Tento největší ostrov Bretaně je sedmnáct kilometrů dlouhý, pět až devět kilometrů široký a kormoráni, racci i mořské vlaštovky naletí osmdesát kilometrů při jeho obletu podél mořských útesů a pláží.
Na Belle Ile je nejlépe vydat se časně zrána. Lodě vyplouvající z Quiberonu zajišťují dopravní spojení bretaňské pevniny s ostrovem. Stačí necelá hodina a loď vplouvá do přístavu. Po zakotvení se najednou zdá jako by byla loď tlačena majestátní pevností, která dominuje přístavu a městu Palais. Pohled na rozlehlou pevnost napoví, že ostrov byl v historii v područí armády.
Nynější majitelé této citadely, manželé Larquetovi, se již šestatřicet let zabývají jejími dalekosáhlými opravami. Prozatím si titanské práce vynutily 255 milionů franků. "Když mám rád, nepočítám," vysvětluje prozaicky zámožný majitel.
Ostrov byl po šest století sídlem benediktinských mnichů, v polovině 17. století byl prodán Jindřichem de Gondi královskému ministrovi financí Fouquetovi (za milion tři sta tisíc liber). Nicméně Fouquet byl zatčen a o Belle Ile připraven svým pánem Ludvíkem XIV. osobně. Po ukončení sedmileté války byl ostrov vylidněn. Bylo zapotřebí přivézt novou populaci, zejména zemědělce, k udržení armády, která zůstala na ostrově.
Předky dnešních ostrovanů se stali uprchlíci z Acadie (bývalá francouzská kolonie v Severní Americe). K postavení domu, stodoly a stájí obdržela každá acadijská rodina stejnou finanční částku, odtud vysvětlení jisté uniformity jednoduchosti staveb, která překvapuje a okouzluje turisty. Tyto škatulky teplých pastelových barev s modrými okenicemi, roztroušené po celém ostrově, symbolizují poezii, prosté štěstí.
Nejlepší způsob k poznání ostrova je najmout si kolo hned naproti přístavišti v Palais a vydat se napříč přístavem zvlněnou krajinou a dále až tam, kde cesty končí v oceánu. Chaoticky roztrhané útesy, pěnící vlny, tvoří přitažlivý kontrast k pokojné krajině. Mimózy, fíkovníky a palmy potvrzují mírné klima ostrova.
Při návštěvě je prozíravé vyhnout se letním měsícům, kdy je Belle Ile přepaden davy turistů. Ostrov byl a je i nadále vyhledávaným místem umělců známých i neznámých jmen. Claude Monet si ho zamiloval a zpodobnil na mnoha malbách. Sarah Bernardová si na Belle Ile koupila pevnůstku, zvláštní stavbu mírně podobnou vojenské konstrukci. Také bývalý prezident Francois Mitterrand se pravidelně na Belle Ile vracel a zřejmě věděl proč.
Když noc zahalí tuto část země a moře, když mořští racci přestanou se smíchem obletovat pobřeží, jako by se čas zastavil, obklopí vás nekonečný prostor šumění moře. Vidět Belle Ile - Krásný ostrov - stojí za to.
3. listopadu 1998
-
Nekonečný oceán, roztancované bárky, strmé útesy padající do Atlantiku, hadovité cesty lemující pobřeží, vůně vřesu; kdo jednou navštíví Belle Ile, navždy propadne jeho kouzlu.
Turisté přijíždějí za odpočinkem, střídají procházky s projížďkami na kole, sní s pohledem na nespoutaný oceán. V Belle Ile je sloučena celá Bretaň, jezdí se sem, na rozdíl od Saint-Tropez, abyste viděli, a ne byli viděni.
