Přestože nejsme přímo v horách, je terén přece jen trochu kopcovitý. Auta na okreskách skoro nepotkáme a tam, kde je provoz větší, je okruh veden po cyklostezkách. Můžete se kochat pohledy na Alpy nad vámi a na blankytné jezero pod vámi.
Jezero Grabensee je ze všech tří nejmenší, nejméně osídlené a trochu divoké. Je přece jen lehce stranou, ale bez něj by zkrátka v trojici něco chybělo.
Voda je život
Voda přitahuje život. Důkazem je i historické osídlení a civilizace, která se usadila u jezera Mattsee ve stejnojmenném sídle. Klášterní kostel sv. Michala je raně gotická stavba z konce 13. století. Byl ovšem postaven na místě, kde stával kostel už ve století osmém, a je tak v podstatě stejně starý jako dóm v Salzburgu.
To, že je voda přirozené centrum civilizace, dokazuje i menší skanzen jen pár metrů od kostela, který je volně přístupný veřejnosti. Dřevěné domy, které jsou na ochranu proti povodním a záplavám postaveny na kůlech zatlučených do země, jsou připomínkou bavorského osídlení. Od dnešního Bavorska jsme totiž vzdáleni jen několik kilometrů.
Nábřeží v Mattsee má přímořský charakter: promenáda, lavičky, mola, lodičky, plachetnice, klidná hladina. Krásný pohled na městečko a jezero samotné je na jeho protější straně. Přímo naproti promenádě přes jezero, které samozřejmě musíte obkroužit na kole, to vše vidíte z opačné perspektivy z vyhlídkového místa, kde vaše vyprahlá ústa může uspokojit samoobslužná budka s drobným občerstvením. Vyprahlé duše zase obejme samoobslužný kostel. Je volně přístupný veřejnosti, a pokud je zamčený, klíč mají na přilehlém statku. Zajímavostí kostela je mimo jiné skládací oltář.
Papírový dům
V Mattsee navštívíme ještě jeden dům, kde mají skládací i to, co byste normálně nečekali. Třeba skládací lampu z papíru. Umělci si většinou na nějakých papírech moc nezakládají, ovšem ti místní, jako jedni z mála v Rakousku, naopak na papírech založili celé své umění. Tato dílna patří do spolku místních umělců, kteří se živí uměním rukou. Provozuje ji manželský pár, v němž má každý trochu jinou specializaci.
On skládá z papíru, co vás napadne. Jeho dominantou jsou ovšem právě papírová skládací stínítka lamp, které se ve vánku lehce pohybují a mihotají světlem. Pokud se vám přestane jeden tvar líbit, jednoduchým pohybem jej můžete dokonce změnit a lampu přeskládat. Manžel umí z papíru vyrobit ovšem třeba i židli.
Ona zase dokáže do ručně vyráběného papíru zalisovat téměř cokoliv: okrasné byliny, různé druhy rostlin a květů, ale třeba i zeleninu nebo ovoce. Vzniká tak zajímavě zdobený papír k nejrůznějším slavnostním příležitostem nebo zkrátka jen na okrasu. Jsou to opravdu poměrně nezvyklá umělecká díla.
Auta na cyklostezce
Tvrdil jsem sice, že v jezerním království Salzburger Seenland na cyklostezce auta téměř nepotkáte, ale nebyla to tak úplně pravda. V Mattsee se totiž nachází Muzeum Ferdinanda Porscheho. Je to muzeum nikoliv značky, ale celoživotní práce a života samotného slavného konstruktéra, jehož vnuk v Mattsee žije. Najdete tam tedy různé značky vozů, a dokonce i různé druhy dopravních prostředků, na nichž se Porsche podílel, včetně například letadel nebo traktorů, jimž je věnováno celé jedno patro krásných, milých, barevných strojů s pestrou historií.
Návštěva muzea je opravdu téměř celodenní záležitostí. Najdete tu téměř vše, od krásných starých kousků počátku 20. století, přes spolupráci s automobilkou Daimler-Benz nebo Volkswagen, jedno z prvních závodních aut s aerodynamickými tvary z roku 1910, až po v podstatě první hybrid, tedy kombinaci benzinového motoru a elektromotoru. Nezůstane u estetické krásy, často jsou u exponátů vysvětlovány principy jejich fungování, takže můžete jít do hloubky technických podrobností tak, jak jste jen sami schopni. Pravděpodobně oceníte i audio průvodce v češtině.
