Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak se Češi učili před 120 lety jezdit na lyžích. Unikátní snímky

Žádné přezkáče, kovové hrany na lyžích nebo superlehké hůlky přesně do rukou. "Prkna", na nichž první čeští lyžaři před více než 100 lety sjížděli krkonošské svahy, by si dnes na vrcholku kopce většina turistů bála připevnit na nohy, ukazuje náš další díl seriálu Stroj času.
Lyžování si ve svých počátcích brzy získávalo oblibu u stále většího počtu...

Lyžování si ve svých počátcích brzy získávalo oblibu u stále většího počtu lidí. Toto je výprava z března 1898. | foto: Krkonošské muzeum

I když jsou Krkonoše považovány za Mekku českého lyžování, úplně první lyže se v českých zemích objevily v Praze. V roce 1887 se polární badatel Fridtjof Nansen připravoval na cestu na lyžích napříč Grónskem. A právě jeho výprava vyvolala v Evropě první a nikdy neskončenou vlnu zájmu o lyžařský sport.

Nejinak tomu bylo v zemích Koruny české. První lyže přivezl z Norska v roce 1887 pražský průmyslník Josef Rössler Ořovský a vyrážel na nich na první pokusné jízdy ve Stromovce a v okolí Prahy.

"Masový rozvoj českého lyžování ale nastává až v Krkonoších," připomíná se oprávněně v Krkonošském muzeu v Jilemnici, kde je lyžování věnována stálá expozice s názvem Bílou stopou.

Hrabě Harrach průkopníkem

Zajímavostí je, že v Krkonoších, kde po staletí žili vedle sebe Češi a Němci, se lyžování do značné míry vyvíjelo národnostně odděleně. V západní, převážně české oblasti hor, se objevily první lyže především zásluhou hraběte Jana Harracha, jedné z nejvýznamnějších postav krkonošské historie,

"V zimě roku 1892 a 1893 nechává správa jilemnického panství zhotovit lyže pro své zaměstnance podle vzorů dovezených z Vídně a Thenebergu v Dolních Rakousech," uvádí se na zmiňované výstavě v Jilemnici.

V tu dobu ale už nejspíš na lyžích jezdili první němečtí obyvatelé Krkonoš. Měli sice několikaletý náskok, avšak brzy se rozdíly přinejmenším vyrovnaly. Největší zásluhu na tom, že se lyžování prosadilo jako masová zábava, turistika a zároveň sport, má dolnoštěpánský řídící učitel Jan Buchar, velký propagátor lyžování.

Jedni z prvních lyžařů v Krkonoších. Snímek z roku 1896

Ačkoli se první "české" lyže objevily v Praze, Krkonoše se mohou pochlubit také jedním historickým prvenstvím. V zimní sezoně na přelomu let 1894 a 1895 vzniklo v Jilemnici první samostatné české lyžařské sdružení s názvem "Český krkonošský spolek Ski".

Na tuto událost pak o devět let později navázala další významná událost. V roce 1903 založily spolky Český Ski klub Praha, Český krkonošský spolek Ski v Jilemnici a Český Ski klub Vysoké nad Jizerou nejstarší lyžařský svaz na světě. Jmenoval se Svaz lyžařů v království Českém a vychází z něj i dnešní Svaz lyžařů ČR.

Lyžemi proti germanizaci

Ačkoli už od počátku se kromě sjezdu využívaly lyže také na běh a skok, tvarově byly prakticky všechny stejné a na všechny disciplíny se používal jeden typ. Jedinou změnou bylo, že se kromě jedné nebo podvojné hole začaly více prosazovat dvě hole.

Hrnčířské boudy okolo roku 1900

Přelom 19. a 20. století ve Špindlerově Mlýně

Lyže se zpočátku ani nemazaly, pokud nepočítáme konzervaci proti vlhkosti. Podkluzování lyží se bránilo například připevněním tuleních pásů na skluznici.

Před První světovou válkou se čeští (a krkonošští) lyžaři natolik zdokonalili v jízdě na svých "prkénkách", že začali v různých závodech konkurovat nejvyspělejším lyžařským zemím. Mezi špičku patřil i nejznámější krkonošský lyžař Bohumil Hanč. Jeho poslední závod v březnu 1913 ale skončil tragicky.

Kromě sportovního lyžování se rozvíjela i lyžařská turistika. Tehdy se nastartoval trend, který funguje do současnosti: do Krkonoš mířili především nadšenci z Prahy.

