Znovuobjevování Krušných hor. Na kole krásnou krajinou bez lidí

Kdo tu nikdy nebyl, těžko tomu až do poslední chvíle uvěří, ale Klíny v Krušných horách jsou nádhernou horskou vesničkou. Cesta sem vede přes průmyslový Litvínov, což může návštěvníka trošku vyděsit, ale buďte si jistí, že vzájemná podobnost obou míst je sobě vzdálená stejně jako noc a den.

Kontrast mezi industriálním podhůřím a malebnými horami snad není jinde v Čechách větší. Dnešní cyklotoulky nás sice nezavedou do lázní, přesto navštívíme lokalitu, ve které můžete své zdraví otužovat v zimě i v létě, v době, kdy na zemi leží metrové závěje i ve 30stupňových vedrech.

Zdraví se tu neposiluje léčivými prameny či zázračnými rašelinami a slatinami, léčí se zde pohybem, klidem, pohodičkou, čerstvým vzduchem a krásnou přírodou.

Trumfů jako v mariáši

V Klínech najdete krásné, cenově dostupné a pohodlné ubytování v rodinném lyžařském areálu, který své služby nabízí celoročně. Lanovka sloužící v zimě lyžařům pomáhá v létě překonávat výškový rozdíl cyklistům - sjezdařům, pro které jsou na sjezdovkách připravené singltreky v délce cca 3, 5 kilometru.

I tohle možná najdete i jinde a tak ještě přihodím: stojí tu krásná sportovní hala s lezeckými stěnami, takže i za nepřízně počasí můžete zůstat ,,stále na horách“, je tu lesní posilovna, útulné wellness centrum, ale tím pravým a nepřebitelným trumfem jsou Krušné hory. Hory, které mají historicky možná trošku pokřivenou pověst, ale vězte, že nic není pravdě víc vzdáleno než tvrzení, že Krušné hory jsou zničené kyselými dešti a emisemi.

Jediné, co zůstává z minulosti pravdou, je to, že tu zdaleka není tolik turistů jako na Šumavě či v Krkonoších. Ale to je vlastně další pozitivum. Krajina, která bývala dříve celkem hustě obydlena, je dnes sice liduprázdnější, ale cesty, zajímavé osudy a pohnutá historie zůstaly. Takže hurá do sedel, je co objevovat.

Fláje

Z Klínů vyjeďte směrem k přehradě Fláje, asi nejkrásnějšímu místu dnešního výletu. Vodní nádrž Fláje (jediná pilířová přehrada v České republice) má hned tři funkce. Slouží jako elektrárna, zásobárna pitné vody pro Mosteckou pánev a ochrana před povodněmi.

Byla dokončena v roce 1963 a díky své unikátní konstrukci je zařazena mezi kulturní památky České republiky. Při pohledu z hráze směrem na vodní plochu není vidět jediné stavení, jediné město, jediný stožár, prostě žádná stopa po činnosti člověka. A to po celém horizontu.

Přehrada leží ve výšce 740 metrů, tedy opticky jen pár desítek metrů pod vrcholy zdejších hor. Listnaté i jehličnaté stromy střídají obrovské louky, v přehradě je úplně černá voda, zřejmě musí být strašně hluboká, každopádně v kombinaci s modrou oblohou a barevnými lesy je to prostě krása.

Flájská přehrada připomíná opravdovou divočinu.

Flájský potok

Pokračujte do Českého Jiřetína, který se rozkládá asi deset minut na kole od přehrady. Táhne se podél potoka v délce možná dva kilometry a jeho domky, ať už opravené, nově postavené, či příjemně zanedbané, jsou roztroušené po přilehlých strmých loukách podobně jako v Klínech.

Není bez zajímavosti, že dřevěný kostel svatého Jana Křtitele, stál původně v dnes již zatopené obci Fláje. Ale to je na Mostecku asi takový zvyk – stěhovat kostely.

