Neděle 7. června 2020, svátek má Iveta, Slavoj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 7. června 2020 Iveta, Slavoj

STROJ ČASU: před 80 lety začala jezdit nejstarší lanovka v Česku

aktualizováno 
Přesně před osmdesáti lety začala na našem území jezdit první osobní lanovka. Vedla z Janských Lázní na vrchol krkonošské Černé hory a za hodinu vyvezla až 120 lidí. Pro srovnání - dnešní osmikabinkový Černohorský express vyveze nahoru za stejný čas až 1 500 lidí. Podívejte se na proměny slavné lanovky ve Stroji času.

Vlevo původní kabinka na Černou horu z r. 1928 (snímek z Krkonošského muzea) , vpravo kabinka z r. 2008 | foto: iDNES.cz

První visutá lanová dráha v Československé republice, která vedla z Janských Lázní na Černou horu (1 299 m), byla s délkou 3 174 m jednou z nejdelších ve střední Evropě. Provoz zahájila po 15 měsících stavby 31. října roku 1928.

Jak to začalo

Stavět se začalo na pozemcích hraběte Černína z Maršova, tou dobou vlastně již bývalého šlechtice, protože zákonem z 10. prosince 1918, jímž se zrušily šlechtictví, řády a tituly, se z hraběte stal normální občan Československé republiky.

Na jaře 1927 probíhala úřední jednání o stavbě, poté bylo vydáno stavební povolení a v květnu byla schválena 51procentní akciová kapitálová účast ministerstva železnic.

Nejprve vojsko vybudovalo pomocnou provozní lanovku, s níž se dopravoval veškerý materiál; ta byla v provozu do 27. října 1928.

Souběžně se budovala i kyvadlová osobní lanovka. Na její stavbě se podílely dvě firmy: chrudimská "strojírna František Wiesner", později převedená na Transportu Chrudim, jež dodala konstrukce a strojní zařízení, a brněnská filiálka "Wayss und Freytag Frankfurt am Main". Ta měla na starost vlastní stavbu.

Lanovka na Černou horu, 1928

Původní kyvadlová lanovka od firmy František Wiesner z roku 1928 s původní kabinou. Zdroj: archiv ROMANA GRICE

Stavělo se i v minus 18 °C

Pracovalo se za každého počasí, mírný mráz nevadil. Betonování patek u podpěr se přerušovalo až za teploty minus 18 stupňů, jinak se topilo v ocelových koších, aby betonování mohlo pokračovat nepřetržitě. Práce trvaly 15 měsíců.

Částečně smontované ocelové konstrukce vyvážela vojenská lanovka do vyšších míst. Ale pod vrcholem se narazilo na překážku - půda byla rašelinná, takže patky musely být zapouštěny hlouběji.

Horní stanice sloužila pohonu lanovky a strojovně, v dolní, na janskolázeňském náměstí, bylo napínací zařízení lan.

Kabiny lanovky vyrobila firma v České Lípě, byly hliníkové s mahagonovým vnitřním obkladem. Pojaly 30 lidí a vyjížděly vždy dvě proti sobě. Trať měřila 3 174 metrů, hodinová kapacita byla 120 lidí, jízda trvala 15 minut. Byla to prvotřídní atrakce nejen v Krkonoších, lanovka byla jednou z nejdelších ve střední Evropě.

S velkou slávou lanovka zahájila provoz 31. října 1928. Než ji spustili do provozu, absolvovaly její kabiny 120 zatěžkávacích jízd. Lanovku provozovaly Československé státní dráhy. Finanční krize 30. let minulého století se dotkla i jejího provozu. Dokonce se v roce 1931 uvažovalo, že ji odstaví, ale naštěstí k tomu nedošlo.

Lanovka na Černou horu, rok 1928

Lanovka na Černou horu, kolem roku 1930
Na horním snímku lanovka v roce 1928, na dolním 1930. Zdroj: Krkonošské muzeum

Externí obrázek

Německé intermezzo

Po odstoupení Sudet Německu začala lanovku provozovat německá soukromá firma, která ji dostala do nájmu od Říšských drah. Krkonoš se válka v podstatě nedotkla, ale když Němci opouštěli naše území, zapálili dřevěnou nástavbu v dolní stanici lanovky. Po válce se opět vrátila pod správu Československých státních drah.

Nestačila náporu turistů

Stará lanovka už nestačila náporu turistů na Krkonoše, začalo se uvažovat nejen o vybudování nové, ale i o změně trasy, kudy měla vést. V 60. letech se objevily první návrhy, ale realizace trvala další dvě desetiletí.

