Tři sta kilometrů moderních sjezdovek v okolních horách zvaných Espace Killy (Killyho prostor) ostře kontrastuje s tradičními vesničkami dole v údolí.
Val d´Isére je totiž shluk pěti starých horských osad, který se během staletí změnil v město s kostelem, šesti kaplemi, 30 hotely, 1.660 stálými obyvateli a 15.057 lůžky pro návštěvníky.
"Díky tradiční zástavbě tady výrazně převažují hotely nad apartmánovými rezidencemi, což je ve Francii výjimka," vysvětluje průvodkyně české cestovní kanceláře Skol Eva Procházková. "První hotel Parisien začal ve Val d´Isére fungovat už v roce 1900, dnes jich tu stojí několik desítek."
Její slova doplňuje tisková mluvčí zdejšího střediska Astrid Zatovich: "Jezdí sem trochu bohatí lidé, kteří si chtějí užít hlavně lyžování, ale také společenského života." Podle jejích slov sem jezdí Evropané především za lyžařským vyžitím, kdežto zpoza zámoří se hrnou Američané a Japonci, aby se lyžovat teprve naučili. Proto návštěvník najde na každém rohu půjčovnu lyží, prodejnu sportovního vybavení a lyžařskou školu.
|
KOLIK CO STOJÍ |
Spojení s Tignes
Lyžaři si mohou koupit permanentku jen na údolí Val d´Isére, ale skoro nikdo to nedělá. Jen o pár stovek korun dražší je totiž jízdné na oblast Espace Killy spojující Tignes a Val dIsére. Ta obsahuje 300 kilometrů sjezdovek, 2 podzemní tunelové lanovky, 97 lanovek a vleků.
Jestli chcete vyzobnout to nejlepší z místního lyžování, sjeďte si závodní svahy pro obří slalomy a sjezdy. Ženy jezdí po červených sjezdovkách Orange a OK do osady Daille. Muži po černé Face z vrcholu Bellevarde přímo do centra Val d´Isére.
Angličtina není problém
Ve Val d´Isére je nejvíce Britů, za nimi následují Skandinávci, Němci a Rakušané, lyžaři z Beneluxu, Španělé a Američané. Neztrácejí se tu ani Poláci, Rusové a Češi. "Nejlepší hosté jsou Japonci," říká tisková mluvčí střediska Astrid Zatovich. "Jsou bohatí, disciplinovaní a nedělají sebemenší problémy." Navíc jsou vděčnými klienty zdejších lyžařských škol, protože mnozí z nich vidí sníh poprvé a mnohdy i naposled v životě.
"Ještě před dvěma lety cizinci nejvíce chodili do anglických a irských barů, letos se karta obrátila a do módy přišly podniky v tradičním francouzském stylu," míní zdejší lyžařský instruktor Phillipe Calvin.
| VELKÁ JMÉNA Ve Val d´Isére se setkáte především se čtyřmi jmény. Jsou po nich pojmenované obchody, restaurace, hotely i celé oblasti. Kdo se za nimi skrývá? Henri Oreiller (lyžař) - zlatá medaile na olympijských hrách 1948 Marielle a Christine Goitschel (lyžařky) - zlatá a stříbrná medaile na olympijských hrách 1964 Jean-Claude Killy (lyžař) – tři zlaté medaile na olympijských hrách 1968 Mathieu Bozzetto (snowboardista) – dvojnásobný vítěz světového poháru 1999 a 2000 |
Lovci hvězd
Centrum zdejší smetánky je nedaleko kostela pod vrcholem Solaise a před honosným hotelem Grande Paradise. To místo poznáte jednoduše – neustále tu postává několik fotografů s mohutnými profesionálními fotoaparáty a teleobjektivy. Občas někoho na přání vyfotí a večer si může klient zajít pro hotový snímek do některého z nedalekých obchodů s obrazy a fotografiemi.
"Objednávají si to většinou Britové a Rusové," říká jeden z fotografů. Asi čtyřicetiletý elegán jižního typu v drahém kožíšku prozrazuje jen křestní jméno Robert. Není divu, protože odhaluje i druhý zdroj svých příjmů: "Všichni tady čekáme na nějakou star. Jen co se objeví, cvaknu ji a prodám do celostátních novin." A co její soukromí? "To není můj problém – jsem papparazzi!"
|
Může se hodit TRADIĆNÍ SAVOJSKÁ KUCHYNĚ V nejvyšších horských vsích jsou tradiční pochoutkou buřtíky z mletého masa zvané diots. Uvnitř najdete vepřové, hovězí, ale také zelí, čekanku a koření z místních bylin. Oblíbeným denním jídlem jsou brambory tartiflette prokládané cibulí a zapékané v sýru a smetaně. Známé jsou fondue, které se podávají jako hrnec s vřícím sýrem, pod kterým hoří lihový kahan a do kterého si hosté namáčejí kostky bílého chleba. Ty se nabodávají na speciální dlouhé vidličky. Komu kostka upadne do hrnce, platí láhev vína. Z nedalekého Švýcarska pocházejí raclette. Servírování vyžaduje trochu zkušeností, protože se jedná o půl kola sýra, které ze strany ohřívá elektrická spirála. Jen co sýr změkne (ani dříve, aby se dal jíst, a ani později, aby se nepřipálil), odklopí se od spirály, a dřevěnou špachtlí se vrstva roztaveného sýra seškrábne na talíř. Raclette se zajídají bagetou, tmavým chlebem a vařenými brambory. Nejen jídlem, ale i pitím živ je člověk. Pomineme-li pramenitou vodu, můžeme ochutnat i místní alkohol. Specialitou je kir podávaný jako aperitiv, což je borůvkový sirup zalitý bílým vínem. Kir royal se zalévá šampaňským. Jako digestiv se pije horká směs kávy, pomerančové kůry, místních kořalek a cukru zvaná grol. Zvláštní je na něm především způsob servírování. Na pokličce dřevěné přibližně litrové baňky je vidět útvar nápadně připomínající kravské vemeno. Z jednoho otvoru se saje nápoj a všechny ostatní je proto nutné ucpat prsty. Nezkušený konzument se při tom obvykle pobryndá. |
|
CO SE BUDE KONAT |
 Val d´Isére - prameniště řeky Isére pod sedlem Iseran |
 Val d´Isére - oblast Chatelard |
 Val d´Isére od skal Dome |
 Vesnické záhumenky ve Val d´Isére |
 Val d´Isére - restaurace Casserole |
 Val d´Isére - nad Daille |
 Instruktor ve Val d´Isére |
 Val d´Isére - sjezdovka Face |
 Val d´Isére - sjezdovka Face2 |
 Kostel ve Val d´Isére |
 Val d´Isére - Daile |
 Val d´Isére - tradiční styl jízdy |
 Val d´Isére - moderní styl jízdy |
