo dojít. Já sám si pamatuji, že jsem jako dítě zaslechl, že Svatá Hora měla být úmyslně podpálena, po požáru na dlouhá léta uzavřena a nakonec se měla stát muzeem baroka," řekl před deseti například tehdejší svatohorský farář Stanislav Přibyl. Jasné důkazy pro takové podezření ale neexistují. - Obnova barokního areálu začala bezprostředně po požáru, vedle střešních konstrukcí byly poničeny hlavně klenby a jejich výzdoba. Kromě řemeslníků se na opravách podílelo velké množství dobrovolníků, nejdůležitější práce trvaly čtyři roky a byly hotové ke 250. výročí korunovace svatohorské sošky Panny Marie. Renovace ale pokračovaly ještě dvě dekády, například svatohorské schody se dočkaly obnovy až v roce 1993 a všechny stopy požáru se podařilo zahladit až o deset let později. - Ničivý požár dnes kromě fotografií připomíná také běh do svatohorských schodů, který vznikl na počest hasičům, kteří v dubnu 1978 na Svaté Hoře zasahovali. Nultý ročník se konal v září 2007 a od té doby pravidelně na podzim měří své síly dvojice profesionálních i dobrovolných hasičů. Jejich úkolem je co nejrychleji v plné výstroji vyběhnout více než půlkilometrové kryté schodiště s převýšením 80 metrů. - Poutní areál na Svaté Hoře s barokním klášterním komplexem, ambity a kaplemi patří k nejvýznamnějším mariánským poutním místům v Čechách. V bazilice je oltář s lidovou gotickou soškou Panny Marie Svatohorské, kterou podle legendy v polovině 14. století vytvořil arcibiskup Arnošt z Pardubic. V 16. století byla přenesena do kaple na Svaté Hoře a záhy k ní začala proudit procesí. V roce 1632 se jejím prostřednictvím údajně uzdravil slepý. O 15 let později se areálu ujali jezuité a vytvořili z něj nejvýznamnější poutní místo v Čechách. - Současná podoba této národní kulturní památky pochází ze 17. století, kdy z ní právě jezuité vybudovali jeden z nejrozsáhlejších raně barokních objektů v Čechách. Tovaryšstvo Ježíšovo také v roce 1732 prosadilo korunování mariánské sošky, což bylo jednou z nejvýznamnějších výsad udělovaných papežskou komisí. V roce 1861 převzali správu Svaté Hory redemptoristé, kteří tam působili až do roku 1950, kdy je komunistický režim vyhnal. Vrátili se v roce 1990. |
