STROJ ČASU: před 80 lety začala jezdit nejstarší lanovka v Česku

aktualizováno 
Přesně před osmdesáti lety začala na našem území jezdit první osobní lanovka. Vedla z Janských Lázní na vrchol krkonošské Černé hory a za hodinu vyvezla až 120 lidí. Pro srovnání - dnešní osmikabinkový Černohorský express vyveze nahoru za stejný čas až 1 500 lidí. Podívejte se na proměny slavné lanovky ve Stroji času.

Vlevo původní kabinka na Černou horu z r. 1928 (snímek z Krkonošského muzea) , vpravo kabinka z r. 2008 | foto: iDNES.cz

První visutá lanová dráha v Československé republice, která vedla z Janských Lázní na Černou horu (1 299 m), byla s délkou 3 174 m jednou z nejdelších ve střední Evropě. Provoz zahájila po 15 měsících stavby 31. října roku 1928.

Jak to začalo

Stavět se začalo na pozemcích hraběte Černína z Maršova, tou dobou vlastně již bývalého šlechtice, protože zákonem z 10. prosince 1918, jímž se zrušily šlechtictví, řády a tituly, se z hraběte stal normální občan Československé republiky.

Na jaře 1927 probíhala úřední jednání o stavbě, poté bylo vydáno stavební povolení a v květnu byla schválena 51procentní akciová kapitálová účast ministerstva železnic.

Nejprve vojsko vybudovalo pomocnou provozní lanovku, s níž se dopravoval veškerý materiál; ta byla v provozu do 27. října 1928.

Souběžně se budovala i kyvadlová osobní lanovka. Na její stavbě se podílely dvě firmy: chrudimská "strojírna František Wiesner", později převedená na Transportu Chrudim, jež dodala konstrukce a strojní zařízení, a brněnská filiálka "Wayss und Freytag Frankfurt am Main". Ta měla na starost vlastní stavbu.

Lanovka na Černou horu, 1928

Původní kyvadlová lanovka od firmy František Wiesner z roku 1928 s původní kabinou. Zdroj: archiv ROMANA GRICE

Stavělo se i v minus 18 °C

Pracovalo se za každého počasí, mírný mráz nevadil. Betonování patek u podpěr se přerušovalo až za teploty minus 18 stupňů, jinak se topilo v ocelových koších, aby betonování mohlo pokračovat nepřetržitě. Práce trvaly 15 měsíců.

Částečně smontované ocelové konstrukce vyvážela vojenská lanovka do vyšších míst. Ale pod vrcholem se narazilo na překážku - půda byla rašelinná, takže patky musely být zapouštěny hlouběji.

Horní stanice sloužila pohonu lanovky a strojovně, v dolní, na janskolázeňském náměstí, bylo napínací zařízení lan.

Kabiny lanovky vyrobila firma v České Lípě, byly hliníkové s mahagonovým vnitřním obkladem. Pojaly 30 lidí a vyjížděly vždy dvě proti sobě. Trať měřila 3 174 metrů, hodinová kapacita byla 120 lidí, jízda trvala 15 minut. Byla to prvotřídní atrakce nejen v Krkonoších, lanovka byla jednou z nejdelších ve střední Evropě.

S velkou slávou lanovka zahájila provoz 31. října 1928. Než ji spustili do provozu, absolvovaly její kabiny 120 zatěžkávacích jízd. Lanovku provozovaly Československé státní dráhy. Finanční krize 30. let minulého století se dotkla i jejího provozu. Dokonce se v roce 1931 uvažovalo, že ji odstaví, ale naštěstí k tomu nedošlo.

Lanovka na Černou horu, rok 1928

Lanovka na Černou horu, kolem roku 1930
Na horním snímku lanovka v roce 1928, na dolním 1930. Zdroj: Krkonošské muzeum

Externí obrázek

Německé intermezzo

Po odstoupení Sudet Německu začala lanovku provozovat německá soukromá firma, která ji dostala do nájmu od Říšských drah. Krkonoš se válka v podstatě nedotkla, ale když Němci opouštěli naše území, zapálili dřevěnou nástavbu v dolní stanici lanovky. Po válce se opět vrátila pod správu Československých státních drah.

