Na kole největším lužním lesem Česka

  8:41aktualizováno  8:41
Projeďte se na kole naším největším lužním lesem! Navštívíte přitom soutok Moravy a Dyje a nahlédnete i do Rakouska a na Slovensko. Uvidíte nádhernou přírodu bez zásahu civilizace a při troše štěstí spatříte některé z vzácných živočichů. Jediné, co potřebujete, je dobrá mapa a orientační schopnosti. Značky tady totiž nenajdete.

 

Království lužního lesa

Jeden z nejrozsáhlejších lužních lesů v Evropě se rozkládá v místě, kde se stýkají státní hranice Česka, Slovenska a Rakouska, jejichž průběh vytyčují největší moravské "veletoky" – Morava a Dyje. Jejich soutok je nejen historickým trojmezím, ale zároveň nejjižnějším místem na Moravě.

Území, sevřené v klínu mezi oběma řekami, tvoří tzv. tvrdý luh s převažujícími porosty dubu a jasanu, z nichž některé jsou staré 300 až 400 let.

Pro oblast je typická hustá síť meandrujících říčních ramen a periodicky zaplavovaných tůní. Domov a klid pro život tu nachází spousta vzácných živočichů – např. čáp černý, tesařík obrovský, orel královský, luňák červený a bobr. Přítomna je také bohatá flóra a pestrá škála dřevokazných hub, kterým se obzvláště daří na trouchnivějících kmenech.

Unikátní oblast byla v roce 1993 zapsána pod názvem Mokřady dolního toku Dyje do seznamu mezinárodní Ramsarské konvence. Nejcennější části jsou chráněny ve dvou národních přírodních rezervacích: Ranšpurk a Cahnov-soutok.

FOTKY SI PROHLÉDNĚTE ZDE

Pozvánka na lanžhotské hody



Přírodní rezervace Ranšpurk

Východiskem k dosažení soutoku Moravy a Dyje je Lanžhot – nejjižnější obec Moravy a zároveň poslední česká vlaková zastávka při cestě do Bratislavy. Lanžhot má příjemný vesnický ráz, přestože od roku 2001 se může pyšnit přídomkem "město".

Známé jsou především bohaté folklórní tradice, s nimiž se můžete seznámit v malém muzeu, které si v roce 1993 zřídili sami "Lanžhočané". Samozřejmě, že autentičtější způsob k nasátí místní lidové kultury je účast na nějaké folklórní akci přímo v terénu. Nejlepší a časově  nejbližší příležitost nabízejí tradiční krojované hody. Konají se vždy v neděli po svátku Povýšení svatého Kříže, což letos vychází na neděli 18. září.

K soutoku bez značek

Dosažení soutoku Moravy a Dyje má tak trochu objevitelský charakter. Celou výše popsanou oblastí, která je poměrně rozlehlá, totiž nevedou žádné turistické značky. Důvody jsou hned dva: jednak se tu nachází velká oplocená obora, jednak bývá velká část území pravidelně zaplavována, takže není vždy zaručen průchod. Na jaře a za vyššího vodního stavu sem proto raději nejezděte.


Louky okolo Dyje jsou hnízdištěm mnoha druhů ptáků

Absence značek tudíž vyžaduje podrobnou mapu a dobré orientační schopnosti. Za slunečného dne však k soutoku koneckonců trefíte i bez mapy: stačí jet pořád za slunkem a nejjižnější bod Moravy nakonec nemůžete minout!

Daleko od civilizace

Z Lanžhota se vydáte nejprve po staré silnici směrem na Bratislavu resp. Kúty. Asi po třech kilometrech, asi 0,5 km před hraničním přechodem (resp. dálničním mostem), odbočíte vpravo na asfaltovou lesní cestu se závorou. Vnoříte se do lesa a jedete neustále po rovině dál a dál směrem na jih.

Když narazíte na křižovatku a nevíte kudy dál, platí obvykle pravidlo, že buď rovně nebo vlevo. Pokud byste odbočili náhodou špatně, záhy poznáte, že jedete jiným směrem než doposud a snadno se vrátíte.

Asi po 12 km jízdy narazíte na protipovodňovou hráz, kde se cesta otáčí a míří zpět na sever. V tomto místě také spatříte cedulku, označující směr k soutoku. Projdete brankou v plotě obory a pokračujete pěšinou k cíli. Samotné místo soutoku je velmi hezké – stojíte na vysokém písečném břehu nad oběma řekami ve výspě českého území a v sevření dvou tichých řek, kolem šumí jen stromy a nejbližší civilizace je 16 km daleko!

