Nejkrásnější soutok střední Evropy zdobí hrad Devín

aktualizováno 
Ačkoli hrad Devín u Bratislavy patří mezi turisticky "profláklá" místa, jeho návštěva nikdy nezklame, ba naopak - vždy nadchne. Může za to především jeho mimořádně působivá poloha nad soutokem Dunaje a Moravy.

Devínsky hrad z úpatí hradní skály u dunajského břehu | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Soutoky řek mají vždy své neopakovatelné kouzlo nehledě na to, zda se nacházejí v člověkem poznamenané industriální krajině anebo v oázách dosud neporušené přírody.

Jeden z nejkrásnějších soutoků v nám blízkém středoevropském prostoru vytváří řeka Morava a Dunaj na slovensko-rakouské hranici. Přímo nad ním se totiž tyčí jako orlí hnízdo na kolmé vápencové skále hrad Devín, který tvoří soutoku monumentální kulisu. Pohled z nejvýše položené citadely na dvě splývající řeky je překrásný stejně tak jako současná podoba hradu, která vyvstala po mnohaleté rekonstrukci.

Dvoubarevný soutok

Do plošně rozlehlého hradního areálu se vstupuje Moravskou bránou na severním úpatí skalního bradla. Jen kousek od ní se nachází velké placené parkoviště, hospoda a různé stánky – nezbytná výbava pro většinu přijíždějících návštěvníků.

Od brány stoupáte chodníkem vzhůru a hned spatříte vzácnou památku z římského období. Jde o zbytky kamenné stavby ze 4. století připomínající antickou hrobku. Celý objekt je zastřešený, aby nepodléhal zkáze povětrnostních vlivů.

Po dosažení hřebene hradního kopce se chodník rozdvojuje – levá větev vede k odkrytým základům velkomoravského kostela, pravá směřuje k zakonzervovaným ruinám středního a horního středověkého hradu. Na této křižovatce pravděpodobně potkáte skupiny historického šermu v dobovém oblečení, můžete si vyzkoušet středověkou zbroj, zaházet oštěpem nebo zastřílet z luku.

Panenská veža na Devíne
Panenská veža na Devíne

Ve středním hradu zaujme bývalý palác, jehož některé klenbové části jsou využity jako muzeální expozice. Mnoho návštěvníků se shromažďuje u 55 m hluboké studny, k níž přiléhá vyhlídková terasa na Dunaj a rakouský vrch Braunberg.

Soutok Dunaje a Moravy se odtud jeví jako výrazně dvoubarevný – Dunaj má vodu zelenomodrou, zatímco Morava až odpudivě  hnědočernou. Příčinou však není znečištění, ale přírodní podmínky v povodích, kde obě řeky sbírají vodu. Zatímco voda v Dunaji pochází z velké části z alpských bystřin a ledovců, moravská voda v sobě obsahuje bahnité nánosy z nížin, kterými řeka na dolním toku z velké části protéká.

Dvojbravený soutok Dunaje a Moravy z vyhlídky horního hradu Devína

Dvojbravený soutok Dunaje a Moravy z vyhlídky horního hradu

Vyhlídka z Citadely na Moravské pole

Za dalším výhledem je nutné se vyšplhat po strmých schodech na vrcholovou plošinu skaliska zvanou Citadela. Zde jsou v podzemí v bývalých jeskyních ukryty další muzeální expozice, které se týkají stavebního vývoje hradu.

Vyhlídkový ochoz nenabízí pouze pohled na dvoubarevný soutok, ale i na krajinu kolem. Obdivovat můžete především stuhu řeky Moravy a širou rovinu vlevo od ní zvanou Moravské pole. Snad někde tam vytušíte i místo, kde roku 1276 padl v bitvě český král Přemysl Otakar II.

Může se hodit

SOUTOK DUNAJE A MORAVY – základní údaje
Morava – délka 354 km, průtok 120m3/s, plocha povodí 26 658 km2
Dunaj – délka 1008 km, průtok 1900 m3/s


HRAD DEVÍN
otevírací doba kromě pondělků: 10.00 – 17.00 (duben až listopad), 10.00 – 19.00 (So+Ne, květen až září)
plné vstupné: 130 Sk
zlevněné vstupné: 70 Sk
rodinné vstupné: 260 Sk


JAK SE TAM DOSTAT
Dopravíte se sem autobusovou linkou 28 ze zastávky Devínska Nová Ves, žst. Anebo z Bratislavy, ze zastávky Nový most do zastávky Štrbská, popř. linkou 29 jedoucí taktéž od Nového mostu do zastávky Hrad Devín.
Autem nejlépe ze severu, abyste se vyhnuli dopravním zácpám v Bratislavě. Z dálnice Brno – Bratislava sjet nejpozději na exitu Lamač a odtud směr Devínska Nová Ves a Devín. Pokud nemáte dálniční známku, pak jeďte po staré silnici a ve Stupavě odbočte na Devínskou Novou Ves

K důkladnému poznání Devína by měla patřit i procházka po břehu Dunaje těsně při úpatí hradního skaliska, což mnozí návštěvníci zanedbávají. Devín má odtud zase trochu jinou podobu a více vynikne jeho mohutnost i závratná výše skalisek. Zespodu se rovněž naskýtá nejhezčí pohled na drobnou útlou věžičku na skalní jehle vyčnívající z rozložitého masivu. Tato nepřístupná věžička, bez níž si Devín nelze představit, se jmenuje podle pověsti Panenská veža.

