Eurovelo 13 měří celkem 10 400 kilometrů a prochází dvaceti zeměmi Evropy. My se dnes zaměříme jen na její část na samém začátku rakouského území, tedy z pohledu České republiky – totiž na sever Burgenlandu.
Meruňkový ráj
Přímo z oken Bratislavského sídliště Petržalka jste mohli i za hlubokého socialismu pouhým okem pozorovat krvežíznivé imperialistické nepřátele, jak se připravují na zotročení pracujícího lidu naší socialistické vlasti pěstováním meruněk.
Hranice Rakouska a tehdy Československé federativní republiky dne 5. září 1990 na katastru obce Kittsee
Hranice s Rakouskem má totiž slovenská metropole hned za humny, a jakmile ji překročíte, ocitnete se v meruňkovém ráji. V Kittsee, kde naše cesta začíná, roste na pětatřicet tisíc stromů! Projít se sadem a dát si čerstvou meruňku ze země odpálí ohňostroj chutí.
Z meruněk tu dělají úplně všechno, co si dokážete představit. Ochutnat to můžete například během slavností na letní scéně zámku v Kittsee, kde vedle divadelní produkce nabízí pochopitelně i místní produkty. Stopička meruňkového šnapsu vás rozehřeje a pak už si můžete ono slunce, které meruňky po celý rok sbírají na stromech, užít sami. Na kolech.
U Sisi na chatě
Na energii jedné štamprle meruňkovice dojedeme až zhruba pětatřicet kilometrů na jih. Své brány nám otevře zámek Halbturn, který dříve patřil Sisi, jak jí tehdejší obyvatelé monarchie s oblibou říkali. Tedy Alžbětě Bavorské. Manželka Františka Josefa I. byla rakouská císařovna a mimo jiné i česká královna. O jejím neobyčejném životě by se dala napsat divadelní hra. A také napsána byla, a rovnou muzikál – Elisabeth. Můžete jej vidět mimo jiné třeba v Divadle J. K. Tyla v Plzni.
Zámek Halbturn dříve patřil Sisi, jak jí tehdejší obyvatelé monarchie s oblibou říkali.
My jsme na zámku Halbturn viděli výstavu šatů právě rakouské císařovny, ale to vy bohužel už nestihnete. Na zámku není žádná stálá historická expozice, zato každoročně se měnící tématická výstava. Po garderóbě Sisi to v roce 2023 budou Habsburské děti.
Halbturn sloužil jako lovecký zámeček a také strategické místo na cestě z Vídně do Budapešti a císařovna jej dostala darem od svého manžela. Můžete se procházet v zámeckých zahradách a přemýšlet, co byste dali své ženě k narozeninám vy. Mohli byste ji vzít třeba na cyklovýlet do Rakouska.
Most svobody
Jednu z těch temnějších stránek stezky železné opony připomíná Brücke von Andau. Poměrně nenápadný most je častým vizuálním symbolem událostí na maďarsko-rakouské hranici. Na první pohled nevypadá, že by mohl vyprávět tolik z pohnuté historie. Nicméně v roce 1956 právě tudy prchali Maďaři do svobodné země. Dokud to šlo. Dokud okolo nepostavili plot a střílny.
Brücke von Andau
Historie místa sice není veselá, nicméně přírodě na historii nezáleží. Nacházíme se totiž nejen na hranici států, ale také na hranici národního parku Neusiedler See. Divoká příroda je jedním z velkých témat Stezky železné opony. Žije si vlastním životem v místech, kam desítky let nevkročila lidská noha. Ani my tam na našich bicyklech vlastně nevkročíme, ale přitom jsme uvnitř.
Rakouské moře
Ústředním prvkem, který okolní krajinu utváří, je pochopitelně Neziderské jezero (Neusiedler See). Unikátní stepní jezero je největší vodní plochou v Rakousku. Takové rakouské moře. Mimochodem opravdu vzniklo postupným vysycháním původního moře, takže na přilehlých menších vyschlých plochách ještě občas můžete vidět krystalky soli. Neziderské jezero je třicet šest kilometrů dlouhé, takže na něm lze pozorovat i zemské zakřivení jako na moři. To znamená, že z jednoho konce na druhý zkrátka nedohlédnete.