Stavba nové dráhy s menšími, čtyřmístnými kabinkami začala v roce 1976.

Využilo se staré lanovky, kterou se dopravoval stavební  materiál, těžké části vozil vrtulník. První jízda se uskutečnila 1. března 1980, trať měřila 2 303 metrů, výškový rozdíl byl 566 metrů. Cesta přes jedenáct podpěr trvala 13 minut, jedním směrem mohlo jet 450 lidí.

V roce 1992 proběhla částečná rekonstrukce zařízení, turisté se mohli pohodlněji svézt v nových kabinách od firmy Swoboda. 

Za další čtyři roky lanovku zprivatizovala společnost MEGA PLUS, s. r. o., se sídlem v Janských Lázních.

Lanovka na Černou horu, 80. léta

Kabinková lanovka Transporta s 1. generací čtyřmístných kabinek typu LK-01 z Orličanu Choceň (1980 - 1992). Zdroj: archiv ROMANA GRICE

Lanovka na Černou horu, druhá generace kabin z 50. let

Lanovka na Černou horu, 80. léta

Lanovka na Černou horu, 1993
Na horním snímku kabinka z 50. let, na prostředním 80. léta, na dolním kabinka od firmy Swoboda. Autor dolního snímku: Roman GRIC, další snímky - Archiv R. Grice

V roce 2000 byla provedena nová elektroinstalace. Ani to však nestačilo, i když se počet přepravovaných osob zvýšil na 580 za hodinu. V té době již byly v běhu plány na novou, zcela moderní lanovku, která by uspokojila navyšující se kapacitu jak letních, tak i zimních turistů v oblasti Černé hory. Sedmnáctý duben 2006 byl posledním dnem provozu lanovky.

Nastupte si do Černohorského expressu

Nová lanovka se začala budovat v dubnu 2006, již 12. srpna téhož roku byl zahájen provoz. Jede se po stejné trati, kabinky přejíždějí přes 14 podpěr.

Do kabiny Černohorského expressu se pohodlně vejdou jak cestující, tak i kola, držáky na boku kabinky zvenčí jsou pro přepravu lyží. Při rychlosti 6 metrů za sekundu jste nahoře za 7,4 minuty. Technologii dodala  rakouská firma Doppelmayr. Kapacita je 1 500 lidí za hodinu.

V zimě lanovku využívají hlavně lyžaři a sáňkaři. Lyžařské terény jsou na jihu a jihozápadě Černé hory a sousední Světlé hory. Na svazích Skiareálu Černá hora - Janské Lázně je k dispozici 15 lyžařských vleků, zdejší sjezdovky patří k nejdelším v ČR, dosahují až tří kilometrů délky. Hlavní tratě jsou dosněžovány umělým technickým sněhem.

Pro sáňkaře je připravena 3,5kilometrová Černohorská sáňkařská cesta.

Lanovka na Černou horu, 2008

Výstavba lanovky na Černou horu, 2006

Výstavba lanovky na Černou horu, 2006
Výstavba nové lanovky, rok 2006. Zdroj: archiv MEGA PLUS, s.r.o.

Komanec viděl do budoucnosti

Původní dřevěnou horní stanici zbořili v roce 1987, ale na popud náčelníka lanovky Ing. V. Komance zůstala zachována podpěra číslo 8 původní lanovky. Komanec věděl, jaký je z ní nádherný výhled po Krkonoších, a tak zatímco ostatních osm skončilo ve šrotu, z této se stala po letech dohadů o pozemky rozhledna.

Trvalo to od roku 1983 až do 1. ledna 1998, kdy se turisté mohli z nejvyšší rozhledny Krkonoš podívat. Měří 25,7 metru a je tu i stanoviště panoramatické kamery, která každé ráno na ČT 2 ukazuje aktuální počasí. Oddali tu dokonce pět párů. Novomanželé ale musí mít štěstí na počasí, není tu výjimkou stokilometrový vítr v hodině, to je ale rozhledna zavřená a ani lanovka nejede.

