Najdeme tu špičkové svahy i ledovcové lyžování a na zdejší sjezdovce se také každoročně roztáčejí kola největšího lyžařského podniku, světového poháru v lyžování.
Vyřádíte se tu na 144 km sjezdovek a ti zkušenější mohou vyzkoušet některý ze snowparků nebo na svazích Gaislachkoglu otestovat skvělé terény pro lyžování v hlubokém sněhu. Užijí si tu i běžkaři, neboť celé údolí nabízí zhruba 130 km běžkařských tratí, z toho přímo v Söldenu osmikilometrový okruh. Vysokohorské tratě leží v nedalekém Ventu a běžkovat můžete i v noci na osvětlené trati v Hochgurglu.
Na sjezdovkách se tu dostanete opravdu vysoko, můžete například vyzkoušet tzv. "BIG 3 rallye", 50 km dlouhý okruh mezi třemi vzájemně propojenými třítisícovými vrcholky Gaislachkogl (3 058 m), Tiefenbachkogl (3 309 m) a Schwarze Schneid (3 340 m) se dá zvládnout za 4-5 hodin. Tento výlet na lyžích vám učaruje jak lyžařsky, tak svými panoramaty, která si můžete vychutnat z vyhlídkových plošin odvážně postavených vysoko nad údolím.
V Söldenu to žije!
Městečko Sölden leží téměř na konci Öetztalského údolí, po odbočení z dálnice se údolí začíná svírat a posledních 35 km patří k nejscenéričtějším silnicím v Rakousku. Cestou nejprve míjíme nástupní lanovku na menší, zajímavé lyžařské středisko Hochoetz a poté známý hotel Aquadome, který nabízí nejenom špičkové ubytování, ale můžete tady navštívit termální lázně, i když tu nejste ubytováni.
Tip na dovolenouVybírejte z pestré nabídky lyžařských zájezdů v Rakousku na dovolena.iDNES.cz. |
Po půlhodině cesty údolím konečně přijíždíme do Söldenu. Na první dojem jsme zklamáni – naše očekávání asi bylo opravdu příliš vysoké. Centrum tvoří rušná ulice se spoustou obchodů, restaurací a moderních budov hotelů. Kdo je zvyklý na typické alpské domy, pohodu a klídek, měl by možná jet jinam. Na druhou stranu to tady máme všude blízko a koneckonců přijeli jsme přece lyžovat.
Krátká procházka nás zavede k perfektně vybavenému informačnímu středisku, ve stejné budově potom leží koupaliště a wellness centrum Freizeit Arena. Některé hotely nabízejí pro ubytované vstup zdarma, takže nemusíte utrácet za drahé wellness hotely. Večer se ulicemi rozduní rytmy diskoték a apres ski barů, restaurace jsou plné a na několika místech jsme dokonce viděli fronty u vchodu na místo u stolu.
Pohled na údolí Rettenbach se skvělými freeridovými terény. V dálce na konci údolí ledovec Rettenbach
Silnice Gletscherstrasse vede do výšky 2 800 m a je jednou z nejvyších silnic v Alpách.
Velká trojka
Ráno vyrážíme na lyže. Musíme se rozhodnout pro jednu ze dvou přibližovacích lanovek. Nakonec vyjíždíme na Gaislachkogl. Tahle varianta je pomalejší pro nástup na ledovec, jinak je v podstatě jedno, kterou lanovkou ze Söldenu vyjedete, důležitější spíše je, kam to máte z hotelu blíž. Třetí možností je cesta autem nebo skibusem po Gletscherstrasse, což ocení hlavně lyžaři spěchající na ledovec.
Lyžařský areál Sölden by se dal zhruba rozdělit na tři podoblasti. Tou první a nejbližší jsou východní svahy Gaislachkoglu, což je nejblíž a lyžovat tu budete přímo nad Söldenem. Druhým areálem jsou sjezdovky v okolí Giggijochu a konečně třetí lokalita jsou ledovce Tiefenbach a Rettenbach.
Velká trojka - tři vrcholy přes 3 000 m můžete objet za jeden den - 50 km se dá zvládnout za 4-5 hodin.
Skvělý freeride a nakloněná ranvej
My začínáme na Gaislachkoglu – zdejší červená č. 1 je hlavně po ránu skvělá. Výhledy i lyžování jsou parádní, u vrcholové stanice můžete navštívit vyhlídkovou plošinu nebo se vyfotit u "rámečků" rozesetých podél svahu. Kdo má rád hodně prostoru, toho nadchne široká trať č. 4 vedoucí paralelně s trojsedačkovou lanovkou. Přirovnat tuto trať k dálnici nestačí, je to spíš ranvej, jak je široká a dokonale rovná.
Tady také najdeme jedny z nejlepších freeridových terénů v Alpách, kterými jsou severozápadní svahy pod Gaislachkoglem, spadající do údolí Rettenbachu. Napojíte se na ně nejlépe v horní části červené č. 1.
Na odpolední svačinu se vydáváme hodně stranou a hledáme Gaislachalm. Tato příjemná restaurace leží opravdu na samém okraji střediska, a můžete tu tak najít trochu klidu na jejich prosluněné terase. Sjezd odtud do Söldenu vede po osvětlené sáňkařské dráze (modrá č. 8).
