Most přes krutou minulost. Řeku Kwai pojmenovali až podle slavného filmu

Váže se k němu pohnutá historie, kterou přiblížil slavný román a oscarový film. Jaký je most přes řeku Kwai ve skutečnosti, prozkoumal magazín Víkend MF DNES.
Mosty přes řeku Kwai byly původně dva - jeden dřevěný a 100 metrů od něj...

Mosty přes řeku Kwai byly původně dva - jeden dřevěný a 100 metrů od něj železobetonový, který stojí dodnes. | foto: Profimedia.cz

Na malou, velmi krátkou chvíli se mohu cítit jako v jiných časech. Stojím před řekou Kwai a ke mně se blíží osoba v uniformě.

Pohled, jaký se běžně nabízel dvěma stovkám tisíc nebožáků, kteří tady v úmorných podmínkách pracovali na co nejrychlejším dokončení mostu přes tok v západním Thajsku. Každodenní realita najatých asijských dělníků a válečných zajatců, kteří zde pod drsným velením japonských vojáků plnili svou mission impossible.

Jako bych nebyl v roce 2018, ale o tři čtvrtě století zpět, ve světě ještě nejistějším, než je ten současný. „Potřebujete s něčím pomoct?“ zeptá se mě člověk v uniformě.

Kdepak, toto je mírumilovná přítomnost. Tak odlišná od let 1942 a 1943, kdy by podobně vlídná slova od uniformovaného muže v těchto místech zazněla jen sotva.

Most stále slouží vlakům

Tehdy už hořela druhá světová válka naplno i v Asii. Japonsko prohrálo klíčovou námořní bitvu o Midway, a tak muselo přesunout své zásobovací tratě na souš. Proto se v létě 1942 začala budovat 415 kilometrů dlouhá železnice mezi Thajskem a Barmou.

Řeka se během války jmenovala Klong, Jméno Kwai získala až po natočení úspěšného filmu.

Film se nenatáčel v Thajsku, nýbrž na Srí Lance poblíž města Kitulgala.

Stavba, která měla kvůli nelidským pracovním podmínkám vejít do historie jako železnice smrti. Jedním z jejích symbolů se stal právě most přes řeku Kwai (tehdy zvanou Klong), proslavený románem Pierra Boulleho a oscarovým filmem Davida Leana. Ocelový kolos, který pomáhal pohánět japonskou válečnou mašinerii.

Dnes je motorem hlavně pro turismus v oblasti, každý rok na něj zavítají tři miliony lidí. „O víkendech sem jezdí hlavně Thajci, ve všední dny turisté. Nejčastěji ze zemí, které jsou s mostem historicky spojeny. Britové, Nizozemci a Australané, příslušníci národů, které na jeho stavbě pracovaly,“ líčí Thajka zpoza okénka budovy s informacemi.

Kromě turistického šlágru most stále plní také praktickou funkci, i nyní po něm jezdí vlaky, ač jen párkrát denně. Chodce v blízkosti kolejí varuje cedule, ať jsou při průjezdu vlaku opatrní s pořizováním selfie. „Kdekdo se chce vyfotit na mostu s blížícím se vlakem, což je ovšem dost nebezpečné,“ potvrzuje Thajka.

Poslouchám její varování a čekám, až vlak odjede, pak teprve vstupuji na most. Přecházím ho pomalým krokem, i tak se ze mě v horkém a vlhkém thajském klimatu řine pot.

V ďábelských podmínkách

V tu chvíli se v myšlenkách znovu ocitám v minulosti. Jak asi muselo být těm, kteří v parnu most stavěli? Práci nepřející podnebí bylo přitom jen zlomkem problémů. Měli minimum jídla, spali v malých stanech či chýších namačkaní na sebe (28 lidí ve stanu pro 8!). Pracovali celé dny, často holýma rukama a ve stresu, který jim zhoršovali japonští velitelé brutálním zacházením a zdánlivě nesplnitelným několikaměsíčním termínem. „Uvědomte si, že na ochranu vězňů nikdo nepoužívá své nejlepší vojáky,“ vysvětluje lakonicky nápis v muzeu věnovaném železnici smrti.