Rozhledna na Černé hoře, 2008

STROJ ČASU
 

Může se hodit


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Hlavní sezona lanovky
25. 12. 2008 – 15. 3. 2009, vedlejší do 24. 12. 2008 a od 16. 3. 2009
Kolik zaplatíte
nahoru dospělí 100, děti 80, zpáteční 150/120, dolů 80/40, pes 50 Kč
Provozní doba
8:30 až 16:00, při příznivých podmínkách jede nepřetržitě, jinak po půlhodině, následně jednotlivá jízda v 17:30
Lanovky Anděl, Protěž 8:30 až 16:00
Ostatní vleky 9:00 až 16:00
Večerní lyžování na Protěži
18:00 až 21:00 od 15. 12. do 31. 3. při dobrých sněhových podmínkách
Občerstvení u horní stanice
Na lanovce nebo Černohorský kulaťák, dále např. Černohorská bouda
Pokud se nechcete vrátit lanovkou dolů, ale udělat si túru, jezdí od 31. 5. do 28. 8. z Pece, Velké Úpy, obou Maršovů Černohorský bus, doveze vás na parkoviště k lanovce.
Užitečný web
www.cerna-hora.cz

Externí obrázek

Redakce děkuje za poskytnutí historických snímků a konzultaci panu Romanu Gricovi, Krkonošskému muzeu, firmě MEGA PLUS, s. r. o. - provozovateli lanovky -  a správě KRNAP.

Autoři:
  • Nejčtenější

Vlakem do Chorvatska za šest set korun. RegioJet očekává masivní zájem

Během příštího týdne zahájí provozovatel vlakové a autobusové dopravy RegioJet prodej jízdenek do chorvatské Rijeky....

Vlakem z Prahy na Jadran. Regiojet chystá přímý spoj s Rijekou

Soukromý dopravce RegioJet chystá od 30. června přímý vlak z Prahy přes Brno do chorvatské Rijeky. Jezdit by měl...

Toulky Českým krasem: kus země za Prahou, kde najdete téměř vše

Divoká krajina kolem řeky Berounky vás nadchne. Hluboké lesy střídají rozkvetlé louky, strmé rokle a jeskyně. Vysoko na...

Ztroskotali jsme v srdci Pacifiku v zemi kokosu a kakaa, líčí čtenář

Někteří cestovatelé preferují samotu a opuštěnou přírodu, jiní si vychutnávají polehávání na pláži, další se zase rádi...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jak si stylově užít Vysoké Tatry, nejmenší velehory na světě

Nemusíte zrovna do Alp, abyste si mohli užívat luxusu a zároveň se kochat pohledy na horské velikány. Vysoké Tatry již...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

  • Další z rubriky

Na co zírá mašinfíra SPECIÁL: Projeďte si opravený Negrelliho viadukt

Seriál Dnešní speciál seriálu Na co zírá mašinfíra bude poměrně netradiční. Hlavně tím, že překonáme vzdálenost pouhé dva...

I na Moravě můžete navštívit Atény. Kroměříž okouzlí nádhernými zahradami

Ne nadarmo se malebnému městu na řece Moravě nedaleko Zlína říká hanácké Atény. Kroměříž, jejíž historie a architektura...

ZANIKLÉ TRATĚ: Mutěnku na jižní Moravě srazilo na kolena uzavření dolů

Seriál Dnešní díl Zaniklých tratí nás opět zavede na jižní Moravu. Podíváme se na lokálku, po které se vozil hlavně lignit z...

Na co zírá mašinfíra: Cyklovlakem po zapomenuté trati v srdci Českého lesa

Seriál Seriál Na co zírá mašinfíra dnes nabízí vyslovenou lahůdku. Jízdu po trati, kam se osobní soupravy podívají jen několik...

Měla jste se víc zajímat, vzkázal soud Vondráčkové ve sporu o túje

Helena Vondráčková prohrála pravomocně spor s obcí Řitka kvůli pokáceným tújím na obecním pozemku před jejím domem....

Vlakem do Chorvatska za šest set korun. RegioJet očekává masivní zájem

Během příštího týdne zahájí provozovatel vlakové a autobusové dopravy RegioJet prodej jízdenek do chorvatské Rijeky....

Když dobrota škodí. Jak zdravotníci z WHO otrávili půlku Bangladéše

Případ Bangladéš zůstává nejčernější skvrnou na nedávné minulosti Světové zdravotnické organizace. Chuť být prospěšný a...

SuperStar vyhrála Slovenka Barbora Piešová. Porotkyně Bagárová chyběla

Česko Slovenskou Superstar 2020 se stala zrzka Barbora Piešová (19), která rozplakala svým finálovým výkonem porotu i...

Česko zdražuje nejrychleji z celé EU. Mohou za to platy i slabá koruna

V polovině zemí Evropské unie kvůli koronaviru ceny služeb i zboží v obchodech klesají. Česko stojí na opačném konci –...