Mladí lidé nepatří mezi běžné návštěvníky kláštera. Už od podzimu tam přesto začali přicházet v hojném počtu. „Jednalo se o fanoušky, kteří se přišli podívat, na co vlastně přispěli,“ popisuje kastelánka Jaroslava Matoušková.
Zájemci o českou počítačovou hru totiž mohli předem přispět na její vývoj. Únorové vydání hry bylo velmi očekávanou událostí. Další mladí hráči proto přicházejí prakticky každý den, projdou se po areálu, vyfotí se a odjedou za další posázavskou památkou, která se objevila ve hře.
Příběh se odehrává v patnáctém století a ve hře je možné prozkoumat tehdejší Posázaví s městy Sázava, Rataje nad Sázavou a Stříbrná Skalice. Tvůrci hry z Warhorse Studios se podle kastelánky v klášteře objevili už v roce 2014 a několikrát si areál nafotili.
Tvůrci hry Kingdom Come: Deliverance vrátili areálu jeho středověkou podobu, kdy tam sídlili benediktini.
Podle plánů a stavebně-historických průzkumů pak stvořili historickou podobu kláštera. „Prolezli jsme společně celý areál od sklepů po půdu,“ říká Matoušková. Vzkřísili tak na Sázavě dávno zaniklá místa.
„Znovu vybudovali i kostel svatého Kříže s vesnicí, která tehdy stávala v areálu kláštera a z níž se do dnešní doby dochovaly jen její základy,“ popisuje kastelánka.
Památkáři chtějí popularity hry využít k popularizaci památky. Už letos by se mohlo v areálu objevit několik 3D panelů s tematikou hry. „Máme spoustu nápadů, o kterých budeme s tvůrci hry jednat, ale uvidíme, jaká bude reakce a zájem návštěvníků,“ říká Matoušková.
„S vývojáři jsme se domluvili už teď, že pro propagaci nebo vzdělávání můžeme jejich hru využívat i my,“ vysvětlila kastelánka.
Na návštěvníky se chystají i v dalších místech spojených se hrou, třeba v Ratajích nad Sázavou, v nichž hráči mohou prolézt jak tamní zámek, tak hrad Pirkenštejn. Gotický hrad se za staletí změnil na barokní faru a jeho věž na zvonici. Tvůrci hry mu však vrátili jeho středověkou podobu.
Památkáři koupí část kláštera
Většinou stát nepotřebné nemovitosti prodává, ale tentokrát to bude obráceně. Padlo rozhodnutí starobylý areál kláštera spojit.
„Rozdělení mezi tři vlastníky vzniklo v důsledku zákona o církevních restitucích,“ popisuje Dušan Michelfeit, ředitel Územní památkové správy Národního památkového úřadu v Praze. „Máme zájem odkoupit většinu majetku benediktinů na Sázavě, konkrétně budovu prelatury, část budovy konventu a většinu historických zahrad,“ potvrzuje Michelfeit.
Podobná transakce není podle Michelfeita tak výjimečná, jak by se mohlo zdát. „Odkupy majetku jsme již v minulosti realizovali. Přistupujeme k nim v situaci, kdy je nutné vyřešit určité provozní potřeby nebo když jde o scelování památkového areálu,“ popsal památkář.
V současnosti spravují památkáři spolu s církví třeba klášter premonstrátek v Doksanech u Litoměřic. Právě scelení areálu a vyřešení komplikované provozní situace byl i případ Sázavy.
Benediktinské opatství památkářům prodej převážné části areálu nabídlo. Cenu určil znalecký posudek a nabídka prodávajícího. Výsledná cena tak dosahuje 10 milionů korun.
„Ve třicátých letech 20. století jsme to měnili za velkostatek v Suchdole a tehdy bylo předjednáno, že budovu získáme celou. Směna se ale neuskutečnila, takže v tuhle chvíli v tom baráku vlastníme kus přízemní chodby, kus patra a kus střechy bez samostatného přístupu,“ uvedl správce Benediktinského opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích Karel Švejda. Z návratu benediktinů na Sázavu kvůli historickým událostem už nedošlo.
Sázavský klášter založil podle legendy svatý Prokop a po mnohá století byl centrem vzdělanosti. Na konci osmnáctého století ho však zrušil Josef II. Benediktini se na místo paradoxně vrátili až za první republiky.
Freska v Sázavském kláštěře
V 19. století fungoval klášter jako zámek a bývalý klášterní kostel jako farní. V roce 1951 byl areál znárodněn. Po odkupu zůstane v rukou církve jen menší část areálu – torzo gotického trojlodí kostela s věží a farou.
Plány památkářů
Národní památkový ústav má do budoucna s areálem velké plány. „Máme připravené projekty na stavební obnovu námi spravované části. Klíčovou věcí je odvodnění konventu,“ popisuje Michelfeit.
Opravovat se budou rovněž budovy v areálu. Přispějí na to částkou 101 milionů korun evropské fondy a dvanácti miliony stát. Památkáři nicméně slibují, že nezapomenou ani na rozšíření atrakcí pro návštěvníky.
„Chceme vytvořit novou expozici o historii kláštera a o významu slovanské vzdělanosti, která by zahrnovala všechny nové poznatky. Významnou součástí bude archeologická expozice,“ uvádí. Obnovy se dočká také okolí kláštera. „Máme mimo jiné připravené projekty na rozsáhlou revitalizaci zahrad,“ slibuje Dušan Michelfeit.
