Neděle 9. srpna 2020, svátek má Roman
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 9. srpna 2020 Roman

Dárek od Stalina zbouráme. Ikonický mrakodrap ve Varšavě bojuje o přežití

aktualizováno 
I když jeho historii zdobí řada superlativů, po léta druhá nejvyšší stavba Evropy dnes nemá na růžích ustláno. Přestože samotná stavba napodobující styl newyorských mrakodrapů je jedním ze symbolů Varšavy, je docela možné, že do konce tohoto roku bude její osud zpečetěn.

Kolem Paláce kultury už vyrostlo několik mrakodrapů, ale zatím jsou všechny nižší. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Návštěva Paláce kultury a vědy, který je s 231 metry stále nejvyšší stavbou Polska a jednou z nejvyšších budov Evropy, patří ve Varšavě k povinnostem i pro ty, kteří se jinak historií či architekturou moc nezabývají. Velkolepá stavba totiž nabízí celou řadu unikátních zážitků.

Atmosféra monstrózních sálů či mramorových schodišť vrací návštěvníky do éry studené války a dokonale dokumentuje velikášství Stalinovy éry.

Fotogalerie

Z vyhlídky umístěné ve 30. patře ve výšce 114 metrů je fantastický výhled na celou Varšavu (základní vstupné činí zhruba 120 korun, od jara do podzimu je v pátek a v sobotu vyhlídka otevřena až do půlnoci).

Silný hlas premiéra

Přestože se památkářům podařilo před deseti lety získat pro Palác kultury a vědy titul národní památky, čímž měla být „navždy“ zajištěna jeho ochrana, dnes je všechno jinak.

Ikonická, ovšem zdaleka ne milovaná stavba, má v současné době velmi vlivné nepřátele. Stalinský palác nemá v oblibě nejen současný ministr kultury, ale především premiér země Mateusz Morawiecki, u něhož se v Polsku obvyklá nelibost k paláci přetavila v otevřenou nenávist.

Vzdělaný historik a ekonom dokonce prohlásil, že by byl rád, aby tento relikt komunistické totality navždy zmizel z povrchu země a že o jeho odstranění sní už dlouhých čtyřicet let. Za takové situace nebude zase tak složité památkovou ochranu Paláci kultury odejmout a nařídit jeho demolici. A stále častěji se mluví o tom, že by k tomu mohlo či mělo dojít už letos – při příležitosti 100. výročí Polské republiky.

Zbourat a postavit

Jak je možné, že stavba, která by sama o sobě byla ozdobou mnoha evropských měst a jejíž podoba připomíná newyorské mrakodrapy inspirované stylem art deco, nemá v Polsku na růžích ustláno? Důvod je jednoduchý.

Po dlouhou dobu druhé nejvyšší stavbě Evropy hrozí likvidace.

Po dlouhou dobu druhé nejvyšší stavbě Evropy hrozí likvidace.

Na nedostatek prostoru si v Paláci kultury a vědy nikdo nemůže stěžovat.

Na dostatek prostoru si v Paláci kultury a vědy nikdo nemůže stěžovat.

Monstrózní budova je jedním z hlavních symbolů komunistické totality. Oficiálně sice šlo o Dar národů Sovětského svazu (tedy dar Stalina) novému, komunistickému Polsku, ovšem tento dar Polsko nemohlo odmítnout.

Šlo totiž o demonstraci moci, a to jak směrem k Západu (ukázka, že podobné stavby nevznikají pouze v Rusku, ale také v nově zabraných zemích), tak k samotným Polákům. Palác kultury a vědy totiž vznikl v centru města, které Stalin deset let předtím nechal záměrně srovnat se zemí (nikoliv vlastní armádou, ale nacisty).

A protože vztahy Polska a Ruska jsou dlouhodobě pod bodem mrazu, není divu, že Palác kultury a vědy nemá většina Poláků vůbec v lásce. Byť z čistě estetického pohledu poměrně dobře ladí s novými mrakodrapy a vytváří velmi zajímavé panorama dynamicky se rozvíjejícího města.

Polsko bude nejvyšší

Palác kultury a vědy byl po desetiletí druhou nejvyšší stavbou Evropy – hned po o dva roky starší a o pár metrů vyšší věži Lomonosovovy univerzity v Moskvě. Jeho rozměry jsou skutečně úctyhodné. Čtyřicet dva pater vysoká budova skrývá 3 288 místností, z nichž většina slouží jako kanceláře, ale v budově fungují také čtyři divadla, dvě muzea, koncertní hala pro tři tisíce lidí (dokonce zde v roce 1967 vystoupila kapela The Rolling Stones) či velký plavecký bazén.

V Paláci je také spousta sálů a salónků, které sloužily komunistickým vládcům.

V Paláci je také spousta sálů a salónků, které sloužily komunistickým vládcům.

Kazetový strop byl inspirován renesancí.