Při stavbě mostu umírali místní obyvatelé i váleční zajatci. V současné době navštíví most až tři miliony turistů.

Zázemí dělníků bylo mizerné, zdravotní péče chabá. Není divu, že mezi pracujícími propukly epidemie cholery, malárie či úplavice. Počet obětí při výstavbě železnice smrti byl šílený, uvádí se přes 100 tisíc místních a 16 tisíc zajatců.

Na jejich památku vznikly v okolí hřbitovy. Na tom hlavním, umístěném poblíž muzea železnice smrti v městě Kanchanaburi, leží uprostřed zeleně přes šest tisíc náhrobků, většina s dojemným vzkazem. Například: „Odešel, aniž by řekl sbohem, a zanechal drahocenné vzpomínky.“

Nejen pohled na ně připomene, o kolik je současnost proti minulosti milosrdnější. Dnes stojí na mostě přes Kwai prodavač pohlednic, místo vojáků se kolem něj usídlili stánkaři, pod ním vyhlíží svůj úlovek rybář. Turisté bojují o co nejlepší snímek nebo aspoň památku na slavné místo; proto ty zástupy lidí natahujících ruku s telefonem či fotoaparátem, aby si pořídili autoportrét.

Šťastná to doba, kdy nebezpečí pramenící z pořizování selfie je to největší, které hrozí u mostu přes řeku Kwai.

Mýty versus realita

Mosty přes řeku Kwai byly původně dva - jeden dřevěný a 100 metrů od něj železobetonový, který stojí dodnes. Řeka se tehdy nejmenovala Kwai, ale Mae Klong, nynější název dostala až po úspěchu filmu. Ten se však nenatáčel v Thajsku, nýbrž na Srí Lance poblíž města Kitulgala.

Nejčtenější

Jak jsme jezdili do Jugoslávie. Cesta k moři, které už dneska mladí neuvěří

Přeji dnešním mladým lidem, že mohou jet prakticky kdykoli a kamkoli. Naše generace to měla mnohem a mnohem složitější. Když někomu mladému vyprávím o našich cestách do Jugoslávie, tak jen nevěřícně...

Koupání, pohoda, krásná příroda. Prozkoumejte nejkrásnější jezera Evropy

Jezer, která mají rozlohu aspoň jeden hektar, se v Evropě nachází přes půl milionu. A těch menších je ještě víc. Vybrat z nich od severu na jih a od východu na západ ta nejhezčí? To snad ani nejde....

OBRAZEM: Dovolená za socíku. Jak vypadalo léto na plážích v ČSSR

Zapomeňte na akvaparky, termální bazény, wellness, vodní atrakce a vymazlená bistra. Letní radovánky v Československé socialistické republice značně ovlivnily tragické služby a nedostatek peněz. Ale...

OBRAZEM: Dovolená jako žádná jiná. Balaton lákal turisty i v 19. století

Balaton je největší jezero ve střední Evropě a také je jedním z největších přírodních klenotů Maďarska. Místní mu říkají Magyar tenger – Maďarské moře. Množství turistů u jezera začalo poprvé výrazně...

Nejstarší les, největší hrad i dokonalé město. Kam v létě v Polsku na výlet

Léto u našich polských sousedů nemusí být nuda. Zatímco města nabízejí přes léto bohatý kulturní program, národní parky, jezera i mořská pobřeží lákají na ničím nerušený odpočinek, mírné teploty a...

Vydejte se na cyklovýlet po Olomoucku. Čeká vás šest tras plných krás

Olomouc se může pyšnit hustou sítí cyklostezek. Hanáci kolo s oblibou využívají i na cesty do práce. Díky rovinatému terénu se snadno a ekologicky dostanete skoro všude. Olomouc je také dobrým...

