Návštěva Paláce kultury a vědy, který je s 231 metry stále nejvyšší stavbou Polska a jednou z nejvyšších budov Evropy, patří ve Varšavě k povinnostem i pro ty, kteří se jinak historií či architekturou moc nezabývají. Velkolepá stavba totiž nabízí celou řadu unikátních zážitků.
Atmosféra monstrózních sálů či mramorových schodišť vrací návštěvníky do éry studené války a dokonale dokumentuje velikášství Stalinovy éry.
Fotogalerie |
Z vyhlídky umístěné ve 30. patře ve výšce 114 metrů je fantastický výhled na celou Varšavu (základní vstupné činí zhruba 120 korun, od jara do podzimu je v pátek a v sobotu vyhlídka otevřena až do půlnoci).
Silný hlas premiéra
Přestože se památkářům podařilo před deseti lety získat pro Palác kultury a vědy titul národní památky, čímž měla být „navždy“ zajištěna jeho ochrana, dnes je všechno jinak.
Ikonická, ovšem zdaleka ne milovaná stavba, má v současné době velmi vlivné nepřátele. Stalinský palác nemá v oblibě nejen současný ministr kultury, ale především premiér země Mateusz Morawiecki, u něhož se v Polsku obvyklá nelibost k paláci přetavila v otevřenou nenávist.
Vzdělaný historik a ekonom dokonce prohlásil, že by byl rád, aby tento relikt komunistické totality navždy zmizel z povrchu země a že o jeho odstranění sní už dlouhých čtyřicet let. Za takové situace nebude zase tak složité památkovou ochranu Paláci kultury odejmout a nařídit jeho demolici. A stále častěji se mluví o tom, že by k tomu mohlo či mělo dojít už letos – při příležitosti 100. výročí Polské republiky.
Zbourat a postavit
Jak je možné, že stavba, která by sama o sobě byla ozdobou mnoha evropských měst a jejíž podoba připomíná newyorské mrakodrapy inspirované stylem art deco, nemá v Polsku na růžích ustláno? Důvod je jednoduchý.
Po dlouhou dobu druhé nejvyšší stavbě Evropy hrozí likvidace.
Na dostatek prostoru si v Paláci kultury a vědy nikdo nemůže stěžovat.
Monstrózní budova je jedním z hlavních symbolů komunistické totality. Oficiálně sice šlo o Dar národů Sovětského svazu (tedy dar Stalina) novému, komunistickému Polsku, ovšem tento dar Polsko nemohlo odmítnout.
Šlo totiž o demonstraci moci, a to jak směrem k Západu (ukázka, že podobné stavby nevznikají pouze v Rusku, ale také v nově zabraných zemích), tak k samotným Polákům. Palác kultury a vědy totiž vznikl v centru města, které Stalin deset let předtím nechal záměrně srovnat se zemí (nikoliv vlastní armádou, ale nacisty).
A protože vztahy Polska a Ruska jsou dlouhodobě pod bodem mrazu, není divu, že Palác kultury a vědy nemá většina Poláků vůbec v lásce. Byť z čistě estetického pohledu poměrně dobře ladí s novými mrakodrapy a vytváří velmi zajímavé panorama dynamicky se rozvíjejícího města.
Polsko bude nejvyšší
Palác kultury a vědy byl po desetiletí druhou nejvyšší stavbou Evropy – hned po o dva roky starší a o pár metrů vyšší věži Lomonosovovy univerzity v Moskvě. Jeho rozměry jsou skutečně úctyhodné. Čtyřicet dva pater vysoká budova skrývá 3 288 místností, z nichž většina slouží jako kanceláře, ale v budově fungují také čtyři divadla, dvě muzea, koncertní hala pro tři tisíce lidí (dokonce zde v roce 1967 vystoupila kapela The Rolling Stones) či velký plavecký bazén.
V Paláci je také spousta sálů a salónků, které sloužily komunistickým vládcům.
Kazetový strop byl inspirován renesancí.
Palác kultury a vědy je dosud nejvyšší stavbou Polska a celé střední Evropy a přestože v centru Varšavy vyrostlo v posledních letech několik nových mrakodrapů, všechny zůstaly o kousek menší.
To se však brzy změní, neboť ve Varšavě se staví nový mrakodrap Varso, jehož výška by měla být 310 metrů, čímž bude nejvyšší stavbou v celé Evropské Unii – jeho dostavba je plánovaná na rok 2020. Vyhlídka z nového mrakodrapu bude umístěná ve výšce 230 metrů.
Mrakodrapům věří Moskva
Mimořádně zajímavé je současné rozmístění nejvyšších staveb v Evropě. Většina zemí je totiž značně konzervativní a výškové stavby tu nejsou příliš v oblibě – snad s výjimkou Frankfurtu a Londýna.
Nicméně z deseti nejvyšších budov v Evropě jich šest najdete v Moskvě a další tři pak nově v Istanbulu (všechny dokončené v loňském roce). Do desítky nejvyšších mrakodrapů se vklínil pouze londýnský Střep.
A ještě připomeňme, že prvním skutečným mrakodrapem v Evropě byla již zmíněná budova Lomonosovovy univerzity (Moskevská státní univerzita), dokončená v roce 1953.
Palác kultury a vědyPalác byl vybudován podle vzoru stalinských výškových budov v Moskvě, ale architekt Lev Rudněv nacházel inspiraci i jinde, například v Spasské věži v Kremlu. Kromě sovětských vlivů však chtěl také použít i styl polský, a před návrhem budovy tedy navštívil mnohá významná města v zemi. Nakonec vzniklo pět projektů, ze kterých Poláci vybrali jeden a ten byl nakonec realizován. Na budování 231 m (42 pater) vysokého paláce pracovalo od 2. května 1952 do 22. července 1955 kolem tří a půl tisíc sovětských dělníků, 16 z nich na stavbě zahynulo. Ještě před dokončením budovy a dva dny po smrti Stalina dne 7. března 1953 rozhodla Státní rada a Rada ministrů PRL o názvu stavby Palác kultury a vědy Josifa Stalina (polsky Pałac Kultury i Nauki imienia Józefa Stalina). Rovněž bylo rozhodnuto, že památník Stalina bude umístěn před samotný palác. Soutěž na památník byla sice vypsána, ale žádný z projektů nesplnil očekávání zadavatelů. Z vyhlídkového patra často páchali lidé skokem sebevraždu, první takový incident se objevil již roku 1956, proto musely být do výhledů nainstalovány bezpečnostní mříže. Zdroj: wikipedia.org |