Nestačila náporu turistů

Stará lanovka už nestačila náporu turistů na Krkonoše, začalo se uvažovat nejen o vybudování nové, ale i o změně trasy, kudy měla vést. V 60. letech se objevily první návrhy, ale realizace trvala další dvě desetiletí.

Stavba nové dráhy s menšími, čtyřmístnými kabinkami začala v roce 1976.

Využilo se staré lanovky, kterou se dopravoval stavební  materiál, těžké části vozil vrtulník. První jízda se uskutečnila 1. března 1980, trať měřila 2 303 metrů, výškový rozdíl byl 566 metrů. Cesta přes jedenáct podpěr trvala 13 minut, jedním směrem mohlo jet 450 lidí.

V roce 1992 proběhla částečná rekonstrukce zařízení, turisté se mohli pohodlněji svézt v nových kabinách od firmy Swoboda. 

Za další čtyři roky lanovku zprivatizovala společnost MEGA PLUS, s. r. o., se sídlem v Janských Lázních.

Lanovka na Černou horu, 80. léta

Kabinková lanovka Transporta s 1. generací čtyřmístných kabinek typu LK-01 z Orličanu Choceň (1980 - 1992). Zdroj: archiv ROMANA GRICE

Lanovka na Černou horu, druhá generace kabin z 50. let

Lanovka na Černou horu, 80. léta

Lanovka na Černou horu, 1993
Na horním snímku kabinka z 50. let, na prostředním 80. léta, na dolním kabinka od firmy Swoboda. Autor dolního snímku: Roman GRIC, další snímky - Archiv R. Grice

V roce 2000 byla provedena nová elektroinstalace. Ani to však nestačilo, i když se počet přepravovaných osob zvýšil na 580 za hodinu. V té době již byly v běhu plány na novou, zcela moderní lanovku, která by uspokojila navyšující se kapacitu jak letních, tak i zimních turistů v oblasti Černé hory. Sedmnáctý duben 2006 byl posledním dnem provozu lanovky.

Nastupte si do Černohorského expressu

Nová lanovka se začala budovat v dubnu 2006, již 12. srpna téhož roku byl zahájen provoz. Jede se po stejné trati, kabinky přejíždějí přes 14 podpěr.

Do kabiny Černohorského expressu se pohodlně vejdou jak cestující, tak i kola, držáky na boku kabinky zvenčí jsou pro přepravu lyží. Při rychlosti 6 metrů za sekundu jste nahoře za 7,4 minuty. Technologii dodala  rakouská firma Doppelmayr. Kapacita je 1 500 lidí za hodinu.

V zimě lanovku využívají hlavně lyžaři a sáňkaři. Lyžařské terény jsou na jihu a jihozápadě Černé hory a sousední Světlé hory. Na svazích Skiareálu Černá hora - Janské Lázně je k dispozici 15 lyžařských vleků, zdejší sjezdovky patří k nejdelším v ČR, dosahují až tří kilometrů délky. Hlavní tratě jsou dosněžovány umělým technickým sněhem.

Pro sáňkaře je připravena 3,5kilometrová Černohorská sáňkařská cesta.

Lanovka na Černou horu, 2008

Výstavba lanovky na Černou horu, 2006

Výstavba lanovky na Černou horu, 2006
Výstavba nové lanovky, rok 2006. Zdroj: archiv MEGA PLUS, s.r.o.

Komanec viděl do budoucnosti

Původní dřevěnou horní stanici zbořili v roce 1987, ale na popud náčelníka lanovky Ing. V. Komance zůstala zachována podpěra číslo 8 původní lanovky. Komanec věděl, jaký je z ní nádherný výhled po Krkonoších, a tak zatímco ostatních osm skončilo ve šrotu, z této se stala po letech dohadů o pozemky rozhledna.

Trvalo to od roku 1983 až do 1. ledna 1998, kdy se turisté mohli z nejvyšší rozhledny Krkonoš podívat. Měří 25,7 metru a je tu i stanoviště panoramatické kamery, která každé ráno na ČT 2 ukazuje aktuální počasí. Oddali tu dokonce pět párů. Novomanželé ale musí mít štěstí na počasí, není tu výjimkou stokilometrový vítr v hodině, to je ale rozhledna zavřená a ani lanovka nejede.