Dětští učedníci na přelomu 19. a 20. století

"Výlety lyžařů, zejména pražských, konané ve spolupráci s lyžařskými kluby v Jilemnici a ve Vysokém nad Jizerou, byly nejvýznamnější složkou české turistiky v jejích počátcích. Podporovaly české obyvatelstvo Krkonoš nejen ekonomicky, ale v národnostně neobyčejně zjitřeném ovzduší do jisté míry i proti germanizačním tlakům," připomíná se v Krkonošském muzeu.

Dopředu šla i technika. Zdokonalovala se například vázání. A dokonce se objevily pokusy vytvořit zcela nový "krkonošský" typ lyží, bohužel ale skončily neúspěšně.

První lyžáky i turistické mapy

Další rozvoj lyžování nastal až po skončení války. Zatímco v roce 1921 má lyžařský svaz jen něco přes dva tisíce členů, v roce 1030 to už je 17,5 tisíce členů.

A na vzestupu je i závodní lyžování. Kromě tradičních běžeckých disciplín se prosazuje také sjezd a slalom, vznikají i zcela nové obory jako například štafety nebo motoskijöring.

Obrovských vývojem prochází i skok. Poprvé se skákalo už v roce 1896 na Božím Daru v Krušných horách, a to ze střechy zavátého domu. Postupně se ale začaly stavět skokanské můstky a ty nejvýznamnější vznikly právě v Krkonoších.

Už v počátcích lyžování se oblíbenou disciplínou stal skok.

V meziválečném období vznikl v polovině 30. let největší skokanský můstek u Dívčích lávek, dostal název Masarykův a jistý japonský přeborník na něm skočil na tehdejší dobu vynikajících 81 metrů.

V těchto letech už neplatí, že by se jeden typ lyží používal na vícero disciplín. Z kvalitního dřeva se začaly vyrábět i speciální lyže na sjezd nebo skok.

"Už v roce 1926 si C. Černý, zaměstnanec slavné pražské firmy V. J. Rott, nechal patentovat umělé hrany. Ve třicátých letech k nám pronikly ze zahraničí první kovové skluznice," připomíná výstava o krkonošském lyžování v Jilemnici.

Zdokonalovaly se i hůlky a začaly se šít speciální lyžařské oděvy pro muže i ženy. V obchodech se poprvé objevily větrovky, které jsou populární do současnosti. A lyžaři si mohli pořídit i speciální boty, takzvané "lyžáky".

Takto si užíval jízdu lyžař v zimě 1930

Války vždycky znamenaly obrovský útlum lyžování, i tak se ale našel čas na závody. Snímek z roku 1940

Rostoucí obliba lyžování se odrazila i ve zdokonalování turistického zázemí. Rozšiřovala se síť značených cest, k dostání byly zimní mapy a průvodce, zlepšila se doprava do Krkonoš, vyrůstaly a modernizovaly se chaty a boudy, zlepšovaly se i další služby. Vznikla také horská záchranná služba.

Češi byli úspěšní i na sportovním poli a patřili k nejlepším závodníkům ve střední Evropě. Nejvýznamnějším závodem alpského lyžování mimo Alpy se pak mezi válkami stal Májový závod v Krkonoších. Vznikl v roce 1928, ale věhlasu se těšil až od roku 1935. Mezi jeho účastníky se objevovali i mistři světa nebo olympijští vítězové.

Desítky kilometrů sjezdovek

Další rozvoj zastavila Druhá světová válka, ale už na konci 40. let se v Krkonoších znovu objevili lyžaři. Právě po válce začala lyžařská střediska získávat současnou podobu. Stavěly se lanovky a vleky, budovaly penziony, hotely a restaurace, vznikaly nové sjezdovky i běžecké tratě.

Například ve Svatém Petru, který je součástí pravděpodobně nejvýznamnějšího českého lyžařského areálu ve Špindlerově Mlýně, postavil Svaz lyžařů první lanovou dráhu už v roce 1947. Další lanovky v současném Skiareálu vznikly v 70. a 80. letech.

Krkonoše, Špindlerův mlýn, krásné počasí a samozřejmě lyžaři. Snímek ze 60. let

Další mohutný rozvoj nastal počátkem 90. let, kdy už je takřka nezbytnou součástí lyžařských středisek umělé zasněžování nebo nasazení nejmodernější techniky na úpravu tratí a sjezdovek.

V současnosti je v Krkonoších zhruba dvacet lyžařských středisek, které nabízejí desítky kilometrů sjezdovek a stovky kilometrů běžeckých tratí.

