Dárek od Stalina zbouráme. Ikonický mrakodrap ve Varšavě bojuje o přežití

I když jeho historii zdobí řada superlativů, po léta druhá nejvyšší stavba Evropy dnes nemá na růžích ustláno. Přestože samotná stavba napodobující styl newyorských mrakodrapů je jedním ze symbolů Varšavy, je docela možné, že do konce tohoto roku bude její osud zpečetěn.
Kolem Paláce kultury už vyrostlo několik mrakodrapů, ale zatím jsou všechny...

Kolem Paláce kultury už vyrostlo několik mrakodrapů, ale zatím jsou všechny nižší. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Návštěva Paláce kultury a vědy, který je s 231 metry stále nejvyšší stavbou Polska a jednou z nejvyšších budov Evropy, patří ve Varšavě k povinnostem i pro ty, kteří se jinak historií či architekturou moc nezabývají. Velkolepá stavba totiž nabízí celou řadu unikátních zážitků.

Atmosféra monstrózních sálů či mramorových schodišť vrací návštěvníky do éry studené války a dokonale dokumentuje velikášství Stalinovy éry.

Z vyhlídky umístěné ve 30. patře ve výšce 114 metrů je fantastický výhled na celou Varšavu (základní vstupné činí zhruba 120 korun, od jara do podzimu je v pátek a v sobotu vyhlídka otevřena až do půlnoci).

Silný hlas premiéra

Přestože se památkářům podařilo před deseti lety získat pro Palác kultury a vědy titul národní památky, čímž měla být „navždy“ zajištěna jeho ochrana, dnes je všechno jinak.

Ikonická, ovšem zdaleka ne milovaná stavba, má v současné době velmi vlivné nepřátele. Stalinský palác nemá v oblibě nejen současný ministr kultury, ale především premiér země Mateusz Morawiecki, u něhož se v Polsku obvyklá nelibost k paláci přetavila v otevřenou nenávist.

Vzdělaný historik a ekonom dokonce prohlásil, že by byl rád, aby tento relikt komunistické totality navždy zmizel z povrchu země a že o jeho odstranění sní už dlouhých čtyřicet let. Za takové situace nebude zase tak složité památkovou ochranu Paláci kultury odejmout a nařídit jeho demolici. A stále častěji se mluví o tom, že by k tomu mohlo či mělo dojít už letos – při příležitosti 100. výročí Polské republiky.

Zbourat a postavit

Jak je možné, že stavba, která by sama o sobě byla ozdobou mnoha evropských měst a jejíž podoba připomíná newyorské mrakodrapy inspirované stylem art deco, nemá v Polsku na růžích ustláno? Důvod je jednoduchý.

Po dlouhou dobu druhé nejvyšší stavbě Evropy hrozí likvidace.

Na dostatek prostoru si v Paláci kultury a vědy nikdo nemůže stěžovat.

Monstrózní budova je jedním z hlavních symbolů komunistické totality. Oficiálně sice šlo o Dar národů Sovětského svazu (tedy dar Stalina) novému, komunistickému Polsku, ovšem tento dar Polsko nemohlo odmítnout.

Šlo totiž o demonstraci moci, a to jak směrem k Západu (ukázka, že podobné stavby nevznikají pouze v Rusku, ale také v nově zabraných zemích), tak k samotným Polákům. Palác kultury a vědy totiž vznikl v centru města, které Stalin deset let předtím nechal záměrně srovnat se zemí (nikoliv vlastní armádou, ale nacisty).

A protože vztahy Polska a Ruska jsou dlouhodobě pod bodem mrazu, není divu, že Palác kultury a vědy nemá většina Poláků vůbec v lásce. Byť z čistě estetického pohledu poměrně dobře ladí s novými mrakodrapy a vytváří velmi zajímavé panorama dynamicky se rozvíjejícího města.

Polsko bude nejvyšší

Palác kultury a vědy byl po desetiletí druhou nejvyšší stavbou Evropy – hned po o dva roky starší a o pár metrů vyšší věži Lomonosovovy univerzity v Moskvě. Jeho rozměry jsou skutečně úctyhodné. Čtyřicet dva pater vysoká budova skrývá 3 288 místností, z nichž většina slouží jako kanceláře, ale v budově fungují také čtyři divadla, dvě muzea, koncertní hala pro tři tisíce lidí (dokonce zde v roce 1967 vystoupila kapela The Rolling Stones) či velký plavecký bazén.

V Paláci je také spousta sálů a salónků, které sloužily komunistickým vládcům.