Rozhledna na Černé hoře, 2008

STROJ ČASU
 

Může se hodit


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Hlavní sezona lanovky
25. 12. 2008 – 15. 3. 2009, vedlejší do 24. 12. 2008 a od 16. 3. 2009
Kolik zaplatíte
nahoru dospělí 100, děti 80, zpáteční 150/120, dolů 80/40, pes 50 Kč
Provozní doba
8:30 až 16:00, při příznivých podmínkách jede nepřetržitě, jinak po půlhodině, následně jednotlivá jízda v 17:30
Lanovky Anděl, Protěž 8:30 až 16:00
Ostatní vleky 9:00 až 16:00
Večerní lyžování na Protěži
18:00 až 21:00 od 15. 12. do 31. 3. při dobrých sněhových podmínkách
Občerstvení u horní stanice
Na lanovce nebo Černohorský kulaťák, dále např. Černohorská bouda
Pokud se nechcete vrátit lanovkou dolů, ale udělat si túru, jezdí od 31. 5. do 28. 8. z Pece, Velké Úpy, obou Maršovů Černohorský bus, doveze vás na parkoviště k lanovce.
Užitečný web
www.cerna-hora.cz

Externí obrázek

Redakce děkuje za poskytnutí historických snímků a konzultaci panu Romanu Gricovi, Krkonošskému muzeu, firmě MEGA PLUS, s. r. o. - provozovateli lanovky -  a správě KRNAP.

Autoři:

Cesta do Chorvatska 2019

Plánujete letos cestu do Chorvatska autem? Zmapovali jsme pro vás cestu přes Slovinsko i Maďarsko. Mapa a popis trasy, poplatky, ceny pohonných hmot a rizikové úseky na jednom místě.

Nejčtenější

VIDEO: Stejná trasa, kolo vs. elektrokolo. Rozdíl je v desítkách kilometrů

O kolik kilometrů více se dá najet při jednom výletu na elektrokole v porovnání...

Elektrokola lidé často využívají pro usnadnění jízdy v kopcích a horách. Skvěle přitom mohou pomáhat i na rovných...

Když si nevypnu mobil, spadne letadlo, myslí si každý pátý pasažér

Mobil v letadle

Průzkum amerického operátora AT&T ukázal, jak lidé vnímají zákaz používání telefonu v letadle. Někteří pasažéři mají o...

Stála miliardy, teď je jaderná elektrárna na Filipínách atrakcí pro turisty

Osamělý telefon na stole mě spojuje přímo s prezidentskou kanceláří. Nejsem...

Jaderná elektrárna v Bataanu měla rozsvítit filipínský ostrov Luzon. Namísto toho se z celého projektu stala miliardová...

Bojujeme i za vás, vzkazuje do Česka indián, který chrání deštný prales

Zdaleka největší hrozbou pro lidstvo je to, že úplně rezignovalo na duchovní...

Manari Ushigua je náčelníkem amazonského kmene, kterému v džungli devastované těžbou ropy hrozí vymření. Zhyne-li...

Teď už budete rozumět cedulím po celém světě. Jen na ně namíříte foťák

Takhle by v ideálním případě měl vypadat výsledek práce softwaru pro „vizuální...

Inovovanou službu Googlu ocení každý cestovatel. Okamžitý vizuální překlad je nyní chytřejší a hlavně umí přímo...

Další z rubriky

Jen pro odvážné. CNN doporučuje návštěvu kostnice v Sedlci u Kutné Hory

Kostnice v Sedlci u Kutné Hory

Americká zpravodajská stanice CNN ve své cestovatelské sekci láká k návštěvě kostnice v Sedlci u Kutné Hory. Případné...

Na co zírá mašinfíra: Městskou linkou napříč Prahou od severu k jihu

Motorová jednotka řady 845 na městské lince S49 ze stanice Praha-Hostivař do...

V dalším dílu seriálu Na co zírá mašinfíra se projedeme první a dosud jedinou městskou linkou S49 podél Vltavy z Roztok...

Na co zírá mašinfíra: Hurvínkem východními Čechami od Gočára k Rumcajsovi

Motorový vůz M 131.1228 Pardubického spolku historie železniční dopravy ve...

V oblíbeném seriálu se po čase opět vrátíme do východních Čech. Historickým motorovým vozem M131.1228 zvaným Hurvínek,...

Najdete na iDNES.cz