Zajímavosti o lyžování

Z historie lyží:
První lyže nejspíš vznikly už ve starší době kamenné, tedy asi 10 tisíc let před naším letopočtem. Poprvé se objevily v oblasti střední a severní Asie, například v Číně. Odtud se rozšířily do severního Ruska, severní Evropy a Skandinávie.

Předchůdkyněmi lyží v Krkonoších byly sněžnice. Jako dopravní prostředek se používaly také saně – rohačky. Až do 1. světové války sloužily jako hlavní turistická atrakce.
Zdroj: KRNAP

Krkonošská střediska:
V Krkonoších je 22 lyžařských středisek.
Nabízejí zhruba 166 km sjezdovek.
Provozují 24 lanovek a 165 vleků.
Přepravní kapacita je 150 520 lidí za hodinu.
Zdroj: lyzarska-strediska.cz

Historická výstava:
Součástí Krkonošského muzea v Jilemnici je stálá výstava o historii lyžování "Bílou stopou". Výstava zachycuje vývoj lyžování v Krkonoších od počátků na konci 19. století do roku 1938 a je zasazena do mezinárodního kontextu.

Součástí expozice jsou původní lyže, medaile, fotografie, dobové oblečení nebo mohutné selské saně. Na výstavě se promítá dobový sedmiminutový němý film z roku 1926 o lyžařských závodech v Jilemnici.
Zdroj: KRNAP

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  11.6 21:20

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Cesta do Chorvatska 2024: Rakousko zavedlo jednodenní známku, Maďaři také

6. června 2024

Nejoblíbenější prázdninová destinace s teplým mořem? Pro turisty z Česka už desetiletí chorvatský...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Obézní žena žádá sedadlo v letadle navíc, teď chce delší pásy v autech

9. června 2024

Influencerka Jaelynn Chaney, na internetu známá jako Jae Bae, často bojuje za práva nadměrně...

KVÍZ: Kolik se dá ujet na elektrokole za den? A kdy se musí motor vypnout?

30. května 2024,  aktualizováno  7.6 10:34

Elektrokola už dávno nejsou podivným vynálezem pro důchodce. Prodeje neustále rostou a možná se...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Mrtvá těla v klecích pod stromem. Bali skrývá hřbitov, kam vás pustí jen mafie

8. června 2024

Na indonéský ostrov Bali míří ročně miliony turistů. Ačkoliv by se mohlo zdát, že všechna místa už...

Kraj tiché samoty. Vydejte se do údolí, kterých v Čechách není mnoho

13. června 2024

Dlouhé zakleslé meandry, příkré lesnaté stráně, hradní zříceniny i osamělé kostely. Údolí Berounky...

Vychutnejte si méně známé stránky Dachsteinu. V ledu, s ginem či na lodi

13. června 2024

Dachstein či Hallstatt jsou populární a snadno dostupné položky na seznamu světového dědictví...

OBRAZEM: Zbytečné a kruté atrakce se zvířaty na dovolené nepodporujte

12. června 2024  13:28

Kde jinde než na dovolené bychom měli obdivovat zvířata z jiných kontinentů? Jen pozor, z té touhy...

Úcta k přírodě a vesmírným cyklům mě hodně baví, říká Taťána Kuchařová

12. června 2024

Premium Když mluví o cestování, vášeň a zápal z ní doslova čiší. S Taťánou Kuchařovou jsme si povídaly...

Nová Miss Alabama je morbidně obézní. Vítězka váží 150 kilo, lidé se bouří

Vítězkou v soutěži National American Miss je Sara Millikenová. Třiadvacetiletá žena byla zvolena královnou krásy i...

RECENZE: To už není film, ale úkaz. Čistá nula pro Lásku na zakázku

Premium Svým způsobem je to dvojitý zázrak. Spočívá jednak v daru natočit film tak skrznaskrz špatný, jakým je Láska na...

Koupil byt i s nájemníkem a zdražil o sedm tisíc. Chce výnos 4,5 procenta

Seriál Našel jsem si nájemní byt, ve kterém bydlím několik měsíců. Platím 17 tisíc korun za nájem a k tomu měsíční poplatky za...

V paneláku vyřízli kus stropu a propojili dva byty. Vznikl mezonet

Všechno je jednou poprvé, někdy to však bývá hodně náročné. Jako třeba vyjmout jeden podlahový panel a propojit...

Čekám na transplantaci, ale dám přednost mladým, říká herec Zdeněk Žák

Herec Zdeněk Žák (71) si nikdy moc nepřipouštěl své zdravotní problémy. Nemoci přecházel a k doktoru se nehnal, až...