Po krachu posledního majitele má chatu na starosti správce konkursní podstaty. Zatím se neví, zda se boudu podaří udržet v zimní sezoně v provozu.
"Velkým zájmem okresního úřadu je, aby Luční bouda fungovala," uvedl Beneš.
Problém s vlastnickými vztahy ale není v Luční boudě jediný. Chatě totiž na konci roku končí výjimka pro vypouštění nedostatečně vyčištěné odpadní vody do Bílého Labe.
Správci Krkonošského národního už dříve parku pohrozili, že nechají chatu zavřít, pokud nebude mít novou čističku. Podle Beneše je nyní vedení parku ochotno výjimku prodloužit do léta. "Hledáme záruky, aby tam do té doby čistička stála," řekl Beneš.
|
Přečtěte si |
|
Když bouda zvládne splašky, možná přežije |
Nejasná budoucnost Luční boudy dělá starosti i členům Horské služby, kteří v ní mají své jediné stálé hřebenové stanoviště v celých Krkonoších. V nejvyšších partiích Krkonoš není podle náčelníka krkonošských záchranářů Adolfa Klepše jiná chata, která by mohla v tomto směru Luční boudu plně nahradit.
V případě zavření chaty by se navíc prodloužilo čekání lyžařů, kteří se v okolí Luční boudy zraní. Záchranáři by k nim museli vyrazit až z Pece pod Sněžkou.
|
LUČNÍ BOUDA - JAK ŠEL ČAS |
|
Největší horská bouda v Krkonoších na Bílé louce při okraji Úpské rašeliny (1400 m). Jedná se o významnou křižovatku turistických cest. Luční bouda byla založena asi v 16. století jako jednoduchý úkryt pro poutníky na Slezské cestě. V průběhu své existence bouda několikrát vyhořela, ale vždy byla obnovena a dále rozšířena. Postupem času se bouda stala významným hospodářským, obchodním, badatelským a turistickým střediskem. V říjnu 1938 při ústupu Němců před čs. vojáky bouda vyhořela, do dnešní podoby byla přestavěna v letech 1939 - 40. (zdroj: www.mopis.cz/krkonose/info/lucni_bouda.htm) |
