Opevněných feudálních sídel, která nechávali jejich mocní a zámožní majitelé budovat mezi 12. a 16. stoletím, známe celou řadu druhů: hrady s obvodovou zástavbou, s plášťovou zdí, kastelového či bergfritového typu.
Zvláštní kapitolou jsou hrady skalní, které rozličně využívají přirozeně vzniklé skalní útvary. Bývaly budovány na pískovcových skalních blocích nebo ve skalních městech a zpravidla obsahují četné, ve skále tesané světničky a jeskyně.
Udělejte si výlet na ty nejpozoruhodnější – v podzimním čase hýřícím barvami a melancholií působí zvlášť romanticky.
Domov poustevníků
Nejznámějším z českých skalních hradů je bezpochyby Sloup, tyčící se na třicetimetrové skále nad obcí Sloup v Čechách na Českolipsku. Skála, dlouhá asi sto metrů a přibližně šedesát metrů široká, byla v průběhu staletí značně přizpůsobována lidským potřebám, a tak v ní najdete i množství vzájemně propojených prostor světského i sakrálního určení. Součástí prohlídkového areálu jsou bývalé poustevny, skalní kostel, ambit, kaple i terasy z dob baroka.
Scenérie hradu Sloup je vždycky působivá, ať už z pohledu zdola, či z vrchu od Samuelovy jeskyně. Místo podněcuje lidskou fantazii, o tom není sporu.
Symbolem hradu, postaveného už ve 13. století Ronovci, pány z Lipé, po nichž ho vlastnili Berkové z Dubé, je socha poustevníka oděného do mnišského roucha na jedné z teras. Má představovat místního rodáka Samuela Görnera pohlížejícího na svůj příbytek na protějším vrchu.
Samuelova jeskyně, kde poustevník Görner v 18. století strávil sedmnáct let zcela sám, je volně přístupná, hrad Sloup můžete navštívit ještě do neděle 3. listopadu.
25. února 2017 |
Památník osobností
Dominantou Malé Skály, obce honosící se přívlastkem Perla Českého ráje, je zřícenina hradu Vranov – Pantheon. Působivá stavba na strmém útesu nad řekou Jizerou platí za vůbec nejspletitější ze skalních hradů u nás.
Představuje unikátní spojení středověké architektury a vznosného ducha evropského romantismu 19. století, kdy ho jeden z majitelů – František Zachariáš Römisch, přetvořil v památník slavných osobností tehdejší doby.
Na Vranov se dostanete pěšky z Malé Skály po červené turistické značce.
V hradním paláci tak najdete Síň tří mocnářů, věnovanou památce vítězů nad Napoleonem v bitvě u Lipska, jinde zase pomníky Jiřího z Poděbrad i Karla IV. či spoustu odkazů upomínajících na proslulé spisovatele a básníky.
Vranovský hrad, jehož součástí je i pohledný letohrádek vestavěný do pískovcového masivu, láká návštěvníky i několika tajuplnými jeskyněmi a vyhlídkou U Kříže, odkud je krásný pohled na okolí.
Na Vranově mají v listopadu otevřeno 1., 9., 10., 16. a 17., a to od 10 do 16 hodin.
Věž (jako) z pohádky
Když se řekne Vranov – Pantheon, musí se dodat: Frýdštejn. Na tento nádherný skalní hrad dojdete od Malé Skály po vycházkové Zlaté stezce Českého ráje maximálně za hodinku.
Lákadlem je majestátní hradní věž, vystavěná na nejvyšším skalisku, takže je z ní báječný výhled.
Na patnáctimetrovou dominantu bývalého strážního hradu není úplně snadné vystoupat, jelikož schodiště z nádvoří k jedinému vchodu je dost příkré, ale nedejte se odradit, námaha se vyplatí.
Povědomé to tu bude milovníkům pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci – právě ve frýdštejnské věži držela zlá čarodějnice princeznu.
Hrad Frýdštejn
Frýdštejn patří k hradům obestřeným rouškou tajemství. Není totiž zcela jasné, kdy byl postavený, ani proč byl už na konci 16. století považován za neobyvatelný.
Zachránili ho dobrovolníci z turnovského okrašlovacího spolku, kteří hrad v roce 1892 odkoupili od knížat Rohanů ze Sychrova. Na Frýdštejně už sezona skončila, návštěvníky uvítají zase až na jaře.
Zbytky zašlé slávy
Přibližně na půl cesty mezi Doksy a Českou Lípou, v čarokrásném kraji poblíž Máchova jezera, Bezdězu i unikátní soustavy Holanských rybníků, leží na vyvýšenině viditelné už z dálky pozůstatky kdysi mohutného sídla pánů z Dubé. Ze skalního hradu Jestřebí se dodnes dochovala jen asi čtvrtina jeho původní velikosti, přesto působí hrdě. Jako pustý byl uváděn už v polovině 16. století, tedy dávno předtím, než ho získali jeho poslední majitelé, rod Kouniců.
Milovníci romantiky si v Máchově kraji přijdou na své. Zřícenina Jestřebí s velkolepým Bezdězem v pozadí budiž toho důkazem.
Slávu Jestřebí zažívalo v časech národního obrození, kdy za impozantní ruinou mířili výletníci z řad umělců a výtvarníků – pobýval tu také častý poutník zdejším krajem básník a prozaik Karel Hynek Mácha.
Na místě, jež bylo ve středověku obklopené těžko prostupnými močály, dnes najdete věž zaklesnutou do skály, schodiště a z travnaté plošiny si prohlédnete poutavé okolí. Jestřebský areál byl do konce října volně přístupný, v zimě je však pro veřejnost z bezpečnostních důvodů uzavřený. Není divu, před deseti lety se část hradu zřítila, tak tady na sebe dávejte pozor…
28. dubna 2009 |