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat

Rychlíkem Praha – Brno – Břeclav (trať 250) nebo Praha (resp. Ostrava) – Přerov – Břeclav (trať 270 a 330). Z Břeclavi osobákem do Lanžhota (1 zastávka).

Autem po dálnici Praha (resp. Olomouc) – Brno – Bratislava, na posledním exitu Břeclav sjet z dálnice a pokračovat buď přes Břeclav nebo Tvrdonice do Lanžhota.

Přibližný itinerář popisované trasy
Lanžhot – odbočka ze silnice (3 km) – odbočka k soutoku (15 km) – soutok moravy a Dyje (16 km) – odbočka k soutoku (17 km) – Pohansko (30 km) – Lanžhot (36 km) – Mikulčice (50 km).

Zámeček Pohansko
Otevřeno: Út - Ne od 9 do 17 hodin (duben až říjen)
Zavvřeno: pondělí
Vstupné: 20 Kč

Zpět přes Pohansko

Ke zpáteční cestě do Lanžhota zvolte trasu kopírující tok řeky Dyje. Vede sice po hrbolaté, později i panelové cestě, krajinářsky je však zajímavá. Prochází z velké části nivními loukami s typickými osamocenými stromy, na nichž s oblibou hnízdí ptáci. Mnohé z nich jistě spatříte na vlastní oči – především volavky a čápy.

Zhruba po 12 kilometrech narazíte na cyklotrasu č. 42, která vás zakrátko přivede k empírovému loveckému zámečku Pohansko. Začátkem 19. století jej nechali v empírovém slohu vystavět Lichtenštejnové, za totality byl z důvodu blízké rakouské hranice veřejnosti nepřístupný. Dnes sem chodí s oblibou na výlet obyvatelé Břeclavi.



Rekonstrukce pohanské svatyně na Pohansku

Od roku 1998 je v zámečku k vidění expozice Slovanský památník, která představuje výsledky archeologických výzkumů přilehlé velkomoravské lokality Pohansko. Na louce před zámečkem si můžete také prohlédnout rekonstrukci pohanské svatyně, slovanskou zemnici a studnu z 9. století.

Zpět do Lanžhota, odkud jste vyjeli, vás z Pohanska dovede cyklotrasa č. 43 (6 km). Blíže je to však do Břeclavi (4 km), kde se můžete osvěžit v městském koupališti.

Navštivte také Mikulčice

Pokud si popisovanou trasu prodloužíte o dalších 14 km, můžete navštívit další archeologickou lokalitu – velkomoravský areál v Mikulčicích, který je národní kulturní památkou. Z Lanžhota se do Mikulčic dostanete po pohodlné lesní cestě, která je značena zelenými turistickými značkami.

 

Velkomoravské vykopávky v Mikulčicích

Soutok Moravy (vlevo) a Dyje (vpravo). Vpředu nejjižnější výspa Moravy, na levém břehu Slovensko, na pravém Rakousko.

Nejjižnější hraniční patník České republiky na Moravě

Přírodní rezervace Ranšpurk

Louky okolo Dyje

Louky okolo Dyje jsou hnízdištěm mnoha druhů ptáků

Zámek a archeologický areál Pohansko

Rekonstrukce pohanské svatyně na Pohansku

Muzeum v Mikulčicích

Mezi Lanžhotem a Mikulčicemi

Autoři:

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Běžkaři mají skvělý rok. Podívejte se na přehled parádních tratí v Česku

Zaniklá obec Chaloupky

Letošní zima se může pochlubit nadprůměrnou sněhovou nadílkou. Záchranáři sice momentálně varují před výlety na...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

99 důvodů, proč je Česko nejlepší pro život. Znáte ten stý?

Pravčická brána

Česko je země, kde je radost žít. Redakce magazínu Víkend MF DNES sestavila devět a devadesát důvodů, proč je Česko...

V lese páchly ryby a ples tam vůbec nebyl. Kde se točila slavná Popelka

Zadní trakt zámku Moritzburg posloužil ve filmu jako hlavní příjezd na zámecký...

Je to zcela jistě nejznámější saský zámek a pozná ho snad každý Čech. Zahrál si totiž ve vánoční klasice Tři oříšky pro...

Český výletník: Jak mě Vincek Priessnitz naučil léčit a být trpělivý

Sanatorium Priessnitz je dnes nejvýznamnější stavbou a jakýmsi logem Lázní...

Když zazní jméno Priessnitz, člověk si představí cosi tajemně německého a chladného. Vincenz Priessnitz však založil...

Najdete na iDNES.cz