14. června 2025

Autem do Itálie na vlastní pěst. Tipy, jak projet bez stresu a zdržení

Cesta autem do Itálie je skvělý způsob, jak si užít flexibilitu při objevování krás této temperamentní země. Abyste si užili sluncem zalité pláže, historická města a tu nejlepší pizzu, je třeba celou...

14. června 2025

Nádherný dubový les vypěstovali ve Švédsku kvůli válce. která nenastala

Na nenadálé situace je Švédsko dobře připraveno. Svůj potenciál k rozvoji vojenského námořnictva nechává vytrvale růst poslední dvě století. A jak že to celé souvisí s rodinnými výlety a cyklostezkou...

14. června 2025

KVÍZ: Jak dobře znáte strašidla a přízraky v Česku?

Soutěž

Bubáci, strašidla, přízraky, bílé paní nebo třeba i Jožin z Bažin. Bájných strašidelných postaviček je v Česku plno a určitě jste o nějaké takové bytosti přinejmenším slyšeli i vy. Znáte ty...

vydáno 14. června 2025

V Česku lze objevit i kost dinosaura. Probádali jsme s odborníkem útes u Koněprus

Premium

Vydali jsme se do prvohor. S paleontologem Lukášem Laiblem jsme nepluli po řece času jako filmoví hrdinové, ale vyrazili jsme pěšky na korálový útes u Koněprus. „Je tam jeden z nejlépe zachovaných...

13. června 2025

Báječná víkendová únikovka: víme, jak si užít Innsbruck na maximum

Zastávka na svačinu s olympijským výhledem? Kdepak, Innsbruck je mnohem víc, než rakouská pauza na cestě do Itálie. Alpský klenot nabízí mnoho wow, ať už milujete hory, kulturu, města s mladistvou...

13. června 2025

Krkonoše pro začátečníky. Kde hledat krásná místa a kam určitě vyrazit

Krkonoše patří k našim nejznámějším horám, a těžko proto v Česku najdeme někoho, kdo o nich neslyšel, alespoň jednou v nich nebyl nebo se sem nechystal. Nejvyšší pohoří Česka tvoří jedinečný ostrov...

13. června 2025

Bubláte jako vodní dýmka. Horolezec o projevech otoku plic i nástrahách Pamíru

Premium

Střední Asie se pro něj stala srdcovou záležitostí. Jezdí tam už dvacet let, během nichž zorganizoval desítky výprav, vysokohorských expedic a zajišťoval i horské záchranné akce. Michal Kleslo,...

12. června 2025

Cesta autem do Chorvatska. Vše co potřebujete vědět před dovolenou 2025

Chystáte se do Chorvatska autem? Sepsali jsme přehled praktických informací, které vám usnadní přípravu i samotnou cestu. V článku najdete tipy na trasu, ceny pohonných hmot i mýtné, místa pro...

12. června 2025  10:41

Cyklobusy v Plzeňském kraji už vyjely. Podívejte se, kam vás zavezou

Kde se potkávají nejoblíbenější cyklostezky s trasami cyklobusů Plzeňského kraje? Z kola nejlépe poznáte Plzeň a její okolí.

12. června 2025

Interrail, Balkan Pass i další. Vlakem po Evropě to jde levně a snadno

Nebaví vás trávit dovolenou na jednom místě? Pak vás určitě bude zajímat, jak se dá po Evropě cestovat bez auta. Oproti autu levné cestování umožní několikadenní jízdenky na vlak. Koupit si je můžete...

12. června 2025

Nejstarší les, největší hrad i dokonalé město. Kam v létě v Polsku na výlet

Léto u našich polských sousedů nemusí být nuda. Zatímco města nabízejí přes léto bohatý kulturní program, národní parky, jezera i mořská pobřeží lákají na ničím nerušený odpočinek, mírné teploty a...

12. června 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.