Vyhlídka na Gaislachkoglu (3 058m)
Eldorádo pro hravé lyžaře
Další den se vydáváme do oblasti Giggijochu, kam nás vyváží menší kabinka. Giggijoch můžeme doporučit začátečníkům, protože modré sjezdovky nad horní stanicí kabiny jsou přehledné, ale většinou plné lidí. Z červených tratí se nám líbila široká a přehledná sjezdovka č. 11.
Rodiče s dětmi tu uvítají malý dětský snowpark, i když dlužno podotknout, že je jediný v celé oblasti (vyjma tréninkových plácků školiček v údolí) – zkrátka Sölden není nejvhodnější místo pro úplně nejmenší lyžaře.
Co však tento kout vynahradí hravým lyžařům, je snowpark s několika skokánky, boulový svah (černý) a také měřený slalom. Právě na slalomu jsme se "zasekli" a nemohli od něj odtrhnout naše děti – automat vám odpočítá start, projedete skutečnou bránou, jakou znáte z televize, a následuje aplaus z reproduktorů v podobě cinkotu kravských zvonců. Výsledek si můžete stáhnout z internetu a každý den tu na stránkách také visí žebříček nejlepších jezdců.
Na startu měřeného slalomu
"Rámečky" pro rodinné fotografie. Zde pohled na Rettenbach a černou č. 31, kde se zahajuje světový pohár.
O kousek výš nad Giggijochem jsme našli i skvělou černou sjezdovku č. 25 na 3 018 m vysoký vrchol Schwarzkogl, kde i v sobotu bylo skoro prázdno. Ze Schawrzkoglu se lze spustit volným terénem, stačí sjet do nedalekého sedýlka pod Rotkogl. Pokud budete pokračovat od dolní stanice čtyřsedačky č. 25, propracujete se dvěma dalšími lanovkami pod ledovec Rettenbach.
Sjezd zpět do údolí můžete absolvovat po černé č. 14 a následně červené č. 21 – devítikilometrový místy úzký sjezd sjezd míjí Hochsölden, má převýšení 1 400 m a končí u živého apres ski baru přímo v Söldenu.
To nejvyšší na konec
Součástí střediska jdou dva ledovce, jsou to zároveň i dvě ze tří nejvyšších míst "velké trojky" – Tiefenbachkogl (3 250 m) a Schwarze Schneide (3 340 m). Objektivně řečeno, svahy na ledovcích jsou mírnější než v jiných částce Söldenu, výjimkou jsou 2 červené tratě 36 a 37 na ledovci Tiefenbach (zejména červená č. 36 na vede jakýmsi kaňonem a nabízí hravé ježdění) a pak samozřejmě nejznámější sjezdovka, černá č. 31, kde každoročně startuje světový pohár.
Pokud pojedete na ledovec lanovkami, počítejte s tím, že nebudete sami a ráno se u nástupu přibližovacích lanovek č. 51 a 53 tvoří fronty.
Ledovec Tiefenbach nabízí většinou mírné modré sjezdovky a kvalitní sníh.
Pohled do Öetztalského údolí od mezistanice na Gaislachkogl
Oba ledovce propojuje 169 metrů dlouhý vysněžený tunel, který vede v nadmořské výšce 3 240 m z jednoho ledovce na druhý. V jarních měsících na ledovcích najdeme nejkvalitnější sníh a za hezkého počasí nejlepší výhledy. Kdo chce vystoupat na nejvyšší bod střediska, 3 340 m vysoký Schwarze Schneid, bude muset zout lyže a jít asi 20 minut pěšky. Sjezd odtud do Söldenu je 15 km dlouhý s převýšením skoro 2 000 m.
Rozhodně se zastavte na Tiefenbachkoglu, kde ti odvážní mohou dojít až na konec visuté lávky, klenoucí se nad údolím. Odtud uvidíte i druhou nejvyšší horu Rakouska, 3 772 m vysokou Wildspitze a nedaleký Pitztalský ledovec. Uvidíme, zda se v budoucnu zrealizují plány na propojení obou středisek, zatím byl projekt kvůli ochraně přírody zastaven.
Může se hoditDoprava Trasa autem z Prahy přes Rozvadov, Mnichov, Innsbruck do Soldenu měří 630 km a ujedete ji za 6 hodin. Variantou je jet přes Fernpass, kudy ujedete jen 575 km za přibližně stejnou dobu; ušetříte tak za rakouskou dálniční známku, ale zdrží vás průjezd Mnichovem. Ubytování Údolí nabízí širokou nabídku ubytování všech kategorií. Ubytování můžete vyhledat a zarezervovat na oficiálních stránkách střediska http://www.soelden.com Skipasy Celodenní skipas stojí 48 eur (děti 36 eur, do 8 let zdarma v doprovodu rodičů), pětidenní 216 eur (děti 162 eur). Existuje i společný pas pro Sölden - Obergurgl/Hochgurgl (příplatek je 10 eur). Užitečné weby www.soelden.com – kompletní informace o lyžařském středisku. |
