Vyšehradské nádraží vzniklo jako nástupce stejnojmenné železniční zastávky na přelomu let 1904 a 1905. Objednalo si ho Císařsko-královské ředitelství státních drah. Železniční budova zde stála už dříve, ale byla pouze provizorní a o její podobě se nic moc neví.
Nahradit ji měla nová, secesní budova, jejíž plány vznikly v roce 1904. Autor není znám, ale nejčastěji se uvádí Antonín Balšánek, který v Praze navrhnul například městské muzeum a podílel se i na projektu Obecního domu.
Nádraží Vyšehrad ze Svobodovy ulice, začátek 20.století.
Z knihy Album starých pohlednic/Praha, (Roman Karpaš, Zdeněk Beneš),
nakladatelství 555
Cestujícím přestalo nádraží sloužit po zhruba šedesáti letech provozu. Pak začala jeho postupná devastace. Počátkem 80.let minulého století sice České dráhy nechaly historickou budovu opravit, ale rekonstrukce nedopadla nejlépe. Respektive: dopadla úplně špatně.
Ráno přijít, večer odejít
Památkáři sice trvali na tom, aby stavbaři použili klasické materiály, ty však nebyly tehdy k dispozici. Pod fasádu vnikla voda, která napáchala značné škody.
Na počátku 21. století se už už zdálo, že železnici u Vyšehradu přece jen čeká lepší budoucnost. Společnost Nádraží se rozhodla z areálu na kolejích vybudovat multimediální centrum za desítky milionů korun.
"Hodláme vytvořit multifunkční kulturní centrum s galerií, knihkupectvím, restaurací, barem, klubem a kinosálem. Prostě místo, kam může člověk ráno přijít a v noci odejít,“ vysvětloval před pěti lety v rozhovoru pro časopis Stavební fórum Ivan Mečl, představitel společnosti Nádraží.
"Chceme také vytvořit speciální internetový portál, který by zahrnoval veškeré kulturní dění u nás i za hranicemi. Kam se dá kupříkladu zajít na výstavy či do klubu v Berlíně nebo Amsterodamu. Vše v přehledném zpracování a s možností objednávky. Jde o něco, co zde chybí, protože z toho nekoukají žádné velké peníze,“ dodal Mečl.
Pohled z vyšehradských hradeb, v centru nádraží Vyšehrad, 30.léta 20. století.
Z knihy Album starých pohlednic/Praha, (Roman Karpaš, Zdeněk Beneš),
nakladatelství 555
Komu nádraží vlastně patří aneb Kam s ním?
Jenže pak se stalo něco stěží uvěřitelného. I když společnost Nádraží už s drahami podepsala nájemní smlouvu a začala s přípravnými pracemi (stavebně-technické průzkumy, čištění kanalizace, úklid, projektová dokumentace..), do svého velkorysého projektu se pustit nemohla. Během transformace Českých drah se totiž ukázalo, že není jasné, jestli vyšehradské nádraží patří státním Českým drahám nebo státní Správě železniční dopravní cesty.
"Nejdříve musíme vyřešit, komu ten majetek vlastně patří,“ uvedlo vloni vedení Českých drah.
Společnost Nádraží nakonec podala na obě nástupnické organizace – České dráhy a Správu železniční dopravní cesty – žalobu, v níž se domáhá náhradu škod kvůli maření nájemní smlouvy.
Pohled na hrázděný domek vyšehradského nádraží, prosinec 2006.
Foto: David Votruba, iDNES
A stanice dál chátrá…
Mezitím, co se rozhodovalo o nádraží na úřadech a po soudech, železniční stanice Vyšehrad dál chátrá. Přitom v areálu jsou vzácné historické památky, kvůli nimiž ministerstvo kultury objekt vyhlásilo v roce 2001 kulturní památkou.
"Je to zajímavá stavba, mezi pražskými nádražími je unikátem,“ potvrdil v MF DNES jednatel Klubu za starou Prahu Richard Biegel.
Proti hlavní dvoupatrové budově stojí na protější straně kolejiště památkáři vysoce ceněný přízemní domek z hrázděného zdiva s bývalou čekárnou. Nástupiště je zastřešeno pouze podél hlavní budovy, dřevěnou konstrukci podpírá řada litinových sloupků.
Zchátralý interiér hrázděného domku s bývalou čekárnou, prosinec 2006
Foto: David Votruba, iDNES
Jednou z dominant nádraží byla po dlouhá destiletí socha lva z umělého kamene. Ze stejného materiálu byla i nevelká kašna a postavy vodníka a medvěda. Všechno to vypadalo jako z romantického filmu pojednávajícího o zlaté éře železnice. Jen si člověk musel odmyslet veškerou zchátralost objektů.
Sochy však před pár lety zmizely, údajně se přestěhovaly do kamenického ateliéru někde v Nuslích, kde prý kdysi v 60.letech minulého století vznikly. Nikdo ale přesně neví...
Před touto zarostlou pergolou stávala donedávna socha lva.
Foto: David Votruba
Mlhavé světlo na konci tunelu
Podle posledního vývoje událostí se nyní zdá, že vyšehradské nádraží, čerstvá stoletá stavba, by mohla přežít další roky. Majetkové poměry jsou vypořádány - je rozhodnuto, že výpravní budova patří Českým drahám a koleje patří Státní správě železniční a dopravní cesty. Znovu se hovoří o tom, že lidé by mohli chodit do "nádražní“ kavárny, restaurace, že by zde vznikl i komplex kanceláří.
Plány ale nejsou tak jednoduché. "Budeme se snažit prodeji zabránit, dokud se nástupnické organizace (ČD a SŽDC - pozn.redakce) nevypořádají se smluvními partnery, s nimiž porušili smlouvu," uvedl pro iDNES Ivan Mečl za společnosti Nádraží, která byla před několika lety tahanicí o vlastnictví nádražní budovy poškozena.
Záleží také na tom, jak rychle se podaří přesunout již zmiňovaný hrázděný domek naproti hlavní budově.
"My jsme podporovali úsilí památkářů, aby se s budovou nádraží něco dělalo. Bohužel, za celých osm let, kdy jsem byl starostou, se tento problém nevyřešil,“ povzdychl si v MF DNES bývalý Starosta čtvrtého pražského obvodu Michal Basch.
Nádraží Vyšehrad, boční pohled, prosinec 2006
Foto: David Votruba, iDNES
Už teď je ovšem jisté, že lidé se do historické budovy jako železniční pasažéři už nevrátí. Protože stanice stojí v oblouku, neodpovídá bezpečnostním normám Evropské unie. I kdyby České dráhy chtěly zastávku znovu zprovoznit, musely by ji přemístit.
"Do budoucna máme v plánu zastávku Vyšehrad přesunout směrem k Ostrčilovu náměstí,“ potvrdil ředitel odboru majetkového podnikání Českých drah Karel Tabery.
|
Redakce iDNES děkuje za poskytnuté fotografie Stanislavu Musilovi, autorovi knihy Vůně pražských nádraží (Nakladatelství Plot, 2005). Redakce rovněž děkuje za možnost zveřejnění historických snímků z knihy Album starých pohlednic/Praha, aut. Roman Karpaš a Zdeněk Beneš (nakladatelství 555 - http://www.knihy555.cz/.) |