Audio je vůbec důležitým aspektem výstavy. Exponáty po zmáčknutí tlačítka burácí jako na silnici, i když pochopitelně jen z reproduktoru. Většina aut je ovšem takzvaně „na značkách“, což znamená, že jsou pojízdná a schopná jet, a to občas také dělají. Kolem třiceti aut je vám k dispozici i s řidičem, protože takové veterány vám jen tak někdo nepůjčí. Mohou vás vzít na cestu do těch starých dobrých dob začátků automobilismu.
Klidný výlet na kole v Rakousku. Zkuste si Velký korutanský jezerní okruh |
Uprostřed vší té krásy po hříchu zapomenete na své bicykly a budete chtít sednout za volant a pořádně sešlápnout pedál. Ani to ovšem není problém. Pro opravdové milovníky rychlých kol, tedy rychlejších, než jsou ta naše, jsou tu 3D simulátory. Můžete zvolit buď simulátor traktoru, což je jistě také nevšední zážitek, nebo simulátor závodního vozu, kde můžete závodit i mezi sebou. Ovšem největším lákadlem bude zřejmě 4D simulátor formule 1.
Čertovy stopy a dělové koule
Ale zpátky na čerstvý vzduch. Jezera jsou v tak těsném sousedství, že občas ani nevíte, kterou vodní hladinu právě vidíte. Když se vyhoupnete nad jezero Obertrumer See na jeho západní straně, ukáže se vám v celé své kráse, včetně bonusu v podobě alpských panoramat. Právě na této straně naleznete chráněnou oblast zvanou Teufelsgraben, čili něco jako čertova strouha.
Na místním vodopádu jsou totiž dodnes k vidění čertovy stopy a na celou oblast se váže hned několik tajuplných historek. Podle jedné legendy se do jezírka uprostřed malého vodopádu chodily koupat ženy, které nemohly mít děti. Prý to zaručeně fungovalo a do roka většinou otěhotněly.
Hned vedle vodopádu je poměrně nevšední technická památka – mlýn na výrobu kamenných koulí. Vlastně mě nikdy nenapadlo, jak se taková kamenná dělová koule vyráběla. Tento vodní mlýn vám to názorně předvede. Vězte, že než se z otesané kamenné kostky vyrobí hladká koule, zabere to celé dva dny. Zato jde všechno v podstatě samo. Koule se díky systému převodů tak dlouho vzájemně třou, až jsou z nich zkrátka koule. Ať už jsou to velké dělové koule, menší koule na vyvažování lodí nebo ty úplně malinké na hraní dětem. Celý systém je pochopitelně o něco složitější, ale v tom aby se čert vyznal.
Bez vody není pivo
Dostáváme se konečně k městečku, které nese jméno největšího ze tří jezer, Obertrum. Jeho dominantou je pivovar Trumer, který by bez vody zkrátka nebyl, jak vám potvrdí každý sládek.
Pivovar Trumer byl založen roku 1601 a vlastní jej po celou dobu soukromý majitel jménem Josef Sigl. Pochopitelně to není stále ten samý člověk, dnešní Josef Sigl je už osmou generací mužů tohoto jména. Místní pivo je evidentně v dobrých rukou. Majitel a celé vedení jsou veselí chlapíci a je vidět, že svou práci milují.
Vaří tam pivo tradičním způsobem. Podobně jako u nás nebo třeba v Bavorsku, které je za humny. Pokud by vás zajímalo víc, nabízí pivovar i exkurze, které si můžete objednat na jeho stránkách. Součástí prohlídky je pochopitelně i degustace, ale při speciálních příležitostech tu v Obertrum teče pivo i v kašně před pivovarem. Vy si ovšem můžete speciální příležitost vytvořit každý den a dát si po všem tom ježdění kolem vody pivo třeba pod kaštany na zahrádce přilehlé restaurace.
Může se hoditV oblasti Salzburger Seenland najdete celkem 19 tras o délce zhruba 600 km. Půjčit kolo nebo elektrokolo se dá na několika místech, například v turistických informačních centrech v Seehamu, Obertrumu a Seekirchen am Wallersee. Podél tras najdete 20 dobíjecích stanic na elektrokola. Interaktivní cyklomapu najdete zde. |