Kazetový strop byl inspirován renesancí.

Palác kultury a vědy je dosud nejvyšší stavbou Polska a celé střední Evropy a přestože v centru Varšavy vyrostlo v posledních letech několik nových mrakodrapů, všechny zůstaly o kousek menší.

To se však brzy změní, neboť ve Varšavě se staví nový mrakodrap Varso, jehož výška by měla být 310 metrů, čímž bude nejvyšší stavbou v celé Evropské Unii – jeho dostavba je plánovaná na rok 2020. Vyhlídka z nového mrakodrapu bude umístěná ve výšce 230 metrů.

Mrakodrapům věří Moskva

Mimořádně zajímavé je současné rozmístění nejvyšších staveb v Evropě. Většina zemí je totiž značně konzervativní a výškové stavby tu nejsou příliš v oblibě – snad s výjimkou Frankfurtu a Londýna.

Nicméně z deseti nejvyšších budov v Evropě jich šest najdete v Moskvě a další tři pak nově v Istanbulu (všechny dokončené v loňském roce). Do desítky nejvyšších mrakodrapů se vklínil pouze londýnský Střep.

A ještě připomeňme, že prvním skutečným mrakodrapem v Evropě byla již zmíněná budova Lomonosovovy univerzity (Moskevská státní univerzita), dokončená v roce 1953.

Palác kultury a vědy

Palác byl vybudován podle vzoru stalinských výškových budov v Moskvě, ale architekt Lev Rudněv nacházel inspiraci i jinde, například v Spasské věži v Kremlu. Kromě sovětských vlivů však chtěl také použít i styl polský, a před návrhem budovy tedy navštívil mnohá významná města v zemi. Nakonec vzniklo pět projektů, ze kterých Poláci vybrali jeden a ten byl nakonec realizován. Na budování 231 m (42 pater) vysokého paláce pracovalo od 2. května 1952 do 22. července 1955 kolem tří a půl tisíc sovětských dělníků, 16 z nich na stavbě zahynulo.

Ještě před dokončením budovy a dva dny po smrti Stalina dne 7. března 1953 rozhodla Státní rada a Rada ministrů PRL o názvu stavby Palác kultury a vědy Josifa Stalina (polsky Pałac Kultury i Nauki imienia Józefa Stalina). Rovněž bylo rozhodnuto, že památník Stalina bude umístěn před samotný palác. Soutěž na památník byla sice vypsána, ale žádný z projektů nesplnil očekávání zadavatelů.

Z vyhlídkového patra často páchali lidé skokem sebevraždu, první takový incident se objevil již roku 1956, proto musely být do výhledů nainstalovány bezpečnostní mříže.

Zdroj: wikipedia.org

  • Nejčtenější

KVÍZ: Znáte zeměpis? Vylosovali jsme výherce průvodců po zahraničí

Zeměpis vás baví. Soutěžního kvízu o kvalitního průvodce po zahraničí podle vlastního výběru se zúčastnilo téměř 4 300...

Ostrov Kos: Pokud máte odvahu jet za hranice, je to dovolená snů

Asi jen málokdo ještě před několika týdny pomyslel na to, že letošní dovolenou stráví u moře. Život je ale změna,...

ZANIKLÉ TRATĚ: Propad rudného dolu pohltil dráhu z Opavy

Seriál Dnešní Zaniklé tratě nás zavedou do Slezska. Vydáme se na trať, po které se vozilo textilní zboží, ale hlavně břidlice...

Do daleka z vysoka. Kde hledat skvělé stezky v oblacích a korunách stromů

Jak léta běží, začínají i letitá přísloví ztrácet původní smysl, či dostávat jiný. Vezměte si třeba tohle: Nemá cenu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pivní hlídka: Na pivním tácku Luční boudy se páří jelen s laní

Jsou malé pivovary podivných zoologických jmen jako „Žabák“ nebo „Bobr“. Jiné experimentují s kávovým či puškvorcovým...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Skvělé koupání i krásné památky. Severní Spiš ale není pro každého

Vysoké Tatry, Slovenský ráj a Pieniny. Tři národní parky, které reprezentují výkladní skříň slovenské přírody. Všechny...

Je to realita, nebo jen fantazie? Dubrovník poznal tiché ulice bez davů

Pandemie koronaviru rozdělila Chorvatsko na turisticky dosažitelný sever a zapomenutý jih. A jindy davy obléhaný...

Dodávkou po Panamericaně. Skalní jehly Patagonie obdivuje právem celý svět

Seriál Znají ho všichni, pro něž je krajina bez kopců nudná jako detektivka bez vraždy. El Chaltén je malé město ležící na...

Zlatá vlaková horečka. Být strojvedoucím v Kanadě je spíše za odměnu

Premium Rekordně dlouhé vlaky, nejžádanější světová projížďka panenskou přírodou i památník zlaté horečky. V Kanadě má...

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...