Česko vítězí

Český Jiřetín je navíc hraničním městem, a tak toho využijeme a pokračujeme směrem do Saska. Samozřejmě se nabízí obě země porovnávat, takže tady jsou mé postřehy.

Vesničky na německé straně jsou určitě upravenější, ale není v nich zdaleka tolik restaurací jako u nás. Po pár kilometrech narazíme i na přehradu, velikostí se podobá Flájím, ale chybí jí česká divokost a takový ten dobrodružný odér.

Vesničky na Saské straně Krušných hor vypadají opravdu malebně.

Na polích je žluto stejně jako v Čechách, buď už i pole v Sasku patří nějaké firmě z holdingu, anebo se pěstování řepky vyplácí prostě všude. Cesty jsou stejně upravené, ale v Sasku vedou víc do kopce.

Musím říct, že ze srovnání mi vychází lépe Česko, ale možná to je jen subjektivní pocit. Třeba to budete vnímat úplně jinak. Na výlet doporučuji klidně víkend nebo celý týden, je tu určitě co objevovat. Více informací najdete na www.kliny.cz.

Zajímavosti z dnešního výletu

Fláje: Vodní nádrž Fláje byla uvedena do provozu v roce 1960, její plocha je 153 ha. Je součástí rozlehlé Flájské obory, která je v prázdninových měsících přístupná i cyklistům. Možná proto, že patří k tomu nejhezčímu, co v Krušných horách vzniklo dílem lidských rukou, je zařazena mezi Kulturní památky ČR. Nedaleko přehrady lze spatřit i zbytky starých Flájí. Blízko břehu přehrady je dodnes zachovaná kamenná podezdívka kostela sv. Jana Křtitele, přemístěného v 60. letech minulého století do Českého Jiřetína. Přes hráz a kolem nádrže vede silnice

Krušné hory: V minulosti neprávem opomíjené a těžce zkoušené hory si konečně získávají své zasloužené místo mezi ostatními horskými masivy. Svým návštěvníkům mají rozhodně co nabídnout a oproti jiným horám mají jednu velkou výhodu - potkáte tu nesrovnatelně méně turistů. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Dlouhé roky osidlování a celkem pohnutá historie navíc zanechaly v místní krajině své nesmazatelné stopy, které se můžou stát lákavými cíli zajímavých výletů. Mimochodem víte, jaký je nejvyšší vrchol Krušných hor? Dnes je tu skvělé lyžařské, ale i cyklistické středisko. Odpověď najdete na www.cyklotoulky.cz

Český Jiřetín: Obec založená roku 1592 v místě původní osady dřevorubců. Vesnice se může pochlubit mimořádnou technickou památkou, kterou je umělý plavební kanál z roku 1535, který vede po úbočí hor nad Flájskou přehradou k hranicím se Saskem.

Přestěhovaný kostel: Kostel svatého Jana Křtitele je dřevěný kostel stojící v dolní části obce Český Jiřetín v okrese Most. Spolu s Děkanským kostelem v Mostě je dalším přesunutým kostelem na Mostecku. Jedná se o jedinou kompletně ze dřeva postavenou sakrální stavbu v Krušných horách. Původně se nacházel v obci Fláje. Byl postaven ve 2. polovině 17. století (udává se 1667–1670) místo původního evangelického kostelíka. Jedná se o jednolodní stavbu s trojbokým presbytářem a věžičkou na střeše.

Krušnohorská magistrála: Pro ty, kdo by chtěli poznat lépe Krušné hory, je tu krušnohorská magistrála, která prochází krásnou přírodou přes celé Rudohoří v délce 242 km. Celou dobu vede po silnicích, takže je vhodná nejen pro pěší, ale zejména pro cykloturistiku. Kromě malebné přírody vám magistrála představí i řadu technických zajímavostí a známé i méně prozkoumané horské obce a městečka s muzei a místními památkami.