Nejlépe zachovalou částí Frýdštejna je jeho věž s dvoumetrovou tloušťkou zdiva,...

Nejlépe zachovalou částí Frýdštejna je jeho věž s dvoumetrovou tloušťkou zdiva, jako dělanou pro věznění lepých princezen... | foto: Profimedia.cz

Majestátní a krásné. Kde hledat nejkrásnější skalní hrady v Česku

  • 15
O Česku se často píše jako o zemi hradů a zřícenin. A skutečně, jen málokterá evropská země se může pyšnit tím, že na jejím území stojí stavby jako Karlštejn, Bezděz, Kost či Landštejn. Ve srovnání s těmito monumenty stojí české skalní hrady ve stínu, byť jsou stejně malebné.

Opevněných feudálních sídel, která nechávali jejich mocní a zámožní majitelé budovat mezi 12. a 16. stoletím, známe celou řadu druhů: hrady s obvodovou zástavbou, s plášťovou zdí, kastelového či bergfritového typu.

Zvláštní kapitolou jsou hrady skalní, které rozličně využívají přirozeně vzniklé skalní útvary. Bývaly budovány na pískovcových skalních blocích nebo ve skalních městech a zpravidla obsahují četné, ve skále tesané světničky a jeskyně.

Udělejte si výlet na ty nejpozoruhodnější – v podzimním čase hýřícím barvami a melancholií působí zvlášť romanticky.

Domov poustevníků

Nejznámějším z českých skalních hradů je bezpochyby Sloup, tyčící se na třicetimetrové skále nad obcí Sloup v Čechách na Českolipsku. Skála, dlouhá asi sto metrů a přibližně šedesát metrů široká, byla v průběhu staletí značně přizpůsobována lidským potřebám, a tak v ní najdete i množství vzájemně propojených prostor světského i sakrálního určení. Součástí prohlídkového areálu jsou bývalé poustevny, skalní kostel, ambit, kaple i terasy z dob baroka.

Scenérie hradu Sloup je vždycky působivá, ať už z pohledu zdola, či z vrchu od Samuelovy jeskyně. Místo podněcuje lidskou fantazii, o tom není sporu.

Symbolem hradu, postaveného už ve 13. století Ronovci, pány z Lipé, po nichž ho vlastnili Berkové z Dubé, je socha poustevníka oděného do mnišského roucha na jedné z teras. Má představovat místního rodáka Samuela Görnera pohlížejícího na svůj příbytek na protějším vrchu.

Samuelova jeskyně, kde poustevník Görner v 18. století strávil sedmnáct let zcela sám, je volně přístupná, hrad Sloup můžete navštívit ještě do neděle 3. listopadu.

25. února 2017

Památník osobností

Dominantou Malé Skály, obce honosící se přívlastkem Perla Českého ráje, je zřícenina hradu Vranov – Pantheon. Působivá stavba na strmém útesu nad řekou Jizerou platí za vůbec nejspletitější ze skalních hradů u nás.

Představuje unikátní spojení středověké architektury a vznosného ducha evropského romantismu 19. století, kdy ho jeden z majitelů – František Zachariáš Römisch, přetvořil v památník slavných osobností tehdejší doby.

Na Vranov se dostanete pěšky z Malé Skály po červené turistické značce.

V hradním paláci tak najdete Síň tří mocnářů, věnovanou památce vítězů nad Napoleonem v bitvě u Lipska, jinde zase pomníky Jiřího z Poděbrad i Karla IV. či spoustu odkazů upomínajících na proslulé spisovatele a básníky.

Vranovský hrad, jehož součástí je i pohledný letohrádek vestavěný do pískovcového masivu, láká návštěvníky i několika tajuplnými jeskyněmi a vyhlídkou U Kříže, odkud je krásný pohled na okolí.

Na Vranově mají v listopadu otevřeno 1., 9., 10., 16. a 17., a to od 10 do 16 hodin.

Věž (jako) z pohádky

Když se řekne Vranov – Pantheon, musí se dodat: Frýdštejn. Na tento nádherný skalní hrad dojdete od Malé Skály po vycházkové Zlaté stezce Českého ráje maximálně za hodinku.

Lákadlem je majestátní hradní věž, vystavěná na nejvyšším skalisku, takže je z ní báječný výhled.

Na patnáctimetrovou dominantu bývalého strážního hradu není úplně snadné vystoupat, jelikož schodiště z nádvoří k jedinému vchodu je dost příkré, ale nedejte se odradit, námaha se vyplatí.

Povědomé to tu bude milovníkům pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci – právě ve frýdštejnské věži držela zlá čarodějnice princeznu.

Hrad Frýdštejn

Frýdštejn patří k hradům obestřeným rouškou tajemství. Není totiž zcela jasné, kdy byl postavený, ani proč byl už na konci 16. století považován za neobyvatelný.

Zachránili ho dobrovolníci z turnovského okrašlovacího spolku, kteří hrad v roce 1892 odkoupili od knížat Rohanů ze Sychrova. Na Frýdštejně už sezona skončila, návštěvníky uvítají zase až na jaře.

Zbytky zašlé slávy

Přibližně na půl cesty mezi Doksy a Českou Lípou, v čarokrásném kraji poblíž Máchova jezera, Bezdězu i unikátní soustavy Holanských rybníků, leží na vyvýšenině viditelné už z dálky pozůstatky kdysi mohutného sídla pánů z Dubé. Ze skalního hradu Jestřebí se dodnes dochovala jen asi čtvrtina jeho původní velikosti, přesto působí hrdě. Jako pustý byl uváděn už v polovině 16. století, tedy dávno předtím, než ho získali jeho poslední majitelé, rod Kouniců.

Milovníci romantiky si v Máchově kraji přijdou na své. Zřícenina Jestřebí s velkolepým Bezdězem v pozadí budiž toho důkazem.

Slávu Jestřebí zažívalo v časech národního obrození, kdy za impozantní ruinou mířili výletníci z řad umělců a výtvarníků – pobýval tu také častý poutník zdejším krajem básník a prozaik Karel Hynek Mácha.

Na místě, jež bylo ve středověku obklopené těžko prostupnými močály, dnes najdete věž zaklesnutou do skály, schodiště a z travnaté plošiny si prohlédnete poutavé okolí. Jestřebský areál byl do konce října volně přístupný, v zimě je však pro veřejnost z bezpečnostních důvodů uzavřený. Není divu, před deseti lety se část hradu zřítila, tak tady na sebe dávejte pozor…

28. dubna 2009