Pokud byste si chtěli návštěvu Devína zpestřit dalším poznáváním, pak se nabízí vycházka do nedalekého chráněného území Devínska Kobyla s rozmanitými druhy rostlin a živočichů anebo k paleontologické lokalitě Sandberg, kde se v písečných nánosech třetihorního moře ukrývá spousta zkamenělin.

Devín - celkový pohled na horní hrad

Celkový pohled na horní hrad

Symbol slavné minulosti Slovanů i Slováků

Devínská hradní skála vyzývala svou mimořádnou strategickou polohou k osídlení již odedávna. Patří proto k nejdéle obývaným a sídelně využívaným lokalitám na Slovensku.

Archeologové dokázali přítomnost lidí v neolitu před 3500 – 5000 lety, hlavně však v době keltské. Římané tu měli ve 4. století př. n. l. předsunutou strážní stanici jako součást obranného systému Římské říše Limes romanus.

Názvu pevnosti Dowina, což mělo znamenat "dívka", se poprvé používalo v době Velké Moravy, kdy zde měl snad sídlo i kníže Rastislav. Tehdy tvořil Devín významné hospodářské sídlo a vojenské centrum. Proto je dnes Devín pro Slováky hlavním symbolem Velké Moravy.

Po zániku Velké Moravy ztratil Devín svůj strategický význam a získal jej znovu až ve 13. století, kdy na vápencové skále vznikl strážní pohraniční hrad Uherského království. Takto fungoval v podstatě až do doby, než pominulo turecké nebezpečí, a od 18. století se postupně měnil v ruinu. Zánik urychlila napoleonská vojska, která roku 1809 vyhodila horní hrad do povětří.

V 19. století se Devín stal místem schůzek a sletů slovenských národovců a symbolem slavné minulosti Slováků. Vznikla tradice Všeslovanských dní a pod hradem byl zřízen amfiteátr. V dobách komunismu tu však zároveň vedly ostnaté dráty a pod skálou stáli po zuby ozbrojení pohraničníci, což konání podobných akcí značně komplikovalo.

Neobyčejně působivá krajinná dominanta získala ještě více na kráse důkladnou rekonstrukcí na přelomu 20. a 21 století.

Devín - horní hrad zespodu od vstupní brány

Horní hrad zespodu od vstupní brány

Naučná stezka Nivou Moravy

Když už budete obdivovat krásy Devína, doporučujeme projít naučnou stezku Nivou Moravy. Ta začíná v Devíně a konči po 21 km ve Vysoké pri Morave. Po trase je rozmístěno 16 informačních tabulí a 4 vstupní panely – kromě Devína a Vysoké ještě u obcí Devínska Nová Ves a Devínske Jazero.

Naučná stezka vede územím mokřadních ekosystémů, které jsou unikátní v rámci celé střední Evropy a spadají pod ochranu Ramsarské konvence. Trasa není náročná a lze ji projít pěšky za 6 hodin. Vhodná je i pro cykloturisty a v úseky Devín – Devínska Nová Ves i pro vyznavače kolečkových bruslí.

Rozhled z Devína

Řeka Morava – vlevo Moravské pole, vpravo poslední výběžky Malých Karpat

Autoři:
  • Nejčtenější

Tajemství Sovích hor. Tady nacisti údajně vyráběli létající talíře

Hory na sever od Náchoda jsou už dlouho v hledáčku vojenských expertů z řady zemí. Ale cesta sem je hodně zajímavá i...

Megalomanská Dubaj roste budoucnosti navzdory. Identitu však stále hledá

Dubaj je město jednadvacátého století. Během několika desetiletí se z malé osady v poušti stala hypermoderní...

VIDEO: Tak to bylo těsné. Loď Braemar zdolala Korintský průplav

Je to doposud největší a nejdelší loď, která touto uměle vytvořenou úžinou proplula. A moc prostoru přitom neměla....

Nejtěžší trek světa pokračuje. Snowman nás vede do liduprázdného Himálaje

Mezi vyznavači trekkingu má Snowman trek legendární pověst nejtěžší světové túry. Na téměř měsíc dlouhé trase...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

Tisíciletou vodu zkrotí nový přeliv. Úpravy Orlíku budou stát 1,5 miliardy

Před týdnem šest, nyní už sedm metrů vody chybí do loňské úrovně hladiny v orlické vodní nádrži. Od roku 2015, kdy...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Osamělý sestup do Sněžné jámy patří k tomu nejlepšímu v polských Krkonoších

Velkou Sněžnou jámu znají čeští turisté především shora. Dechberoucí pohledy z okrajových srázů skýtají vyhlídky na...

Megalomanská Dubaj roste budoucnosti navzdory. Identitu však stále hledá

Dubaj je město jednadvacátého století. Během několika desetiletí se z malé osady v poušti stala hypermoderní...

Putování za nejbližším mořem. Objevujte Polsko cestou do Vratislavi

Nejbližší moře leží necelých sto kilometrů od česko-polských hranic. Nachází se ve Vratislavi, hlavním městě...

Premium

Při stopu funguje, když jste blonďatý, říká poutník Ladislav Zibura

Na svých přednáškách, kde mu běžně tleskají stovky lidí, o sobě vypráví, že je kavárenský povaleč, který nemá smysl pro...

Najdete na iDNES.cz