Kazetový strop byl inspirován renesancí.

Palác kultury a vědy je dosud nejvyšší stavbou Polska a celé střední Evropy a přestože v centru Varšavy vyrostlo v posledních letech několik nových mrakodrapů, všechny zůstaly o kousek menší.

To se však brzy změní, neboť ve Varšavě se staví nový mrakodrap Varso, jehož výška by měla být 310 metrů, čímž bude nejvyšší stavbou v celé Evropské Unii – jeho dostavba je plánovaná na rok 2020. Vyhlídka z nového mrakodrapu bude umístěná ve výšce 230 metrů.

Mrakodrapům věří Moskva

Mimořádně zajímavé je současné rozmístění nejvyšších staveb v Evropě. Většina zemí je totiž značně konzervativní a výškové stavby tu nejsou příliš v oblibě – snad s výjimkou Frankfurtu a Londýna.

Nicméně z deseti nejvyšších budov v Evropě jich šest najdete v Moskvě a další tři pak nově v Istanbulu (všechny dokončené v loňském roce). Do desítky nejvyšších mrakodrapů se vklínil pouze londýnský Střep.

A ještě připomeňme, že prvním skutečným mrakodrapem v Evropě byla již zmíněná budova Lomonosovovy univerzity (Moskevská státní univerzita), dokončená v roce 1953.

Palác kultury a vědy

Palác byl vybudován podle vzoru stalinských výškových budov v Moskvě, ale architekt Lev Rudněv nacházel inspiraci i jinde, například v Spasské věži v Kremlu. Kromě sovětských vlivů však chtěl také použít i styl polský, a před návrhem budovy tedy navštívil mnohá významná města v zemi. Nakonec vzniklo pět projektů, ze kterých Poláci vybrali jeden a ten byl nakonec realizován. Na budování 231 m (42 pater) vysokého paláce pracovalo od 2. května 1952 do 22. července 1955 kolem tří a půl tisíc sovětských dělníků, 16 z nich na stavbě zahynulo.

Ještě před dokončením budovy a dva dny po smrti Stalina dne 7. března 1953 rozhodla Státní rada a Rada ministrů PRL o názvu stavby Palác kultury a vědy Josifa Stalina (polsky Pałac Kultury i Nauki imienia Józefa Stalina). Rovněž bylo rozhodnuto, že památník Stalina bude umístěn před samotný palác. Soutěž na památník byla sice vypsána, ale žádný z projektů nesplnil očekávání zadavatelů.

Z vyhlídkového patra často páchali lidé skokem sebevraždu, první takový incident se objevil již roku 1956, proto musely být do výhledů nainstalovány bezpečnostní mříže.

Zdroj: wikipedia.org

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  20.5 14:35

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Zahoďte tlustý bajk. Obratný štěrkolet je univerzál a sluší i holkám

19. května 2024

Móda gravelových kol nabírá novou sílu. „Silničky“ na tlustých pláštích pro pohodlné jízdy ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Život v nejvýše položeném městě světa: Lidé se tu mění v trosky, pokud přežijí

16. května 2024

Premium Extrémní podnebí, zdevastované životní prostředí, katastrofální hygienické a pracovní podmínky....

Voda se ohřívá, davy ještě nedorazily. Prověřené tipy na moře před sezonou

18. května 2024

Kdo si chce užít pár dní v teple u moře dřív, než do dovolenkových lokalit dorazí tisíce...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bez lidí a bez signálu. Údolí Budišovky není výletem pro každého

17. května 2024

Jednou z mála možností, kde si užít zachovalé a klidné přírody bez dotěrného telefonního signálu,...

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2024: Kdo umí řídit, dojede dál a šetrněji

21. května 2024

Přemýšlíte o nákupu univerzálního horského elektrokola? Nechte se inspirovat testem, který pro...

TEST ELEKTROKOL 2024: Německá kvalita i české překvapení

21. května 2024

Premium Tucet terénních elektrokol s pevnou zadní stavbou prošel obsáhlým testem. Zkušení jezdci i naprostí...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  20.5 14:35

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Bez pojištění zapláčete. Kolik stojí záchrana vrtulníkem v rakouských Alpách

20. května 2024  13:39

Záchrana v horách či jiném těžce přístupném terénu se může turistům v Rakousku výrazně prodražit,...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Zásnubní šaty elegantní princezny. Spustily Kate efekt, návrhářku zničily

Seriál Když si jeho šaty oblékne některá z členek královské rodiny, obvykle to každý návrhář oslavuje jako životní úspěch....