Cyklostezka u Neziderského jezera
Na kole tam ovšem pohodlně dojedete. Na rovném profilu je jediným kopcem občasný vítr, který tady ve stepi umí být nepříjemný. Jezero se jako by chrání téměř okolo celého svého okraje silným pruhem rákosového porostu, ale tam, kde se hladina otevře, nabídne vám všechny své jedinečnosti. Ať už je to jen krásný pohled nebo téměř všechny vodní sporty včetně oblíbeného kajtingu.
Zdravý tuk
Ve výběhu nedaleko cyklostezky můžete tu a tam zahlédnout speciální druh prasat zvaný Mangalice. V nedalekém buschenshanku Rudolf Klein budete moct ochutnat produkty, které se z nich vyrábí.
Na kole do nedávné historie. Poučte se na Stezce Železné opony v Rakousku |
Zajímavé je to, že mají málo masa a hodně tuku. Ovšem je to tuk s takzvaně „dobrým“ cholesterolem. Vyrábí se z něj špek nebo speciální sádlo „lado.“ Obyčejná prasata jdou běžně na porážku ve třech měsících, tyto mangalice jsou až dvouleté a celoročně chované venku. A to je pak doslova zdravé sádlo!
Kolo pro každého!
Vyprahlé pole je zalité sluncem, má duše je zalitá blahem a mé tělo je zalité endorfiny. Z nirvány mě vytrhne vesnička, která se najednou vynoří z přírody. Není to obec jako každá jiná, je postavená na zelené louce a vlastně se z té přírody ani nevynoří, spíš se v ní schovává.
Jednou z nepřeberných možností, kam v Burgenlandu složit hlavu, je unikátní komplex Vila Vita. Čítá na sto dvacet sedm domů a až sedm set lůžek. Před třiceti lety začali vizionářští manželé na místě již existujícího resortu budovat úplně nový koncept ubytování. Vila Vita může být zcela obsazena, přesto v ní není plno. Nevidíte tu davy lidí, stejně jako v opravdové vesnici. Resort je klidný a všechno je spojeno s přírodou.
To potvrzuje i fakt, že každý dočasný obyvatel této unikátní obce si může půjčit kolo. Který starosta by si to nepřál? Skutečně tady mají tolik bicyklů co lůžek, takže vyjde opravdu kolo pro každého, včetně dětských kol a e-biků. Za rovinatým terénem a klidnými ulicemi se sem prý dokonce přijíždí děti učit jezdit na kole.
Važme si svobody!
Naše dnešní Cyklotoulky jsme zakončili v Mörbisch. Možná ho znáte jako místo jednoho z největších operetních a muzikálových festivalů v Evropě. Za léto jej navštíví na dvě stě tisíc lidí v hledišti a až tři sta umělců se pohybuje na prknech, která znamenají svět.
Městečko Mörbisch am See na břehu Neziderského jezera
Pomník u St. Margarethen in Burgenland
Nedaleko od dějiště festivalu je ovšem místo, které se stalo skutečným jevištěm světových dějin. U St. Margarethen in Burgenland se v roce 1989 několik desítek východoněmeckých občanů, kteří kempovali v Maďarsku, rozhodlo bez povolení přejít hranice do Rakouska. Vše záviselo na rozhodnutí jednoho důstojníka, který přestože mohl, a podle zavedených pravidel měl vydat rozkaz k zadržení za každou cenu, zachoval chladnou hlavu, čisté srdce, rozkaz nevydal a zabránil tak krveprolití. Zhruba stovka východních Němců tak železnou oponu překročila a tento incident byl jedním ze spouštěčů událostí, které vedly k jejímu definitivnímu pádu.
Jízda po Eurovelo 13 vám samozřejmě jako každá cyklistika vyčistí hlavu, ale na Stezce železné opony se nelze nezamyslet nad tím, že už nám tu ostnaté dráty neproráží duši. Važme si svobody!
